Je v tomto čísle váš osobní údaj (jméno, adresa…), který nechcete mít v archivu dohledatelný? Požádejte o jeho skrytí. Informace o zpracování osobních údajů.
Text čísla 3/1985
Text naskenovaných stran byl převeden strojově a může obsahovat chyby. Platí podoba na obrázku strany.
Strana 1
Ročník XiI. 29. 10. 1985 PRAVODAJ umění prostého srdce Z obsahu třetího čísla: Novobydžovská TIBA +- Bratři V. Kudera - Křapík + Sedmá Deylové + Malíř A. Bělocvětov + Nestor část seriálu Zdeňka Smutného + Den plný hudby a Kometa = jedenácté Bydžovské úsměvy Franty Řezníčka 4+ Matrika + Informace NAD VOLEBNÍM PROGRAMEM NF NOVÉHO BYDŽOVA Jedním z úseků našeho veřejného, politického, státního i občanského života, který v současné době bilancujeme, jsou volební programy Národní fronty — jejich poslání, význam, plnění i konkrétní přínos k rozvoji socialistické společnosti. Nedílnou součástí tohoto bilancování, jeho výslednou částí, je příprava nových volebních programů na základě dokumentů Zásady pro vypracování volebních programů Národní fronty na volební období 1986— 1990, který byl vypracován a schválen s potřebným předstihem. Proto jsme se vypravili na Městský národní výbor v Novém Byd. žově a požádali o rozhovor m'stopředsedu Ladislava Motyčku. Soudruhu místopředsedo, volební program NF města Bydžova na léta 1981 až 1985 je významným politickým dokumentem. Můžete shrnout výsledky jeho plnění? Náš národní výbor připravil stručný přehled o plnění VP NF a předložil k posouzení. Z akcí, zahrnutých do volebního programu, byly ukončeny: výstavba MDPM, sociální zařízení SOU, výkupna sběrných surovin, výstavba uhelny při ZŠ v Klicperově ulici, výstavba domu oděvů STYL, veřejné WC, nákupní středisko v Lužci nad Cidlinou. Některé akce ještě probíhají např. rekonstrukce kulturního zařízení ve Sloupně, rekonstrukce místních komunikací a chodníků, druž. stevní výstavba bytů v ulici U plovárny a Zábědově, modernizace bytového fondu, rekonstrukce zvláštní školy, dokončuje se sociální zařízení v ZŠ v Klicperově ulici, výstavba jeslí a pokračuje se v opravě kulturních zařízení, zatím v budově kina. V ekonomické části volebního programu NF jsou úkoly, které nebyly splněny. Jaké jsou důvody nesplnění? Nebyla realizována výstavba domu služeb, protože nebyla zabezpečena projekční připravenost, neuskutečnila se stavba smuteční síně, protože byl vypracován nový návrh na využití prostor Metličanského kostela, nepostavili jsme nákupní středisko Domácích potřeb, které chceme sloučit s domem potravin, nepostavili jsme školní kuchyň a jídelnu a pouze zkušební zařízení nahrazuje výstavbu čistící stanice. Některé z těchto akcí navrhujeme do dalšího volebního období. Volební program byl v průběhu volebního období upřesněn a doplněn. Můžete uvést příklady akcí, které byly splněny po dadatečném zařazení? Volební program NF byl přehodnocen v polovině období. Některé akce, o kterých jsme hovořili jako o nesplněných, jsme vypustili a dopinili těmito investičními akcemi 2Z: rekonstrukce sociálního zařízení v ZŠ v Klicperově ulici, prodloužení kanalizace ve Skochovicích, rekonstrukce ulic Na šarlejích a 28. října s chodníky. V investičních akcích jsme zařadili rekonstrukce chodníků ve městě, Smetanovu ulici a třídu Čs. armády. Dokončuje se Dukelská ulice. Ve volebním programu NF města Nového Bydžova je i tato věta — Jaký bude každý z nás, takové bude naše město. Jak hodnotíte přístup občanů k plnění náročných úkolů volebního programu za léta 1981 až 1985? Přístup. občanů k plnění náročných úkolů volebního programu je značně rozdílný. Dobrá aktivita