Je v tomto čísle váš osobní údaj (jméno, adresa…), který nechcete mít v archivu dohledatelný? Požádejte o jeho skrytí. Informace o zpracování osobních údajů.
Text čísla 1/1976
Text naskenovaných stran byl převeden strojově a může obsahovat chyby. Platí podoba na obrázku strany.
Strana 1
ROČNÍK III. 31. 3. 1976 Budíček poslední lednové soboty v Novém Bydžově byl sváteční, i když rtuť teploměru se schoulila hluboko pod nulu. Mrazivé ráno se probouzelo za doprovodu radostných melodií městského rozhlasu. Hodiny na novogotické radnici ukazovaly půl osmé. Mnoho obyvatel v té době ještě vychutnávalo poslední doušky zaslouženého sobotního spánku. To však neplatilo pro 145 komunistů, kteří byli delegáty nebo hosty městské konference Komunistické strany Československa. Přicházeli k „Městskému domu pionýrů a mládeže“ jako zástupci závodů, škol i ostatních pracovišť. Za KV KSČ se jednání konference zúčastnil člen předsednictva KV KSČ s. Jaroslav Vejr, delegaci OV KSČ vedl tajemník OV KSČ s. dr. Josef Višňák. Transparenty v ulicích, čerstvě vyzdobené vývěsní skříňky i výlohy obchodů dokreslovaly radostnou atmosféru. Do kroku vyhrávala dechovka a o slovo se přihlásil i pionýrský recitační kroužek. Pionýři a žáci devítiletky zdraví v městském rozhlase delegáty konference, komunisty i všechny ostatní pracující, kteří se zasloužili o to, že náš společný život je opět krásnější a bohatší. Uvědomují si, že komunisté na konferenci budou jednat také o jejich budoucnosti. Konferenční sál MDPM je slavnostně vyzdoben. Čelní výzdobu vhodně doplňuje šestnáct panelů, na kterých se bydžovští pracující i mládež ve zkratce chlubí výsledky své práce. Při zahájení konference místopředsedou MěstV KSČ s. Josefem Kuntem přišla pozdravit účastníky jednání delegace pionýrů, která předala závazky pionýrských skupin do rukou předsedy MěstV KSČ s. Josefa Grubera. V hlavním referátu s. Josef Gruber po úvodním zhodnocení splněných úkolů XIV. sjezdu KSČ a po rozboru mezinárodní i vnitropolitické situace zhodnotil práci městské organizace v oblasti vnitrostranického života. Vlastní zkvalitnění stranické práce si vyžádalo některé změny v metodách a stylu práce městského výboru KSČ. I! přes několik) změn v městském výboru se podařilo zkvalitnit řídící a organizátorskou práci jednotlivých členů i komisí. V zájmu zajištění bezprostředního styku funkcionářů KSč s výbory uličních organizací byli předsedové UO zváni na jednání pléna MěstVv KSČ kromě pravidelných pracovních po- Mezi delegáty konference byly také starší Zahrádková, Trutnovská a Vlášková. rad a účasti členů MěstV KSČ na schůzích uličních organizací. V příštím volebním období bude nutné cílevědoměji soustřeďovat pozornost na řízení činnosti stranických skupin, zejména ve všech společenských a zájmových organizacích Národní fronty. Citlivěji a pohotověji bude nutné reagovat na konstruktivní a oprávněné kritické připomínky ze strany našich občanů. O aktivitě komunistů v dalším období s. J. Gruber říká: „Půjde o to, abychom jako komunisté byli jádrem a hybnou silou rozvoje aktivity a iniciativy pracujících.“ Pokračování na str. 2 B členky KSČ: soudružky Dejlová,
Strana 2
Dokončení ze str. 1 Pionýrka H. Kanásová z PS Mladý budovaiel při ZDŠ v Klicperově ul. zdraví konjerenci jménem nejmladší generace. Vlevo: s. Kunt, místopředseda MěstV KSČ. Dále byla kriticky posouzena kádrová politika i celková kádrová situace ve městě. V této oblasti bude i nadále třeba zvyšovat nároky a požadavky, klást náročné, ale i splnitelné úkoly a od všech funkcionářů a vedoucích pracovníků vyžadovat další politické i odborné vzdělávání. To se týká též kádrových r2zerv i přípravy blížících se voleb do zastupitelských orgánů. Pro lepší vzájemný kontakt stranických organizací i pro styk se všemi pracujícími je nutno vytvořit v městské organizaci pružný, ucelený informační systém. „Hlavním úkolem a posláním důsledného provádění ideologické práce je prohloubení aktivního ideologického působení na myšlení lidí ve smyslu zásad marxismu-leninismu,“ říká s. J. Gruber a - pokračuje v kritickém hodnocení práce 2 v ideologické oblasti. Kladně hodnotí vydávání Novobydžovského zpravodaje, ale zároveň kritizuje některé závody i další organizace, které jeho stránek dostatečně nevyužívají. Všechna kulturní zařízení ve městě dosahovala vcelku dobrých výsledků v kulturní i propagační činnosti, koncipované ve smyslu „Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti,“ do něhož jsou též zahrnuty i celoměstské oslavy. Také na tomto úseku bylo reatizováno mnoho zdařilých akcí. Zejména v názorné i osobní agitaci bude nutno navázat na pozitivní výsledky uplynulého období. O dalších úkolech v této oblasti s. J. Gruber říká: „V příštím období bude nutné se zaměřit na potřeby výroby, výrobní úkoly a splnění hospodářských plánů. Názorná agitace nejsou jenom nástěnky, patří k ní také Zleva: soudruzi Valenta, Očenášek, Vejr a dr. Višňá našeho města také o přestávce. k diskutovali o problematice pořádek na pracovištích, v okolí provozoven a továren, celá tvorba životního prostředí a vytváření příznivých pracovních podmínek.“ V roce 1974 byla oživena činnost městského agitačního střediska. Ke zlepšení názorné agitace rovněž přispěly nově instalované vývěsní skříňky na bydžovském náměstí. Jejich využití ve svém souhrnu je však dosud příliš statické. „Majitelé“ těchto skříněk jich musí více využívat k propagaci vlastní činnosti, pracovních výsledků i práce nejlepších jednotlivců a kolektivů. V oblasti ateistické výchovy vykonal mnoho prospěšné práce zejména „Sbor pro občanské záležitosti,“ který dále promýšlí a zdokonaluje metody a formy své práce. Ve stranickém vzdělávání se podařilo důsledným přístupem dosáhnout dalšího zkvalitnění. V uličních organizacích KSČ byl vybudován aktiv propagandistů, výuku ve večerních školách při MěstV KSČ zajišťuje čtyřicet lektorů v sedmi katedrách. Počet posluchačů se během posledních tří let ztrojnásobil. V současné době navštěvuje večerní školy 195 posluchačů. Značná pozornost byla věnována též výchově a vzdělávání kandidátů strany. Stále ještě není na žádoucí úrovní práce s tiskem, odběr stranického tisku ani dopisovatelská činnost. V další části zprávy s. Josef Gruber kriticky hodnotil práci Národní fronty i jednotlivých společenských organizací. Příkladně si vede SČSP, který kromě masově politické práce je i v čele pracovní iniciativy, o čemž svědčí šest kolektivů BSP s názvem Brigáda socialistické práce SČSP, Dobré výsledky vykazuje i ČsčkK, Český myslivecký svaz, Svazarm, Český svaz invalidů i SPB. Méně uspokojivý je stav v TJ Jiskra. Na druhé straně nutno velice kladně hodnotit její podíl na organizaci okrskové spartakiády. Ve spolupráci se závody a školami odevzdala velký kus poctivé práce. Mnoho Bydžováků úspěšně reprezentovalo město i na Československé spartakiádě 1975 v Praze. I nadále bude velká pozornost věnová+- na výchově mladé generace. Organizace SSM musí rozšířit oblast kulturně politické a společenské činnosti, hledat další formy zájmové práce. Větší důraz musí klást na sportovní a brannou činnost, pro kterou jsou ve městě vcelku příznivé podmínky. Také hnutí Zenit a Reflektor mladých dosud čeká na další nadšené mladé lidi, kteří jsou schopní a ochotní přispět těmito formami k našemu společnému dílu. Výrazně se zlepšila činnost obou pionýrských skupin. Velmi pěkných výsledků dosáhli zejména pionýři skupiny Mladý budovatel na ZDŠ v Klicperově ulici. Při rozboru činnosti MěstNV zazněla kritická slova na adresu poslanců, jejichž účast i aktivita na plenárních zasedáních MěstNV stále není na potřebné úrovni, v roce 1975 klesla účast z 88 na 80 %;. O to odpovědněji bude nutno přistupovat k výběru kandidátů na poslance pro další volební období. Většina občanských výborů vyvíjela všestrannou činnost na úseku spolupráce s občany, při akcích Z i v masově politické a kulturní práci. O jejich dobré práci svědčí řada čestných uznání rady
Strana 3