občanů se vytváří hlavně v občanských výborech a to hlavně z OV č. 1, 2, 5, 9, 11, 12, 13, 14, 19, 20, 22, 23 a 24. V těchto občanských výborech se i přes některé potíže daří úkoly plnit. Dobrý přístup k plnění úkolů měli rodiče ZŠ v Klicperově ulici při výstavbě sociálního zařízení. Odpracovali v'ce jak 4000 brigádnických hodin a přispěli hlavní měrou k dokončení rekonstrukce. Chtěl bych se rodičům touto cestou i omluvit za neúplný komentář v televizním šotu v Aktualitách dne 10. září 1985. Vedle pracovníků drobné provozovny mělo být uvedeno i jejich záslužné dílo. Dobře se nám spolupracovalo při plnění volebního programu i se závody, provozy, JZD a školami. Závody kromě plnění úkolů hospodářského plánu se snaží všemožně pomáhat i našemu programu. Horší s:tuace je v některých společenských organizacích NF. Některé stále nechápou, že volební program je i jejich programem a že bez jejich pomoci program nespiníme. Chybí vlastní iniciativa, nelze čekat, až nás někdo požádá o pomoc. Jak hodnotíte, jako místopředseda MěNV, přístup a úsilí národního výboru k realizaci volebního programu NF našeho města? Pokračování na str. 3
Strana 2
Z JEDNÁNÍ RADY MĚST NV 10. rada dne 30. 5. 1985 na vědomí vzala a) zprávu o výsledku inventarizace za r. 1984 včetně návrhu na opoab) politicko organizační zabezpečení jarních směn NF c) zprávu o úrovní kontrolní a řídící činnosti MěNV vůči organizacím, které řídí d) zprávu o úrovni a účinnosti názorné agitace a propagace a využití místních rozhlasů schválila a) návrh systematizace aparátu MěNVv v Novém Bydžově b) návrh mimořádných odměn za výsledky práce v r. 1984 11. rada dne 20. 6. 1985 vzala na vědomí a) zprávu VLK o kvalitě služeb, dodržování cen, plnění příkazů správního odboru MěNV a dodržování lhůt ve správním řízení schválila a) metodický pokyn ke zvýšení úrovně společenské zábavy, schválený radou Vě KNV b) návrh plánu práce komisí MěNV na II. pololetí 1985 c) bytový pořadník na Il. zřídila a) komisi IPCHO b) dislokační komisi 12. rada dne 4. 7. 1985 vzala na vědomí a) zprávu o připravenosti zimního stadiónu na sezónu 85/86 b) zprávu o kontrole plnění usnesení z předchozích rad MěNV schválila a) převody rodinných domků ve Sloupně a Novém Bydžově udělila stříbrnou medaili řediteli PMV SL Čechlovskému k 55. narozeninám 13. rada dne 1. 8. 1985 vzala na vědomí a) zhodnocení JPKVČ za 1. pololetí 1985 b) zprávu o plnění VP NF v ekonomicko sociální oblasti schválila a) rozbor plnění plánu a rozpočtu za 1. pololetí r. 1985 b) uvolnění částky 20.000 Kčs na vyhodnocení soutěže OV za rok 1984 14. rada dne 29. 8. 1985 vzala na vědomí a) zprávu o připravenosti zŠ na. zohájení školního roku 1985/86 i informaci předsedy JZD o přípravě a zajištění podzimních prací c) uvolnění poslaneckého obvodu č. 43 MěNV Nový Bydžov d) zprávy VLK o ochraně zemědělského půdního fondu, činnosti drobné provozovny a služeb MěNV, zajišťování čistoty a úpravy města schválila pol. 1985 m b a) rozbor hospodaření TS za 1. pololetí 1985 b) politicko organizační zabezpečení 26. plenárního zasedání MěNV ustavila Danu Sůrovou do funkce matrikářky MěŇNV a tajemnice SPOZ 15. rada dne 12. 9. 