Dáša Kernerová, předsedkyně skupinově rady PS Rudá hvězda při ZDŠ v Karlově ulici, předává závazek pionýrů do rukou Josefa Grubera, předsedy MěstV KSČ. MěstNV i ONV, kterými byla oceněna jejich práce při plnění socialistických závazků na pomoc plnění volebního programu. V akci Z byly vybudovány nové chodníky a zelené pásy, upraveny komunikace, ulice se rozsvítily novými výbojkami, v prostoru SZTŠ byl vybudován nový sportovní areál, bylo upraveno koupalíště i jeho okolí, provedena rekonstrukce sokolovny, vyrostla nová mateřská škola pro padesát pět dětí. Letos bude nutné se zaměřit na dokončení náročných celoměstských akcí, jako je přístavba víceúčelového sálu u sokolovny, chata pro pionýry a mládež, kluziště a výstavba prodejny v Zábědově. Zdárné dokončení předpokládá zlepšení organizátorské i masově politické práce mezi občany. O tom, že většina: občanů našeho města správně pochopila politiku naší strany a vlády a aktivně se podílela na plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, svědčí i splnění dlouhodobého celoměstského závazku a volebního programu, který byl již ke konci roku 1975 v objemu hodnoty díla: vysoko překročen. V průměru na jednoho občana bylo odpracováno každoročně dvacet sedm hodin zdarma. Rovněž novobydžovští pracující se úspěšně vyrovnali s náročnými úkoly 5. pětiletky. „Stojíme na počátku roku 1976, kterým zahajujeme 6. pětiletku, na počátku roku, ve kterém proběhne jednání XV. sjezdu KSč, který rozpracuje program dalšího všestranného rozvoje socialismu v naší vlasti,“ říká s. J. Gruber a pokračuje: „I nadále bude potřeba soustředďovat pozornost na řešení základních problémů, jež jsou rozhodující pro rozvíjení a modernizaci materiálně technické základny naší socialistické společnosti, zvyšování efektivnosti národního hospodářství, prohlubování socialistického charakteru výrobních a společenských vztahů, pro upevňování naší socialistické státnosti, prohlubování socialistické demokracie, pro rozvoj vědy, kultury: a umění.“ Činnost městské stranické organizace přispěje ke splnění tohoto programu podle přijatých závěrů XV. sjezdu strany, rozpracovaných na podmínky města. V souladu se zprávou o činnosti městského výboru ukázali v diskusi účastnici konference na hospodářské výsledky podniků, na úspěchy i problémy v jejich práci na závodech, družstvech a ostatních pracovištích. Hodnotili i podíl ZO a UO KSČ při plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, usnesení ÚV KSČ, plně se přihlásili k dopisu ÚV KSČ k přípravě XV. sjezdu strany. Tajemník OV KSČ s. dr. Josef Višňák ve svém diskusním příspěvku kladně hodnotil přípravu i průběh konference, který se nesl ve znamení otevřené kritiky a sebekritiky jak ve zprávě, tak i v diskusních příspěvcích. Poděkoval všem komunistům i občanům Nového Bydžova za jejich dobrou práci v uplynulém období. V závěru jednání bylo zvoleno jedenadvacet členů nového městského výboru KSČ a devět členů městské kontrolní a revizní komise. Přijaté usnesení a závěry konference ukládají městskému výboru KSČ, všem základním i uličním organizacím i všem komunistům v Národní frontě a MěstNV řadu konkrétních úkolů pro příští období. Slavnostní jednání městské konference KSČ bylo v odpoledních hodinách zakončeno Internacionálou. (TI +- Ma + Su) Foto Z. Pšenička O problematice závodu Jablonecké sklárny hovořil s. J. Klofec, předseda Zo KSČ. i i Za mladou generaci promluvil s. Lad. Šenk, předseda SSM.
Strana 4
Foto Z. Pšenička Soudruh Karel Hrubý, předseda ZO KSČ a nositel vyznamenání, naváží surové výrobky do sušáren. Novobydžovská cihelna má tři samostatné provozy: cihelnu I, cihelnu II a panelárnu. Všechny vykazují pravidelné plnění plánu a stabilní výrobu. Charakteristickým rysem produkce minulých let byla převaha tradičních cihlářských výrobků. Po roce 1966 došlo k rozsáhlým rekonstrukcím stávajících budov, k obměně strojového parku i k otevření nových provozů. Díky této provedené modernizaci přicházejí od roku 1969 na trh nové zdící výrobky včetně nových tvarovek pro stropní konstrukce. V souvislosti s tím se rozvíjí i výroba stropních keramických panelů. Dnes novobydžovské cihlářské provozy produkují dvacet Hana Kožešníková obsluhuje stroj na výrobu příčkovek,. A4 druhů cihlářských výrobků. Nová panelárna pomohla vyřešit nedostatek panelů pro bytovou, občanskou, ale i zemědělskou výstavbu v celém Východočeském kraji. Vynikající jsou zejména stropní panely, k jejichž výrobě se používá nových tvarovek a keramických nosníků. Při jejich výrobě se dosahuje velkých úspor na betonářské oceli, písku, štěrku d samozřejmě cementu. Ukoly 5. pětiletky splnili pracovníci závodu již 28. října 1975. V současné době plní pracovní kolektivy náročné úkoly 6. pětiletky a socialistických závazků, které uzavřely na počest XV. sjezdu V rámci podniku byli Bydžovští první, j Foto Z, Pšenička kteří přišli s rozvojem předsjezdové pracovní iniciativy. Přihlásili se též do soutěže o získání titulu Závod XV. sjezdu KSč. Tento přístup k práci znamená v praxi několik bytových jednotek navíc. Jejich účast v další soutěži „Patnáct konkrétních činů XV. sjezdu KSČ" znamená cíilevědomější a rychlejší zavádění nové pokrokové techniky, překračování úkolů státního plánu, větší aktivitu závodních složek, zlepšování pracovního prostředí a brigádnickou pomoc ve prospěch závodu i města. To vše je možné díky tomu, že v tomto závodě natrvalo zapustila kořeny socialistická soutěž. Celkem bylo uzavřeno dvacet hodnotných individuálních závazků, v kolektivních formách soutěžení je zapojeno osm skupin. Ty mají na svém kontu tři provozní a jeden závazek. O titul brigáda socialistické práce usilují svou poctivou prací tři kolektivy pracujících. Výsledky jejich práce se příznivě obrazily ve zvýšení produktivity práce. I když bylo již mnohé vykonáno, přesto je stále ještě co zlepšovat. Na své řešení čeká zdokonalení způsobu navážení a vyvážení cihlářských výrobků, automatika regulace sušení a pálení, zlepšování sociálních a pracovních podmínek a další. Jedno se však již podařilo téměř beze zbytku: odstranit dřinu. Namáhavou práci převzaly stroje a automatizace části výroby. Vlastní výrobní linka je ovládána prostřednictvím řídícího panelu. Lidská ruka se dnes cihly téměř nedotkne. Vítanými pomocníky jsou vysokozdvižné vozíky Desta. Tytam jsou doby, kdy se musela každá cihla vyrábět jednotlivě pomocí ruční formy. V provozech naší cihelny pracuje asi 150 lidí. Většina z nich za prací dojíždí. Dosud se nepodařilo vyřešit bytový problém. Ve spolupráci s mlékárnou staví závod 24 bytových jednotek formou svépomocné družstevní výstavby, Ani tím se požadavek na byty nevyřeší. K rekreaci pracujících má závod chatu v Chotěvicích u HMostinného. Ta je využívána jak v zimních, tak i v letních měsících. Ani na své bývalé zaměstnance závod nezapomíná. Byli např. pozvání na přátelskou besedu do závodu u příležitosti Dne stavbařů. V novobydžovské cihelně za všechna léta její existence vyrobili již: takové množství cihlářských výrobků, které by stačilo k výstavbě rozlehlého města. Na tom mají též zásluhu všichní: zaměstnanci dnešního závodu, v jehož čele stojí mladý a schopný vedoucí Antonín Grmolec. Ve své práci se opírá o stranickou organizaci, jejímž předsedou je soudruh Karel Hrubý, a o odborovou organizaci, kterou řídí soudruh Zdeněk Novotný. Za svou práci se dostalo závodu mnoha uznání od vedení podniku, stranických a státních orgánů. Přejeme všem zaměstnancům mnoho dalších pracovních úspěchů i spokojenosti v jejich osobním životě. Zdeněk Pšenička
Strana 5
V ulici Na Švarcavě vyrůstá ve spolupráci s mlékárnou nový panelový dům [12+12 bytových jednotek). Dana Horáková odebírá od lisu hotově tvarovky. Foto M. Bydžovský Foto Z. Pšenička NA POČEST XXV. SJEZDU KSSS XXV. sjezd KSSS se stal podnětem k tvořivému úsilí mnoha kolektivů brigád socialistické práce, které nesou titul Brigáda čs.-sovětského přátelství. Celozávodní závazek brigády SČSP -v závodě Tiba Nový Bydžov byl vyhlášen v polovině měsíce února. Na celopodnikové konferenci byl tento kolektiv vyhodnocen jako jeden z nejlepších. V jeho závazku se zrcadlí velké úsilí při zajišťování plnění plánu výroby na rok 1976. Čtrnáctičlenný kolektiv se zaměřuje na kvalitu veškerého tkaného zboží. Kromě toho usiluje o maximální využítí pracovní doby, zlepšení a zkrášlení okolí závodu. Příspěje také ke zlepšení vzájemného soužití na závodě. Úspěšné splnění závazku je samozřejmě možné jen ve spolupráci s dalšími kolektivy BSP a ostatními pracujícími závodu. Jednání sovětských komunistů pozdravily hodnotnými závazky také některé kolektivy z nevýrobní oblasti. Příkladný byl závazek našich zdravotníků, členek BSP SČSP na dětském středisku v Novém Bydžově. Hodnota závazku překračuje částku Kčs 17 000. Kolektiv svou poctivou prací vytvoří pro obhájení „Rudého praporu ÚV SČčSP“. Z. Pšenička PŘÍKLADNÁ POMOC ŠKOLE Sdružení rodičů a přátel školy ZDŠ v Klicperově ulici spolu s pionýrskou skupinou Mladý budovatel uskutečnily v měsíci lednu dopravní školení pionýrů a žáků 5. až 8. tříd. Toto školení probíhalo vždy ve středu odpoledne a bylo prováděno učitelem Svazarmu s. Oldřichem Matysem. Žáci byli teoreticky seznámeni s novou vyhláškou č. 100, především s povinnostmi chodců a cyklistů. Praktická část tohoto školení bude probíhat v jarních měsích v prostoru cukrovaru. Nezištná práce s. Matyse si zaslouží poděkování. Je příkladná i pro ostatní rodiče, jak pomáhat škole a PO při zajišťování některých náročných úkolů. Omluva V minulém čísle článku Tradice kvalitního tisku pokračuje na str. 6 si opravte, řádek 1—4, má správně být: dále univ. prof. dr. Fr. Ulrich, petrograť a mineralog, prof. dr. L. Viniklář, kterého za Protektorátu umučili nacisté, fytopaleontolog. Redakce
Strana 6
Soudružky, soudruzi, vážení spoluobčané a mládeži ! Vyzýváme všechny občany, společenské organizace NF, občanské výbory, podniky, závody a provozy, JZD a školy, aby tak, jako dělníci ve výrobě i ostatní pracující se zapojili do socialistické směny na počest XV. sjezdu KSČ. Vaší pomoc očekáváme na přístavbě sokolovny, výstavbě chaty pro PO a SSM, budování kluziště i na ostatních akcích Z a zvelebení města. Pomozte i při zvelebení a rozšíření zeleně ve městě, úpravě zelených ploch, úklidu města. Práce nás čeká mnoho, ale věříme, že s vaší pomocí se nám plánované úkoly v prvním roce 6. pětiletky, v roce voleb do zastupitelských orgánů, v roce XV. sjezdu KSČ podaří splnit. Předpokládáme, že závazky uzavřené na počest XV. sjezdu KSČ nejen splníme, ale i překročíme. Těšíme se, že se sejdeme s brigádníky na všech akcích v sobotu již od 7 hodin ráno. Josef Gruber, v. r., předseda MěstV KSČ Jaroslav Šebek, v. r., předseda NF Václav Jelinek, v. r., předseda MěstNV kkkkkkk kkkkkcký V sobotu 3. dubna 1976 se sejdeme na dobrovolné socialistické směně ŘADOVÉ RODINNÉ DOMKY Foto ]. Prokop V sídlišti u hřbitova vyrostlo kromě velkého počtu běžných typů rodinných domků také patnáct rodinných domků řadových. Svépomocí je postavili členové stavebního bytového družstva pod odborným vedením stavbyvedoucího Jiřího Skořepy. Společným typizovaným projektem a tisíci hodin, které každý člen družstva odpracoval, se značně snížila rozpočtová hodnota domku. Výsledkem je pěkná nová ulice. Kompletní vybavení těchto domků a klidné prostředí na okraji města jsou předpokladem spokojenosti jejich obyvatel. Pro menší potřebu stavebních ploch je tato forma výstavby státem podporována. Každému družstevníkovi poskytuje stát finanční příspěvek. Z těchto důvodů je tato výstavba stále více vyhledávána. V současné době je rozestavěno dalších dvaatřicet řadových domků, a to nejen na sídlišti u hřbitova, ale i v ulici Brigádníků, Třebízského a dalších. Vhodné pozemky pro domky tohoto typu jsou připravovány též v Zábědově. (Ma)
Strana 7
DOPISY našich občanů z krizových let V poslední době hospodářské krize a nezaměstnanost silně postihly: západní kapitalistické státy. Podobné poměry byly u nás za buržoazní republiky ve 30. letech. Přinášíme z té doby dopisy občanů obecnímu úřadu v Novém Bydžově. P.T. Městská rada v Novém Bydžově. Dne 29. V. 1934 Prosím městskou radu, aby mi byla poskytnuta práce, výjimečně třeba na kratší dobu. Prosbu svou tímto odůvodňuji: Mám tři dítky školou povinně, které jsou podvýživou zesláblé. Nyní jsou bosé a nemají řádněho obleku. Nemohu jim toto poskytnouti, jelikož nemám práci a žádný výdělek. Od vánoc jsem pracoval na nouzových pracích 14 dnů. Jsem úplně nemajetný. Proto se obracím na ctěnou radu se žádosti; která je prosbou a výkřikem člověka, ze sociálních nejslabšiho. Doufám v příznivě vyřízení žádosti a znamenám se v plně úctě Bohumil Sigmund. Veleváženému zastupitelstvu města dne 2. června 1934 Podepsaníý prosí o laskavě rozhodnutí v záležitosti svého bytu. Bydlim v městském činžovním domě čp. 412 v Havlíčkově ulici a nemohu platit vysoké nájemně, jež činí ročně 1220 Kč mimo vodně a osvětlení. Prosím proto o přidělení náhradního kterého bych mohl platit kolem 600 Kč. Jsem nemajetníý, živím se hrou na harmoniku, to jest mám žebravou licenci a almužna mi nestačí ani na nejnutnější. Žena má nepatrný příjem z posluhy a synově jsou bez zaměstnání. Doufám, že mé žádosti bude vyhověno. S projevem Karel Major. Slavné městské radě v N. Bydžově. Dne 8. 7. 1933 Žádám městskou radu, aby soudní výpověď z bytu v bývalém sirotčinci zastavila z důvodů následujících: Nebyla mi zaplacena mým zaměstnavatelem mzda za několik týdnů. Nemohu na něm peníze vymáhat soudně, neboť je to mě jedině živobytí. Rodiče kromě 5 týdnů v cukrovaru nemají práci, jsou odkázáni na mě. Je jim přes 60 let. Loni jsem nepracovala ani 10 měsíců a nahromadilo se mi více dluhů za živobytí. Žádám o prodloužení platební lhůty na 2 měsíce. Prosím, aby mě žádosti bylo vyhověno. S úctou Marie Janouchová. (Du) ZA JAROSLAVEM DUŠÁTKEM V lednu letošního roku jsme se na pietním místě pardubického krematoria rozloučili s Jar. Dušátkem. Svým povoláním byl učitel. Tomuto ušlechtilému poslání zasvětil třicet osm let poctivé práce. Po vystudování novobydžovského gymnázia a získání učitelské kvalifikace působil na školách v Lískovicích, Volanicích, Žlunicích, Sekeřicích, Vysokém Veselí a od r. 1940 v Novém Bydžově, v Klicperově ulici. Zde s kratičkým přerušením setrval až do r. 1971, kdy odešel do důchodu. Jako učitel obecných škol a posléze měšťanských, osmiletky a devítiletky, kde učil převážně českému jazyku, zeměpisu a dějepisu se těšil oblibě, vážnosti a úctě nejen dětí, ale i rodičů. Za dobu svého učitelského působení předal dětem bohaté vědomosti z nevyčerpatelné studnice svých znalostí. Kromě toho měl vždy na zřeteli výchovnou stránku vyučování. Pěstoval a rozvíjel v dětech lásku a obdiv k našemu městu, k celé naší krásné vlasti a jejímu lidu. Mimořádně vřelý vztah měl k historii, kterou považoval za moudrou učitelku života. Od roku 1911, kdy se narodil v rodině truhláře, zaznamenala historie nebývalé proměny. Obrovské revoluční proudění času se dotklo nepochybně i Nového Bydžova. Patřilo ke cti zesnulého, že našel kladný vztah ke všemu pokrokovému, zejména k dělnickému hnutí. O jeho historii na Novobydžovsku si pro potřeby své učitelské práce a později pro osvětovou a politickou činnost, spojenou s vedením muzea, napsal vlastní knihu. Správcem muzea byl od podzimu roku 1963 do poloviny října 1964 a natrvalo pak od léta 1966 až do loňského roku. Nejprve pracoval v muzeu při zaměstnání učitele, později jako důchodce, stále na polovinu pracovního úvazku. V muzeu trvale pomáhal již od padesátých let, kdy správcem muzea byl Jaroslav Kovář. Postupně zhotovil pro muzeum několik modelů staveb (radnice, domu U Bukovských, plánu města z počátku 15. století, Starobydžovské brány apod.). Ve spolupráci s Kraj. muzeem v Hradci Králové několikrát upravoval nově vytvořenou expozici. Mnoho našich občanů včetně dětí vyslechlo v jeho podání desitky zajímavých historických přednášek. O práci muzea a o minulosti našeho města často psal na stránkách Novobydžovského zpravodaje, Nového Hradecka, Pochodně a Hlasu revoluce. Po léta úspěšně pracoval jako kronikář města. Při své práci byl neúnavný. Jeho píle, svědomitost a pečlivost byly příkladné. Jeho odchod do důchodu před čtyřmi lety neznamenal odchod z práce. Ba spíše naopak. Jako by chtěl dohnat to, na co mu čas během jeho práce na devíitiletce v Klicperově ulici, kde učil plných třicet let, nestačil. Dlouhá léta pracoval v ROH. Přátelé divadelního umění znali Jaroslava Dušátka jako velmi platného člena divadelního souboru Jirásek. Stejně tomu bylo v tělovýchově a Svazu kaktusářů. Poslední rok jeho života byl ve znamení nerovného boje s nevyléčitelnou chorobou. Neznal její zákeřnost, a proto věřil, že po uzdravení bude moci vykonat ještě velký zbytek svého životního poslání. Žel, z neúplatné vůle osudu přeťala smrt již snadno slabé stéblo jeho života. Čest jeho celoživotní ušlechtilé práci. Čest jeho světlé památce! Josef Trejbal Z DĚJIN STÁVKOVÉHO HNUTÍ NA NOVOBYDŽOVSKU 19. XII. 1918 sa shromáždil větší počet vojáků, žen a dětí, aby demonstrovali proti drahotě a za odstoupení městské rady. V BŘEZNU roku 1919 došlo k týdenní stávce dělníků cukrovaru za zvýšení mezd a za sjednání prozatimní ko!lektivní pracovní smlouvy. PROTI DRAHOTĚ potravin demonstrovali dne 20. IX. 1919 dělníci zdejší koželužny. e ZEMĚDĚLŠTÍ DĚLNÍCI ze Skřivan: a Vysokého Veselí demonstrovali dne 19. července 1920 před budovou okresní politické správy. Požadovali zřízení rady důvěrníků pro dozor nad hospodařením s obilím. e PŘES 2.000 DĚLNÍKŮ z Nového Bydžova, Smidar, Skřivan, Červeněvsi a Vysokého Veselí vstoupilo dne 13, prosince 1920 do stávky s cílem zlepšení svého sociálního postavení.