1985 vzala na vědomí a) zprávu o stavu a úrovni činnosti požárních sborů správního celku MěNV Nový Bydžov b) zprávu o stavu ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v'působnosti MěNVvV schválila a) harmonogram prací na výsadbě náměstí v roce 1985/87 b) převody rodinných domků čp. 145 v Lužci, čp. 16 ve Staré Skřeněři, čp. 217 v Lužci, čp. 251 v N. Bydžově, čp. 37 v Zábědově, čp. 22 v Nové Skřeněři a čp. 15 v zZábědově Zpravodaj informuje STÉ VÝROČÍ... Oslavy 100. výročí založení požárního sboru obce Prasek byly zahájeny v pátek 23. srpna v jídelně JZD. Patronát nad celou akcí převzal MNV, MV NF v Prasku a JZD Rudá hvězda Králíky. Slavnostního zasedání se zúčastnili představitelé okresní správy PO, hosté z okolních obcí a v neposlední řadě zasloužilí členové, kterým byly předány pamětní medaile a čestná uznání. Hudební kroužek pod vedením s. Svatoně nám připomněl evergreeny našeho mládí. Přítomní si odnášeli nejen dobré dojmy, ale i upomínkový pohárek s požárnickým emblémem a iniciály výročí. Ve výtečné náladě se. všichni rozcházeli až v pozdních nočních hodinách. Druhý, sobotní den byl věnován V. sjezdu rodáků. Započal u památníku odhalenému paradesantní skupině Kirov, kam byly položeny květy rudých karafiátů. Obsáhlý . projev na tomto místě přednesl s.. Běrný. Dále pak následovala. prohlídka ZŠ se zasvěceným. výkladem s. ředitele: Nováka, místního rekonstruovaného kostelíka, rozsáhlého JZD, kde nás provázel s. Beránek, požární. zbrojnice, mateřské školy, pomníku padlých z 1. a 2. světové války. Pro účastníky, kteří měli potíže s chůzí, poskytlo bezplatně. JZD Králíky autobus. Tím se mohli svést na metličanský hřb'tov. Pietní vzpomínkou na zesnulé rodáky bylo ukončeno sobotní dopoledne. Odpolední program začal od 13. hodin v kulturním areálu „Peterka“. Zde posluchači vyslechli uvítací: projev k rodákům. V 15 hodin se na pódiu představila řízná Hradečenka. Bohatý sobotní program byl zakončen tradiční posvícenskou veselicí. © Závěr oslav byl odstartován. v. nedělňním odpoledni. Všechny zájemce uvítalo rozlehlé | fotbalové | hřiště s ukázkami staré i nejnovější protipožární techniky. Samozřejmě, že nechyběly požárnické soutěže a útoky s vodou. V tvrdé časové konkurenci obsadili první místo mezi družstvy požárníci z Králík. Sváteční nedělní odpoledne příjemně zpestřili novobydžovští modeláři se svojí leteckou akrobacií. K slavnostní a spokojené náladě bezesporu přispělo dobré počasí pozdního léta během všech tří dnů: Ukončení oslav provedl za ky s. Jareš a za MNV s. Špičák. Poté se všichni hosté rozcházeli s krásnými pocity, že prasečtí udělali pro budování obce mnoho dobré práce. Velmi bohatý program v nás zanechal nezapomenutelné okamžiky a obdiv k těm, kteří se na úspěchu oslav podíleli. Proto se budeme do Prasku rádi vracet. Jaroslav Chlum Návštěvníci novobydžovské pouti chválili výbornou práci brigádníků OV č. 11!
Strana 3
Pokračování ze str. 1. Mám-li hodnotit náš přístup k realizaci programu, musím nejdříve připomenout slova uvedená výše, že úsilí MěNV se neobejde bez aktivní pomoci všech občanů. Ze strany MěNV a jeho zařízení jsou vytvářeny všechny podmínky pro úspěšné splnění volebního programu NF. Záleží na nás všech, občanech, závodech, provozech JZD i školách jak přistoupíme k vytvořeným podmínkám a vytvoříme spo lečné dílo, které bude sloužit celému městu, každému z nás — občanu města Nového Bydžova. Jak se připravuje město Nový Bydžov na sestavení volebního programu NF na léta 1986 až 1990? Chceme, aby volební program na nové období dal především našim občanům odpověď na otázku, co se změní v příštím období v životních podmínkách. Nebude toho má'o. Připravujeme zahájení stavby domu služeb v prostorách za hote!em Lev, výstavbu požární zbrojnice, postavíme školní jídelnu a kuchyň poblíž Zš v ulici Karla IV, dokončíme modernizaci zvláštní školy, upravíme budovu bývalých jeslí na objekt pro denní pobyt důchodců, přestavíme Jiráskovo divadlo. Počítáme se zařazením výstavby tělocvičny SEŠ, víceúčelového