Strana 8
Z KRONIKY IV. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Čsčk Československý červený kříž v Novém Bydžově má více než padesátiletou tradici. Při pečlivém prostudování kroniky IV. základní organizace ČsčK je možné vysledovat mnoho zajímavého. Vznik je úzce spojen se vznikem našeho československého státu v roce 1918. Avšak i předtím působil v našich zemích rakouský Červený kříž. Jeho program byl vypracován pouze pro potřeby válečného období. Pro českou veřejnost nebyl přitažlivý, neboť i v něm se obrážel tehdejší národnostní útisk. Teprve později byla činnost Červeného kříže rozšířena i na řešení úkolů a požadavků mírového období. Byly v ní obsaženy též některé prvky sociální péče. Zakládaly se zvláštní sociální ústavy, sirotčince a útulky. Po roce 1918 paní a dívky města Nového Bydžova ustavily na základě programových cílů Červeného kříže dobročinnou společnost, jejíž činnost byla převážně sociální a charitativní Z jejího popudu byla vybudována „Na kopečku“ vyvařovna polévek. Spolu se „sociální péčí“ členky pomáhaly hlavně v zimě městské chudině. Do mnoha rodin tehdy krutě doléhaly důsledky nezaměstnanosti. Trvalá pomoc to však nebyla. Snaha po úplném národním a politickém osvobození byla částečně podporována účinným programem sociálním, který pokračoval v dosavadních tradicích národního hnutí a byl v souladu s touhou lidových vrstev po spravedlnosti. ČSČK byl od počátku budován se širokým členským zázemím. Prostředky a možnosti, s nimiž přistupoval na jaře r. 1919 k řešení svých úkolů, nebyly úměrné ideálům jeho pracovníků. Bojovalo se proti epidemiím, které se šířily zejména jako zlý důsledek špatných sociálních a zdravotních poměrů. Byly odstraňovány následky podvýživy a hladu, nezaimměstnanosti a utrpení, které přivodily kapitalistické poměry a první světová válka. Na tuto neutěšenou dobu se dobře pamatují soudružky Jandová a Medlíková, které o ní často vyprávějí. Ženy, stejně jako muži, byly ochotné přinášet velké oběti v zájmu zlepšení celkové situace. Naslouchaly přednáškám a zasvěceným výkladům o výchově a zdravotnictví, vybudovaly stanici Červeného kříže a lékařské poradny. Často též navštěvovaly rodiny, kterým poskytovaly nebo nabízely pomoc. Získané znalosti ošetřovatelství se snažily rozšířit mezi široké vrstvy obyvatel, které byly často v zajetí pověr a náboženských předsudků. Na tehdejší dobu si ve zdravotní lidovýchově počínaly znamenitě. Za okupace splynul Červený kříž se „sociální péčí“. K samostatné činnosti se opět přihlásil až v květnu r. 1945, kdy pohotově za vedení s. Francové a Sehnalové zorganizoval materiální pomoc bojující Praze. Novobydžovští jako první přivezli do Prahy léky, obvazový materiál a potraviny. Pražané je velmi srdečně přijali. V revolučních 8 Výbor IV. ZO ČsČK z roku 1970 květnových dnech byly na okraji Nového Bydžova v cihelně a zemědělské škole vybudovány ošetřovny pro revolucionáře, kteří se odhodlaně zapojili do květnového povstání. Dnešní budova učňovské školy byla hlavním stanem, kde se soustřeďovaly prostředky, potřebné pro ošetřování a výživu obránců města. Odtud také byla vypravena zmíněná pomoc Praze na třech nákladních autech, která pod ochranou vlajky Červeného kříže splnila své revoluční poslání. Po r. 1945 v osvobozeném Československu začala práce Červeného kříže v rámci jedné skupiny pro celé město. Podle lékařských obvodů byl rozdělen na dvě skupiny, severní a jižní, až po roce 1948. Po šesti letech také tyto skupiny zanikají. 14. listopadu 1955 na schůzi v hotelu Tatra byly ustaveny již čtyři skupiny, což odpovídalo čtyřem novým lékařským obvodům. V letech 1953—1954 byl na jedno volební období zvolen předsedou ČsčK MUDr. Čestmír Mrzena, po něm se této funkce ujal bratr Rudolf Šimanovský. Na přelomu let 1955—1956 stál v čele skupiny ČsčK s. František Dunda, předseda MěstNV. I přesto, že byl Novobydžovské auto s léky, obvazovým materiálem a potravinami v květnu 1945 při průjezdu Poděbrady. Fotokopie ]. Prokop
Strana 9
dobrý organizátor, pracovní a funkční zaneprázdnění mu nedovolovalo setrvat ve funkci déle než jeden rok. Po něm na dobu jednoho roku přebírá funkci předsedy bratr J. Vlk. V r. 1957 přichází do Nového Bydžova odborný oční lékař MUDr. František Hradecký. Ředitel OÚNZ MUDr. Šilhan jej získal pro práci v Červeném kříži. MUDr. F. Hradecký se ujímá funkce předsedy IV. místní skupiny ČsčK. Brzy přesvědčil všechny členy skupiny, že pracuje s láskou. Jeho dobrý poměr ke skupině se odrazil také v práci členů výboru, kteří brzy a s velkým pochopením začali plnit všechny nové pracovní úkoly. Kladné výsledky činnosti celé skupiny se záhy dostavily. Již v roce 1958 byla skupina vyhodnocena jako druhá nejlepší v okrese a v roce následujícím jako nejlepší. Skupina obdržela putovní vlajku a její předseda čestné uznání z krajského sekretariátu ČsčkK. Výbor skupiny se scházel pravidelně každý měsíc. Seznamoval se s úkoly OV Čsčk, které rozpracoval do dílčích konkrétních úkolů pro potřeby jednotlivých složek Národní fronty ve městě. Členské schůze kromě náplně organizační a politické poskytovaly členům zaslouženou radost a hodnotnou zábavu. Do schůzí byli zváni učitelé se žákovskými kulturními soubory, lidová škola umění nabízela zpěv a hudbu a divadelní soubor Jirásek dramatická pásma. Po zhlédnutí vážných i veselých kulturních programů se náročné úkoly vždy snadněji zabezpečovaly. Skupina se účastňovala brigád při jarním úklidu, při úpravě městské zeleně, pomáhala při sklizni řepy, sběru léčivých bylin, starého železa, papíru a textilu. Při všech veřejných oslavách i jiných kulturně společenských akcích vykonávaly zdravotní setry pohotovostní službu. Příkladem obětavosti je dobrovolná sestra ČsČK Karla Jandová, která delší dobu poskytovala nezištnou pomoc nemocným ve zdejší nemocnici. Mohli bychom jmenovat i mnoho dalších. Některé sestry získávají čestné dárce krve. O tyto dárce se pak trvale Společnou akcí všech skupin byly oblíbené zdravotnické plesy. První ples se konal v roce 1958. Sestra ČsČK s. Karla Jandová je velmi aktivní při organizování zájezdů. Dorost ČsčK soutěžil každoročně ve znalostech v poskytování první pomoci. Domovní hlídky v pravidelných intervalech prověřovaly svoji akceschopnost. Výlety, které mají dnes pod vedením sestry Jandové velmi dobrou úroveň, začaly v roce 1960 prohlídkou Českého ráje. V r. 1961 odejel MUDr. F. Hradecký na delší dobu do NDR. Novým předsedou se stal dr. Vitvera. 19. října 1963 byla ve výstavní síni Zdeňka Dvořáka uspořádána oslava 100. výročí založení Červeného kříže. Hlavní přojev přednesl MUDr. Omelčuk z Hradce Králové. Připomněl, že Červený kříž byl založen v roce 1863. Tehdy v „Ženevské společnosti národů“ byl vytvořen „výbor pěti“, který vypracoval statut o poskytování první pomoci raněným a nemocným. Ideje Henry Dunanta, který jako první veřeině vyslovil myšlenku založení Červeného kříže, plně zaujaly ženevskou konferenci. Výsledky tehdeišího jejího jednání podepsalo 102 států. Po návratu z NDR se předsedou skupiny ČsČK v Novém Bydžově opět stává MUDr. F. Hradecký. Tři roky nato odjíždí opět za hranice, tentokráte do Alžíru. Na dobu ieho nepřítomnosti se opět ochotně ujímá této odpovědné funkce dr. Vitvera. Pod organizačním vedením s. Stuchlíkové byla uspořádána zdařilá akce „Člověk volá člověka“ a o vánocích hbalíčková akce ve prospěch osamělých důchodců. Tato akce měla více poslání morální než sociální. Po dvouletém pobytu v roce 1969 se vrací z Alžíru MUDr. F. Hradecký, který se ujímá funkce předsedy skupinv. O svých dojmech a zážitcích v této zemi se podělil se svými spolupracovníky. Jeho vyprávění bylo zajímavé a poučné. Život a čas nezadržitelně ubíhají. Hromadí se nové problémy, rodí se nové akce. Lidé přicházejí a odcházejí. Práce skupiny se však nesmí zastavit. Mnozí, kteří ideám Červeného kříže obětovali mnoho hodin svého volného času i životní energie., z našich řad již: odešli. Byli to např. MUDr. Šilhan, s. Dvořáková, Vitverová a Schovánková. V lednu roku 1973 jsme se rozloučili též s obětavou sestrou Věrou Stuchlíkovou, která i přes svoje podlomené zdraví konala po mnoho let záslužnou práci ve prospěch našich obyvatel. Současní pracovníci ČsČK pokračují v humanistickém odkazu svých předchůdců. Jejich práce je dnes zásluhou cílevědomé zdravotní socialistického státu radostněijší. Avšak ani dnes není bez problémů a těžkostí. V závislosti na rozvoji civilizace narůstají nové úkoly, které si vyžadují nový přístup a nové formv řešení. Na všechny úkoly isou pracovníci zdravotnictví včetně ČsčK připraveni. Alena Výprachtická KNIHA MĚLA SVÁTEK Městská lidová knihovna připravila na první březnové dny besedy pro děti od šesti do osmi let. Pro starší: děti byla beseda zaměřena na knihu Antonína Zápotockého Barunka. Vyvrcholením Měsíce knihy bylo literární pásmo o V. I. Leninovi. Příspěvkem k 55. výročí založení KSČ je pásmo nazvané Cesta vpřed. Je sestavené z tvorby našich předních proletářských autorů. Připravované pásmo bude spojeno s besedou o S. K. Neumannovi, Ivanu Olbrachtovi, Marii Majerové a dalších. Celý: rok je práce knihovny ve znamení 120. výročí úmrtí slovenského buditele Ludovíta Štúra a 75. výročí nedožitých narozenin Petra Jilemnického, jednoho ze zakladatelů socialistického realismu. Z. Pšenička POJĎTE S NÁMI PĚŠKY NA HRÁDEK TJ Jiskra Nový Bydžov, odbor turistiky pod záštitou Městy NF pořádá pro obyvatele Nového Bydžova a jeho okolí na počest XV. sjezdu KSČ v neděli dne 11. dubna 1976 ve 13 hodin | MASOVÝ POCHOD NA 15 KM Z NOVÉHO BYDŽOVA NA HRÁDEK U NECHANIC Jedná se o první jarní výlet, jehož trasa vede z podstatné části lesem po zelené turistické značce. Vítězem bude každý, kdo dojde do cíle bez ohledu na čas. Každý účastník obdrží list“. Doprava zpět je zajištěna kyvadlově autobusem. Bližší informace se dozvíte ve vydaných organizačních směrnicích.
Strana 10
KPOČÁTKŮM NAŠEHO MUZEA (památce Jaroslava Dušátka) „Bylo by vroucím přáním, aby o krásách muzea novobydžovského nemluvili pouze hostě z ciziny, ale aby krásy jeho ve známost vešly u těch, pro něž zřízeny byly, pro něž se uchovávají a rozmnožují — u obyvatelstva novobydžovského, z něhož velká většina... ani o muzeu v městě našem neví.“ Ze zprávy jednatele Muzejního spolku v roce 1905. Trvalejší zájem o kulturní a historické památky v našich zemích je spojen s počátkem 19. století, dobou prvních významných úspěchů národního obrození. Rozhodujícím mezníkem zde bvlo založení Vlasteneckého muzea království Českého v r. 1818. Příklad Prahy postupně působil i na našem venkově, zejména od r. 1827, kdy začal vycházet časopis Muzejník. Muzeiník i iiné obrozenecké časopisy uváděly různé zprávy a glosy o památkách toho kterého města a místa, a stávaly se tak významným prostředníkem myšlenky ochrany a uchování našich památek. Například už v roce 1845 můžeme v Květech číst článek našeho rodáka Mořice Lůssnera Novobydžovské starožitnosti. Autor v něm seznamuie s nálezy mincí. objevem kamenné hlavv mnicha, píše o Knize svědomí annd. Z uvedeného článku. ale i z dalších svědectví poznáme, že nutnost sbírání a záchrany starých vamátek si tebdy uvědomovali ien iednotlivrci. Lhosteinost mnohých. jejíž základem bvla často neznalost, naopak pobřbívala jednu památku za druhou. Názorná svědectví o tom podává v rore Celestin Říha v Místopisu a dějinách král. věnného města Nového Bvdžova. Od dvacátých do čtyřicátých let 19. století postupně vzaly za své městské hradby a brány a začaly mizet i podsíně. Je však třeba připomenout, že naše město nebylo výjimkou. Mvšlenka zřídit muzeum získávala stoupence hlavně mezi členy profesorského sboru reálného gymnázia. Zvlášť mimořádné zásluhy o založení muzea měl prof. Eduard Malý, neúnavný organizátor a badatel, velký znalec novobvdžovské historie a autor cenných studií. Dnes jen těžko zjišťujeme, kdo a kdy myšlenku založit muzeum vvslovil noprvé. jisto je, že to bylo už delší dobu před skutečným založením muzea. Nepochybně tu působil i příklad bezprostředního sousedství. V Hradci Králové bylo muzeum založeno v roce 1880 a v Hořicích v roce 1887. Teště starší jsou počátky snah o založení muzea v Jičíně. Muzejní společnost zde vznikla už v roce 1862, ovšem za několik let její činnost téměř ustala. Historickým datem pro naše muzeum je 10. leden 1888, kdv na schůzi oberního zastupitelstva byl přijat návrh zřídit obecní muzeum. Ještě v témž 10 Opěradlo selské barokní dubové židle je bohatě zdobeno stylizovanými akantovými listy s vykrojeným srdcem. Zidle pochází z 18. stol. roce byl vypracován muzejní řád a ustaven Muzejní spolek. Poslání muzea výstižně uvádí $ 1 muzejního řádu: „Obecní muzeum novobydžovské jest obcí novobydžovskou zřízená sbírka a stálá výstava předmětů, ježto týkajíce se především tohoto města a okolí, vynikají důležitostí pro archeologii a historii vůbec a pro umění vlastenecké a dějiny jeho zvláště a usnadňují poznání této části české vlasti v ohledu národopisném.“ Základem muzejních sbírek se staly vzácné památky města uchovávané po Foto ]. Prokop staletí ve staré radnici a od roku 1865 v prostorech nové radnice. Zde ve velkém sále mělo také muzeum první expozici. Kustodem (správcem) muzea se stal prořť. Jan Honza. Během krátké doby se sbírky podstatně rozrostly, takže už za dva roky se v radničním sále nedostávalo místa. Jednou z významných oblastí činnosti muzea v prvních letech byly archeologické výzkumy žárových hrobů v Měníku. Městské muzeum se také svými nejvzácnějšími exponáty (na prvním místě utrakvistickým oltářem tzv. bydžovskou ar-
Strana 11
chou) podílelo na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Velkým svátkem Muzejního spolku se stala neděle 17. července 1892, kdy byly sbírky poprvé zpřístupněny veřejnosti. Muzeum se už tehdy mohlo představit desítkami jedinečných exponátů a stále získávalo další. V celé zemi začaly velké přípravy na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Členové Muzejního spolku navštívili mnoho městských a venkovských domácností, aby kolekce exponátů z Novobydžovska byla co nejbohatší. Většina zapůjčených předmětů se po výstavě stala trvalou součástí muzejních sbírek. Národopisná výstava českoslovanská tak byla nejen velkou přehlídkou naší národní kultury, ale i dalším podnětem pro oživení sběratelské činnosti a obohacení většiny muzeí. Katalog výstavy dosvědčuje, že naše muzeum bylo v Praze zastoupeno opravdu reprezentativně. Dodnes na řadě nejcennějších exponátů najdeme ochrannou nálepku slavné výstavy v roce 1895. Rok 1895 byl pro muzeum významný i v jiném směru. Od partikulární pokladny získalo nové prostory v budově bývalého krajského soudu, velký sál pro sbírky a tři menší přilehlé místnosti pro pracovnu, archív a fotografickou komoru. Starý soudní sál (nyní Dvořákova síň) malbami vyzdobil akademický malíř Ludvík Nejedlý. Nová expozice zde byla otevřena 26. července 1896. Po odchodu prvního kustoda Jana Honzy do Prahy v roce 1898 a po krátkém působení předčasně zemřelého prof. J. Klecandy se kustodem muzea