zařízení TJ Jiskra, výstavbou zbrojnice požárníků v Lužci nad Cidlinou, rekonstrukcí kulturního zařízení v Lužci, dobudujeme veře'né osvětlení v Zachrašťanech, zahájíme opravy věže kostela sv. Vavřince a výstavbu čistící stanice odpadních vod. Volební program zahrnuje i projekční přípravu nákupního střed'ska a smuteční síně s využitím kostela v Metličanech. Nebude zanedbatelný ani pocit občanů, že volební program NF bude reálný a splnitelný. Návrh a náměty poskytnou občanské výbory, společenské organizace NF, závody a JZD. Chceme, aby volební program NF na příští období byl naším společným dílem, společným reálným programem. ní Dobrá práce pracujících novobydžovské TIBY Když před 14 lety byly v závodě TIBA Nový Bydžov instalovány nové sovětské automatické tkací stavy, vyskytio se dost pochybovačů o kvalitě tohoto strojního zařízení. Čas však potvrdil, že na těchto strojích je možné vyróbět tkaniny ve vysoké jakosti při zvýšené produktivitě proti Výsledky, kterých dosahuje celý pracovní kotektiv, zeiména za pos'ední období to potvrzují. Závod se několik let řadí v soutěži kvality v rámci n. p. TIBA na přední místa a od roku 1983 již 4X získal prvé místo. Dobrá práce celého pracovního kolektivu byla oceněna za rok 1984 Standartou ředitele n. p. TI- BA. Že výs'edek neby! náhodný potvrdilo obhájení této pocty i za I. pololetí 1985. V našem závodě se nevěnuje zvýše. ná pozornost jen plnění hosnodářských úkolů. Každoročně ie vyhlašována závodová soutěž „Za oddělení krásnější“ u příležitosti máiových oslav. Tato soutěž navazuje na soutěž celopodnikovou, kdy hodnocení provádí podniková komise. V rámci této soutěže obsadil závod v roce 1984 prvé místo a v roce 1985 druhé. Na těchto dobrých výsledce'ch mají zvýšený podíl kolektivy BSP, kterých na závodě pracuje 5. Členové těchto kolektivů se starají o čistotu a zlepšování pracovního prostředí. Na svých pracovištích má každý kolektiv nástěnku, kterou pravidelně obměňuije. Jednotlivé BSP pro své čle-. ny tematické zájezdy s cílem získat další zkušenosti pro svoii práci. Závěrem loňského roku se členové všech kolektivů zúčastnili zdařilé akce „Setkání BSP", které se kona'o pod patronací MěKS v Novém Bydžově. Čle- Za Bydžov krásnější —' brigádníci a zahradníci Technických služeb nové BSP dokázali, že dovedou nejen dobře pracovat, ale po práci se přátelsky pobavit. Uvedené výsledky nebyly dosaženy bez problémů, které se při pracovním procesu zákonitě vyskytují. Zvýšenou iniciativou a za přispění většiny pracovníků se podařilo a dosud se daří úkoly zajišťovat rovnoměrně v jed. notiivých dekádách. Dobré plnění hospodářských výsled.- ků v posledních letech se příznivě projevilo ve hmotné za'nteresovanosti pracovníků. V porovnání s rokem 1975 došlo k nárůstu (JJ výdě'ků o Kčs 700,—. Růst výdělků byl vyšší u směnových pracovníků, kterým je vypláceno směnové zvýhodnění ve výši Kčs 250,— za měsíc a dále stabilizační odměna, vyplácená jednorázově. Výše této roční odměny je stanovena podle délky zaměstnání v závodě a to od Kčs 500,— — 2.000,—. K naplňování všech daných úkolů v našem závodě plně využíváme socialistických soutěží jednotlivých provozů, kolektivů: BSP a závazků jednotlivců, které jsou zaměřeny na předčasné splnění úkolů jednotlivých roků i celé pětiletky. Nejlepších výsledků v této soutěži dosahují. tkadleny s. Vávrová, s. Matysová, s. Machačová. Na základě dobrého plnění celozávodního socialistického závazku za I. pololetí 1985 bylo na členské schůzi ROH rozhodnuto zpevnit závazek o 100 tis. Kčs v přínosech na zlepšené kvalitě vyráběného zboží a odpracovat o 200 hod. více při plnění volebního programu NF v Novém Bydžově. Celý pracovní kolektiv závodu je odhodlán udělat vše pro dobré plnění úkolů roku 1985 a celé 7. pětiletky. JUDr. FRANTIŠEK DEYL, zemřel 15.7. 1985 ve věku 77 let Fotografie k článku“ M. Provazníka na str. 6