stal v roce 1901 učitel měšťanské školy Josef Koudelka. Práce, kterou pro novobydžovské muzeum v průběhu dalších třiceti let vykonal, byla obdivuhodná. Pořádání sbírek, inventarizace a základní konzervace předmětů, archeologické výzkumy, získávání dalších exponátů, publikační činnost a přednášky, to vše plnil bez ohledu na čas, s plným zaujetím pro minulost i současnost města. Nová kapitola v dějinách našeho muzea začíná v roce 1905, kdy po zakoupení Lalouškova domu vedení spořitelny rozhodlo, že v nově postavené budově věnuje schodiště z prvního do druhého poschodí a celé druhé poschodí trvale muzeu. Secesní budova spořitelny, která zde během dvou let vznikla podle plánů architekta Weyricha, se tak stala třetím místem expozice našeho muzea. Od července 1907 začalo stěhování sbírek a po něm následovala náročná příprava nové expozice na schodišti, chodbě a v šesti místnostech 2. poschodí spořitelny. Josef Koudelka předtím navštívil na sedmnáct větších muzeí, aby získal dokonalý přehled o současném stavu a možnostech instalace muzejních sbírek. Výsledek jeho cest byl pro členy Muzejního spolku jistě povzbuzující: „V mnohých věcech jsem se přiučil, ale přece mohu Vám otevřeně říci, že sbírky naše bohatstvím a úpravou převyšují mnohá větší města.“ Při přípravě nové expozice a při dalších archeologických výzkumech kustodu muzea obětavě pomáhal Albín Stocký, mladý inženýr chemie ve skřivanské rafinerii. Soustavným studiem, výzkumy i činností publikační na sebe zanedlouho upozornil odborníky v Praze a v roce 1913 se stal správcem prehistorické sbírky Českého muzea v Praze. Po studiích na filozofické ťakultě začal vedle muzea působit i na Karlově univerzitě, od roku 1929 jako řádný profesor prehistorické archeologie a etnografie. Je možno bez nadsázky říci, že Stocký — archeolog začal svoji úspěšnou vědeckou dráhu díky výzkumům na Novobydžovsku, bohatství sbírek v našem muzeu a trvalé spolupráci s jeho kustodem. Když byly sbírky 18. října 1908 znovu poprvé v nových místnostech otevřeny, slavilo naše muzeum právě dvacetiletí svého trvání. Návštěvníci muzea mohli obdivovat bohatou expozici, která v novém prostředí působila jako velký obraz kultury lidu Novobydžovska. Za poselstvím krásy a práce našich předků se zároveň skrývala méně viditelná každodenní práce prvních kustodů muzea a jejich obětavých pomocníků, práce, bez níž by mnohé hodnoty minulosti už dávno přestaly k současníkům promlouvat. Jaroslav Prokop Václav Kudera: Příšera války Foto ]. Prokop Víte co je hifiklub? Hi-fi je zkratka dvou anglických slov High Fidelity, což je termín pro vysokou úroveň reprodukce zvuku. Hitikluby, pracující pod Svazarmem, umožňují zájemcům o audiovizuální techniku v jejich užitkových formách získat novou odbornost, zvanou hifi. S výsledky své práce se pochlubili východočeští svazarmovci na výstavě HIFI-AMA 75. Návštěvníci zhlédli nejen výrobky amatérů z oblasti zvukové, rozhlasové a televizní techniky, ale měli možnost vidět i některé ze zajímavých pořadů, které svazarmovci připravili, např. tzv. barevnou digitální hudbu. Byl zde předveden i turner — přijímač bez koncového zesilovače. O tuto novinku projevila zájem i Tesla. V technické části přehlídky byla předvedena monofonní, stereofonní a kvadrofonní hudba a některé pořady, které připravili anebo ozvučovali členové hifiklubů. Nás těší, že také v našem městě byl ustaven hifiklub, který začal vyvíjet dobrou činnost. Jeho členové se scházejí v budově „Městského domu pionýrů a mládeže.“ Očekáváme, že nám o své práci napíší zajímavé podrobnosti. (71) Záslužná práce PS VB Při obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti v Novém Bydžově je zřízeno několik jednotek pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. Jejími členy se stali naši občané, kteří podle svých schopností a časových možností pomáhají příslušníkům VB při zajišťování veřejného pořádku a plynulosti silničního provozu. Své úkoly plní především výchovnou a preventivní činností. Výkon služby provádějí zpravidla v místech, kde lze předpokládat narušování pořádku nebo ohrožování bezpečnosti osob a majetku. Při této dobrovolné činnosti odsloužili již několik tisíc hodin. Nejednou přispěli k dopadení pachatelů trestné činnosti a k ochraně socialistického i osobního vlastnictví, Pro mládež na školách i v závodech připravili mnoho zajímavých a poučných přednášek z oblasti bezpečnosti a její prevence. Náročná práce členů PS-VB, celých kolektivů i jednotlivců byla několikrát vysoce oceněna nejen samotnými příslušníky VB, ale i občany a společenskými organizacemi. Každoročně se členové pomocné stráže podílejí na důstojném průběhu politických, kulturních a společenských akcí. V loňském roce to byly např. oslavy 30. výročí osvobození, Závod míru pionýrů, okrsková spartakiáda a další, (ži) 11
Strana 12
VOLBA POVOLÁNÍ OČIMA ZDRAVOTNÍKŮ Každým rokem jsou děti z devátých a některé i z nižších tříd základních devítiletých škol a zvláštních škol poprvé ve svém životě postaveny před závažný životní krok — vybrat si své povolání. Toto důležité rozhodnutí dává jejich dalšímu životu nový směr i náplň. Volba povolání není jen jednorázový úkon — vyplnění přihlášky do učebního oboru nebo ke studiu, ale dlouhodobý proces, který začíná již v nejútlejším věku. Nejprve to je svět hraček, dětských her, pohádek, formování základních životně důležitých návyků, pracovních úkonů a jednoduchých norem správného lidského soužití. Potom přichází se svým výchovně vzdělávacím systémem škola, která by mimo jiné měla nejen objevovat, ale také správně rozvíjet a usměrňovat vlohy, schopnosti a předpoklady dětí pro budoucí pracovní náplň jejich života. Při volbě povolání nejde jen o uspokojení představ, přání a tužeb jednotlivců, ale také o to, aby požadavky vycházejících dětí byly v souladu s celospolečenskými zájmy. Ze zkušeností víme, že každým rokem jsou mezi požadavky dětí a reálnými možnostmi menší rozdíly. Negativní úlohu zde hraje neuvážená a schopnostem dětí neúměrná volba povolání, ze strany dětí i rodičů „módnost“ některých profesí, někdy též nedokonalá znalost méně známých povolání, o nichž rodiče a děti časti ani nevědí a další. O to složitější je potom práce výchovného poradce školy, třídních učitelů a v neposlední řadě též zdravotníků. Jestliže správná volba povolání je významná u zdravých, tělesně zdatných dětí, je tím důležitější u dětí, jejichž zdravotní stav je nějakým způsobem dlouhodobě narušen. Tyto děti je nutné umět chápat v jejich pocitech nejistoty, které jsou také někdy poznamenány různými komplexy méněcennosti a nedůvěry ve vlastní schopnosti. Často je musíme bránit před něrozumnými požadavky rodičů nebo naopak před nesprávnou výchovou formou hýčkání rodiči atd. Socialistická společnost poskytuje proto ve zvýšené míře těmto jedincům sociální a pracovní ochranu a pomoc. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mají tyto děti výběr zaměstnání omezen a bez zvýšené péče společnosti by se jen obtížně a bez újmy na zdraví pracovně uplatnily. Předvolání zdravotně postižených dětí před posudkovou komisi navrhuje po poradě s dorostovým a posudkovým lékařem „Školní zdravotní služba.“ Po zvážení všech okolností se přiznává tzv. „změněná pracovní schopnost.