Strana 4
Co se psalo v denním tisku o našem městě? Články a informace v denním tisku, které se týkaly našeho města, přinesly zprávy ze všech oblastí společenského životo Nového Bydžova. Ve 26. čísle Nového Hradecka neušel pozornosti čtenářů článek Voda nad zlato. Znehodnocování této životodárné tekutiny neušlo postihu. Mezi organizace, které zanedbaly své povinnosti a zaplatily pokuty, patří např. Vč. cukrovary Nový Bydžov a ZAZ Nový Bydžov. O pěti brigádách socialist'cké práce v závodě Tiba 09 informoval článek v Novém Hradecku 11. 6. 1985. Tkadlena Marie Machačová obdržela čestný odznak vítěz soutěže, udělený vládou ČSSR a URO a závod Tiba 09 standartu podnikového ředitele, to je stručný výtah z č!ánku ve 29. čísle Nového Hradecka z 16. 7. 1985. Také další ocenění záslužné práce putovalo do Nového Bydžova — patřilo V. Drábkovi z provozu 24 Východočeských tiskáren. Podrobnosti přinesla: Pochodeň 10. 9. 1985, č. 218. Dobrou prác: Českého svazu ochránců přírody v Novém Bydžově hodnotila zpráva v Novém Hradecku č. 37. IBREZNO Koncem září se uskutečnil pracovní zájezd do družebního města Brezna. Pracovníci Městského národního výboru a jeho zařízení přijeli na krátkou návštěvu ke slovenským přátelům. Dohoda o vzájemných družebních vztazích mezi městy Brezno a Nový Bydžov počítá i se společným poznáním pracovního prostředí, výměnou zkušeností, navazováním pracovních kontaktů, které jsou přínosem pro obě strany. Metropole Horehroní, dvacetitisícové město Brezno, přivítalo Bydžováky s otevřenou náručí. Krásný -podzim ve městě pod Nízkými Tatrami dotvářel ovzduší milého setkání. Na. pracovních setkáních na odborech MěNV v Brezně proběhly výměnné besedy, na jednotlivých zařízeních — Městském osvětovém středisku, Technických službách a Drobné provozovně — se projednávaly výsledky rozhovorů, které se. uskutečnily. v minulém roce v Novém. Bylo o čem hovoř:t. Přípravy náplně. volebního programu NF na léta 1986— 1990 jsou v závěrečné etapě v obou městech. Představitelé obou měst mají společné přání, aby volební programy NF byly reálné, aby občané měli důvěru, že budou splněny: Město Brezno prožívá další“ období socialistické výstavby. Roste bytová výstavba, zlepšuje se životní prostředí občanů sídlišť, připravuje se zkvalitnění služeb obyvatelstvu. Brezňané se rádi pochlubí výsledky své práce. Jsou hrdi na své město. O kultuře v našem městě vychážejí informace v krajském i celostátním tisku. Pochodeň uveřejnila dne 20. 8. 1985 článek o výstavě Amatérská tvorba. Výstavě lidového umělce Václáva Kudery Křapíka věnovala pozornost Pochodeň v č. 215 z 12. 9. Také Nové Hradecko ot'sklo článek Malá výstava velkého umění k 90. výročí V. Kudery Křapíka, dne 24. 9. 1985. Městské muzeum vydalo pozoruhodnou o publikaci Petr Brandl a východní Čechy. Článek o tom byl otištěh v Pochodnií 23. 8. a v Novém Hradecku 3. 9. t. r. Čs. spartakiáda měla v našem okrese právě v Novém Bydžově. Článek o této události přineslo Nové Hradecko v č. 22 a Pochodeň dne 21. 6. Uspěšnou cestu bydžovské fotbalové jedenáctky k titulu v krajské soutěži - A a postupu bilancoval článek v Pochodni dne 7. 8. 1985. V červnové Pochodni jste se mohli dočíst o tenisovém turnaji, 28. 6. v článku s názvem Opět atraktivní tenis a 17. 