“ Jako zdravotníci se často setkáváme s rodiči, kteří pro své děti prosazují povolání, která ze zdravotního hlediska nejsou vhodná. Připravují tak sobě i svým dětem trpké chvíle, neboť lékař jim špatně vybraný obor nemůže doporučit, a tím méně potvrdit. Ani zdravotníkům není příjemné, když musí dítěti zkazit představy a plány o jeho budoucnosti, které do jeho vědomí zpravidla rodiče nesprávně zafixovali. Zamyslíte-li se nad těmito skutečnostmi, dáte nám jistě za pravdu, že je pozdě určovat celoživotní povolání až těsně před ukončením školní docházky. Nad budoucností dítěte bychom se měli zamýšlet souběžně s lékařským zjištěním odchylky od normálního zdravotního stavu. U těžkých vad, které jsou často známy od nejútlejšího dětství a pravidelně kontrolovány odbornými lékaři, jsou rodiče informováni o zvláštním režimu a určitých omezeních ve výběru povolání. Těmto rodičům bývá situace obvykle jasná a snaží se o rozumnou úmluvu. Je však mnoho chorob, které nejsou tak závažné, nicméně děti těmito chorobami postižené nemohou vykonávat všechna povolání. Pro vaši informaci uvádíme některé z nejpočetnějších skupin, které nejčastěji působí problémy při začleňování dětí do pracovního procesu. Jsou to vady a různé detormace páteře. Velmi těžké případy si nutně vyžadují „změněnou pracovní schopnost.“ U některých poruch nevadí např. dynamická práce spojená s přecházením. Nedoporučuje se však vynucená poloha trupu spojená s trvalým předklonem. Dále jde o alergická onemocnění, hlavně alergické záněty průdušek a horních cest dýchacích. Děti trpící tímto druhem onemocnění by si neměly vybírat zaměstnání v nadměrně prašném prostředí, s chemickými látkami a kde by byly vystaveny povětrnostním vlivům. Takovéto pracovní podmínky by jejich zdravotní stav výrazně zhoršily. Děti s těžkými očními vadami by neměly pracokde se pracuje. vat v oborech těžkého průmyslu nebo tam, kde je třeba přesného vidění. Rovněž práce ve výškách je pro ně nebezpečná. U tupozrakých je navíc nutné vyloučit práci s nebezpečím úrazu oka. Děti, jejichž onemocnění je provázeno záchvaty, které se nepodařilo plně kompenzovat a vyléčit, nesmí být zaměstnány ve výškách a u strojů, kde hrozí nebezpečí úrazu, samozřejmě také v horkých provozech. Existuje mnoho dalších chorob, které nutno při volbě povolání respektovat. Není účelné je všechny uvádět. Je-li však dítě pro nějakou vadu již léčeno nebo dlouhodobě sledováno, musí rodiče uvažovat o vhodném budoucím pracovním zařazení a nic nesmí ponechávat náhodě. Jestliže například dítě, které má vrozené vykloubení kyčlí, ví, že si musí vybrat převážně „sedavé“ zaměstnání bez zdvihání těžkých břemen, musí je rodiče i škola v tomto směru vychovávat a vést. Dítě si svoji situaci postupně uvědomí, nečeká ho nežádoucí zklamání a na své povolání se těší. Dítě, které není dospělými na svůj obor dobře připraveno, nemusí si vybrat správně. Když mu potom jeho volbu z lékařského hlediska neschválíme, může tato situace, zvláště v období vrcholící puberty, nevhodně zapůsobit na jeho dětskou psychiku, vyvolat špatný postoj k práci, ke kolektivu, ke škole a někdy i k životu vůbec. Poraďte se proto včas se svým ošetřujícím lékařem i s učiteli a společně s nimi orientujte dítě správným směrem, na jehož konci bude vhodné pracovní zařazení a osobní životní spokojenost dítěte. Je všestranně neekonomické dříve nebo později měnit profesi. Děti v patnácti letech nejsou zpravidla dost zralé a zkušené, aby své povolání volily vždy správně. Je proto hlavně na rodičích, aby pečlivě zvážili možnosti svého dítěte, nedopouštěli se zásadních omylů a vyvarovali se zbytečných problémů a krizových situací. Přejeme našim patnáctiletým, aby na prahu nového života měli šťastnou ruku. Být spokojen a úspěšný ve svém povolání patří k hlavním životním výhrám. M Za pracovní kolektiv „Školní zdravotní služby v N. Bydžově“ Alena Výprachtická. FOTBAL TAKÉ V JEDNOTĚ LSD Začalo to nápadem, který se zrodil před několika lety: utvořit si v rámci svého spotřebního družstva Jednota v Novém Bydžově vlastní fotbalovou jedenáctku. Sportovní komise při ZV ROH tuto iniciativu pracovníků přivítala. A tak vzniklo „jednoťácké“ mužstvo, složené ze sportovců různého věku. Nicméně všichni přistoupili velice odpovědně ke svému záměru: aktivně sportovat i reprezentovat. Brzy 12 své spoluzaměstnance přesvědčili, že nehodlají hrát jen pro pobavení diváků, jak se někteří nedůvěřiví zpočátku domnívali. Loňská sportovní sezóna byla neobyčejně náročná. Družstevní jedenáctka sehrála celkem třináct přátelských utkání, z nichž devět jich vyhrála. Prohrála pouze se sovětskými vojáky a s mužstvem Jednoty Svitavy. Brankáři soupeřů museli čtyřiačtyřicetkrát sahat pro míč do svých sítí, brankář Jednoty pouze sedmadvacetkrát. Kromě přátelských utkání se toto mužstvo účastňuje každoročně družstevní pohárové soutěže; i zde si vede velmi dobře. Stalo se např. vítězem 2. kola pohárové soutěže o „Pohár předsedy představenstva Jednoty Nový Bydžov.“ Pro letošní sezónu bude mužstvo posíleno novými hráči ze všech odvětví spotřebního družstva. Přejeme fotbalistům z Jednoty mnoho dalších sportovních úspěchů. (-ka)
Strana 13
Zimní ráj novobydžovských kluků na Kněžovce Foto ing. A. Šmíd Znate dobře naše město? Napovíme vám: jde o ulici v západní části města. Foto M. Popelka TURISTICKÝ PROGRAM | NA ROK 1976 Turistický odbor TJ Jiskra N. Bydžov připravil pro své členy v letošním roce bohatý program zaměřený na poznávání méně známých míst naší vlasti a zemí našich přátel. Zjara se členové odboru podívají na Šumpersko, kde bude zahájena celostátní akce 100 jarních kilometrů, pak do okolí Zemské brány v Orlických horách, do krasových oblastí Drahanské vrchoviny, dále navštíví Krkonoše z polské strany, podívají se na Jestřebí hory a zavítají do Broumovských stěn. Mezi delší zájezdy bude patřit putování Šumavou a dvanáctidenní.cestování Polskou lidovou republikou, Dále bude uskutečněna alespoň jedna cyklistická zápočtová cesta a řada dalších menších akcí. V rámci vyhlášené akce „Členové odboru — odbor členům“ bude pokračováno v budování tábora Plátěná osada. Provoz v tomto táboře bude letos. opět probíhat ve třech třítýdenních bězích.. Budovatelům tábora bude zvýhodněna účast na turistických akcích. Za patnáct odpracovaných brigádnických hodin dostane člen turistického odboru poukázku na jednu jednodenní turistickou cestu zdarma. PhMr. M. Petrovič TENISTÉ HLÁSÍ“ Počátkem letošního roku se konala výroční členská schůze tenisového oddílu TJ Jiskra. Obsáhlou zprávu o tovní činnosti a pracovních výsledcích přednesl předseda oddílu s. primář MUDr. Jiří Šulc. Výsledky úspěšného hospodaření v číslech vyjádřil hospodář oddílu s. JUDr. Joseř Someš. Za dlouholetou poctivou práci a reprezentaci bylo vyhodnoceno pět členů oddílu. Čestné uznání za zásluhy o rozvoj tělovýchovy a sportu obdrželi soudruzi JUDr. Jj. Someš, Macner a Kubelka. Jako nejlepší z hráčského kolektivu byli vyhodnoceni s. Vorlová a ing. Modřický. Na slavnostní schůzi byl přítomen také předseda MěstNV s. Václav Jelínek, který ve svém diskusním příspěvku kladně zhodnotil tělovýchovnou, politickou i brigádnickou práci tenisového oddílu. Současně se zmínil o plánech a úkolech v rámci 6. pětiletky. Podnětné byly též diskusní příspěvky. soudruhů Matějce a Gottwalda. Závazek tenisověho oddílu na r. 1976 Přístavba víceúčelového sálu u sokolovny . . . . . . Budování kluziště . . . . . 50hod. Budování chodníků a veřejného osvětlení . . . . . . Péče o městskou zeleň . . . Úklid před domy a jejich okolí 20 hod. Příprava tenisového areálu . 300 hod. Organizace Jiřinkového plesu 30 hod. J. Kubelka 13
Strana 14
DĚTI NAROZENÉ OD 26. 10. 1975 [skryto] Foto Text JOSEF TREJBAL JAROSLAV PROKOP Měsíc vypravě v Když den si k večeru promne oči a nehodlá usnout zcela, Měsíc se ke hvězdám pootočí a jejich vesmírná cela se rozmihotá tisíci vět. Měsíc, ten umí vyprávět! však na nebi chvíli neposedí. A co toho s hvězdami o nás vědí, XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXxXxx Kateřina Horáková - nar. 2.12.1975 [skryto] SANTAYANA: Proti narození a smti není léku. V mezidobí zachovej radost. UMRTÍ 2. 11. 1975 František Brett Nový Bydžov 1787 6. 11. 1975 Marie Ocetková Nový Bydžov 399 10. 11. 1975 František Vacek Nový Bydžov 1510 12. 11. 1975 Emil Holman Nový Bydžov 1078 12. 11. 1975 Josef Kabelka Nový Bydžov 1247 17. 11. 1975 František Poledno Nový Bydžov 18 24. 11. 1975 Karel Němec Nový Bydžov 632 26. 11. 1975 Josef Coufal Nový Bydžov 735 1. 12. 1975 Konrad Hartl Nový Bydžov 4 8. 12. 1976 Božena Vorlová Nový Bydžov 776 6. 12. 1976 Václav Frydrych Nový Bydžov 246 14. 12. 1975 František Lachman Nový Bydžov 541 18. 6.1975 Jan Pospíchal Nový Bydžov 1742 7. 1.1976 Ladislav Zelinka Nový Bydžov 1505 9. 1.1976 Josef Věchet Nový Bydžov 1519 9. 1.1976 Jaroslav Dušátko Nový Bydžov 463 10. 1.1976 Václav Koča Nový Bydžov 581 11. 1.1976 Blažena Říhová Nový Bydžov 667 12. 1.1976 Vilém Liman Nový Bydžov 1682 69 83 64 80 78 73 84 58 81 78 57 85 81 72 53 64 76 60 76 let let let let let let let let let let let let let let let let let let let
Strana 15
v Foto Z. Honzák SŇATKY 8. 11. 1975 Jiří Kroužel, Úpice - Anna Nový Bydžov Václav Kloz, Nový Bydžov - Jaroslava Ludvíková, Králíky-Podoliby Ing. Petr Baudyš, Trutnov - Ing. Helena Urbánková, Nový Bydžov Václav Rakouský, Chlumec n. Cidlinou - Anna Nebeská, Nový Bydžov-Zábědov Michal Jank, St. Bydžov-N. Skřeněř - Ladislava Kozáková, Nový Bydžov-Zábědov 6. 12. 1975 Vladimir Nezkusil, Nový Bydžov - Jana Holmanová, Chotělice 20. 12. 1975 Miroslav Pavelka, N. Bydžov - Zdeňka Kebhartová, Nový Bydžov 27. 12. 1975 Miroslav Soukup, Stěžery - Růžena Bousová, Nový Bydžov Josef Smetana, Nový Bydžov - Drahomíra Fišerová, Nový Bydžov 10. 1.1976 Zdeněk Nečesaný, Starý Bydžov-Nová XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXxXxx Shakespeare: Znej proto míru v lásce, ať je stálá: chybí, kdo otálí, i ten, kdo cválá. | XXXXX>XXXXXW*X XXXxXXxXXxx*xo Skřeněř - Libuše Sigmundová, Nový Bydžov-Chudonice 17. 1.1976 Jan Podrazil, Nový Bydžov - Eva Burešová, Skřivany Jiří Wagnknecht, Jičín - Lenka Kolbabová, Nový Bydžov-Chudonice 24. 1.1976 Miroslav Kunc, Brno - Drahoslava Řeháčková, Nový Bydžov Joseř Horský, Nový Bydžov - Milada Bártová, Praha ZLATÉ SVATBY Dne 10. ledna 1976 oslavili zlatou svatbu manželé Bohumil a Blažena Vackovi, bytem v Novém Bydžově, Deylova ulice čp. 2100. Dne 19. ledna 1976 vzpomněli manželé Bohumil a Marie Tichých, bytem v Zábědově čp. 46, padesát let společného života. Poslední zlatou svatbu měli 26. ledna 1976 manželé Josef a Marie Janderovi, bytem v Zábědově čp. 11. Všem jubilantům přejeme do dalších let manželství hodně zdraví, osobní spokojenosti a životní pohody. Poděkování městskému národnímu výboru Vážení soudruzi, velmi mne potěšilo Vaše blahopřání k mým 90. narozeninám s připojeným krásným dárkem. Za vše Vám co nejsrdečněji děkuji. Mnoho úspěchů ve Vaší práci pro rozkvět města, v němž žiji již 65 let, Vám přeje ing. František Cajthaml Tuto rubriku připravujeme s Věrou Slavíkovou, matrikářkou MěstNV. 15
Strana 16
e JOSEF MÁNES V NAŠEM MĚSTĚ. Na podzim roku 1860 se Mánes vypravil na jednu z cest se skicářem. Z Rožďalovic se dostal do našeho města ca pak do Hradce Král. Z cesty se v Mánesově skicáři zachovala pěkná kresba věže sv. Vavřince s několika popisy a detailními nákresy. Dojmy z cestování po našem kraji Mánes stručně vypsal v jednom dochovaném dopise. Nebyly právě radostné. Slavný malíř mimo jiné píše: „Všechna města a větší vesnice páchly nesmírně vařením švestek respective povidel, neboť byla právě doba, kdy se v každém hospodářství vykonávala tato sladká práce. © Na'cestě užil jsem pohledů na krajiny často velmi nádherné, ale získal také zkušenosti, že v Čechách není právě snadné cestovat, není-li člověk zvyklý noclehovat v ohyzdných doupatech, pít splašky místo kávy a jíst poloshnilé kusy masa jako pečeni.“ e NA Ví. MALÁTOVU BYDŽOVU v roce 1975 vystoupily: Ženský pěvecký sbor JZK ROH Ústí nad Orlicí Ženský pěvecký sbor Beseda Přibyslav Dívčí komorní sbor Kantiléna KD ROH Hradec Králové Ženský pěvecký sbor Žerotín ZK Karosa Brandýs nad Orlicí Komorní ženský sbor Vokální harmonie KD ROH Hradec Králové. eo DOPRAVA V NAŠEM MĚSTĚ v roce 1880. Honiti dobytek aneb jezditi po chodníku a cestách pro pěší s jakýmkoli povozem, vozíkem neb trakařem, vyjímaje dětský kočárek, jichž pak nesmí býti více pohromadě než toliko jeden, jest zapovězeno; pachatel má se udati a podle okolnosti i zatknouti. e PRVNÍ STÁVKA. Došlo k ní v r. 1886 v továrně na výrobu perleťových knofliků fy M. Metzel'a spol. 23 dělníků se zde neúspěšně domáhalo zvýšení mezd. Když zaměstnavatel požadavek odmítl, dělníci dali výpověď a v několika skupinách prošli Bydžovem. Na prezidiu místodržitelství v Praze uváděli, že hnutí mělo socialistický ráz. Novobydžovské náměstí ve dne a v noci objektivem Jaroslava Prokopa Že zápisníku VB v Novém Bydžově Dne 11. 12. 1975 došlo ve zdravotním středisku ve Smidarech ke krádeži peněženky s obsahem 3 500 Kčs. Po usilovném pátrání byla dne 6. 1. 1976 jako pachatelka zjištěna N. H., která se podobné trestné činnosti již v minulosti dopustila. Případ krádeže bude mít dohru u okresního soudu. Orgány VB Nový Bydžov byl 4. 1. 1976 zadržen pro svou rozsáhlou trestnou činnost L. B. a předán do vazby. Dne 17. 1. 1976 v obci Starý Bydžov kontroloval člen pomocné stráže VB tři podezřelé mladíky, kteří u sebe neměli občanské průkazy. Dalším šetřením bylo zjištěno, že se jedná o uprchlé chovance výchovného ústavu, odkud utekli dne 16. 1. 1976 po vylomení mříží v oknech. Na útěku měli v úmyslu provádět různá vloupání do prodejen a tak si obstarávat potraviny a peníze. Dobrým výkonem služby PS VB bylo tak zabráněno páchání další trestné činnosti. Dne 18. 1. 1976 došlo v restauraci U Stehlíků v Novém Bydžově ke slovní rozepři mezi J. B. a G. G. Před restaurací řešili spor rvačkou, při které G. G. napadl svého protivníka. Kopnutím do zad mu přerazil žebra. Pracovní neschopnost J. B. trvala 3 týdny. Je to další varovný případ, jak se vzájemné spory nemají řešit. V uvedeném případě bylo proti G. G. zahájeno trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví. Dne 23. 1. 1976 byl hlídkou VB Nový Bydžov kontrolován u obce Skřivany I. Š., řidič malého motocyklu. Kontrolou bylo zjištěno, že tento řidič požil před jízdou větší množství alkoholu. Podle výsledku rozboru krve byl případ zpracován. Podnapilému řidiči byl samozřejmě okamžitě odebrán řidičský průkaz. Opilí a bezohlední řidiči na naše vozovky nepatří a bude se proti nim postupovat stále tvrději Dne 28. 1. 1976 došlo ve večerních nodinách v restauraci Tatra ke vzájemnému napadení dvou podnapilých hostů V. Č. a F. V. Po předchozí rozepři se tloukli pěstmi do obličeje, rozházeli přitom stoly a židle. Dopustili se trestného činu výtržnictví. Jejich spor vyřeší okresní soud. (Zi) NOVOBYDŽOVSKÝ ZPRAVODAJ — Vydává Městské kultur. středisko v No- Bydžově nepravidelně čtyřikrát do roka. - Řídí redakční rada, odpovědný redaktor Josef Trejbal. - Povoleno odborem kultury ONV v Hradci Král. pod čj. 2118/72. - Tisknou VČT, n. p., provoz 14, Nový Bydžov. - Náklad 1400 výtisků. - Uzávěrka příštího čísla Zpravodaje je dne 15. května 1976. věm