6. v kurzivě Antonín Panenka do Nového Bydžova. (im) = PŘÁTELSTVÍ Druhý den naší návštěvy patřil podzimní vyjížďce do Nízkých Tater. Dobrou náladu nepokazilo ani počasí, které nám tak trochu nepřálo. Naše delegace se zastavila i na Krpáčové, kde položila kytici rudých karafiátů u pomníku II. československé paradesantní brigády a poklonila se památce hrdinů Slovenského národního povstání. Malebné prostředí Tálů, Čertovice a Křopáčové dotvářelo pohodu společného pobytu. - Poznali jsme historii i současnost města Brezna. Provázeli nás upřímní a milí lidé — v muzeu, na národním výboru a jeho zařízeních — kteří si považují vzájemného přátelství. Radují se z našich úspěchů, oceňují naše zkušenosti, milují naše město, jsou naš'mi opravdovými přáteli! (jm) PRANOSTIKY Studený listopad — zelený leden. Listopadové . sněžení neškodí vůbec osení. Jaký prosinec — takový červen. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. Na ADAMA Evu čekejte — oblevu,. Snad každý z nás zná ten pocit, kdy po kratším či delším odloučení se opět rád vrací domů, ke své rodině, známým, přátelům, ke své práci. Při návratu z letošní dovolené jsem se nesetkal a již nikdy nesejdu s osobou mně blízkou, s člově. kem, se kterým jsem spolupracoval! na úseku tělovýchovy, kterého jsém však znal i jako souseda a člena občanského výboru. Zpráva o odchodu Jiřího Matějce mne zastihla nepřipraveného, jak tomu bývá vždy, kdy o takové možnosti vůbec neuvažujeme. Kalendářním věkem se sice blížil hranici prů- Jiří Matějec měru, kterou statistika udává pro dožití mužů, svoji vitalitou, elánem a životním optimismem patřil však do kategorie mladíků, snad právě proto, že celý život s m'ádeží pracoval. Byl to nejen pedagog - učitel a ředitel školy, ale věnoval stovky a stovky hodin i jako dobrovolný pracovník tělovýchově. Celé jedno desetiletí jsem vedle Jiřího Matě'ce, místopředsedy TJ Jiskra Nový Bydžov, pracoval a domnívám se, že se jedná o dostatečně dlouhou dobu, abychom u svých kolegů poznali charakterové, morální a lidské vlastnosti. Napíší-li o Jiřím Matějcovi, že zemřel a odešel dobrý člověk, bude tím řečeno vše. Nepřísluší mi, abych hodnotil jeho mnohaletou poslanéckou činnost, či další zájmové sféry. Jistě i v nich byl pro svoji: aktivitu a přehled přínosem. Přesto si troufám tvrdit, že největší životní láskou Jiřího Matějce byla tělovýchova a sport, a to mnohdy i na úkor své rodiny, kterou miloval neméně. Nebylo snad jediné významnější sportovní akce, při které by chyběl, ve. které by se neangažoval, o jejíž zdar by se nezasloužil. Nikdy neznal slůvka nemám čas, jsem zaneprázdněn. Stačil absolvovat vše. Rozsah jeho tělovýchovné funkcionářské činnosti byl neohraničitelný. talenty a z jeho fotbalové líhně vzešel i dneš: ní reprezentant Láďa Vízek, který na svého učitele nikdy nezapomně!. Svědčí o tom kromě příležitostných osobních návštěv i desítky pozdravných pohlednic: z různých koutů světa, které Jiří Matějec dostával a které mi tak trochu s pocitem uspokojení rád ukazoval. Miloval nejen kopanou, i když tu měl asi nejraději, ale i další sporty a tělovýchovu vůbec.
Strana 5
S osobou Jiřího Matějce, nositele vysokých tělovýchovných vyznamenání odcháží něco, co bylo mnoho let motorem novobydžovského tělovýchovného dění, odchází pojem, legenda. Soudruhu řediteli, za všechnu práci, kterou jste odvedl „na jedničku", děkujeme. Zdeněk Rouha, tajemník TJ Jiskra N. Bydžov přítomných. Všichni jsme si přitom připomněli, jáký je to rozdíl, ruční hašení požárů před 100 lety, a moderní výkonné hasící stroje v dnešní době. Potom vystoupili mladí požárníci ze Skochovic, kteří zábavnou formou předvedli požární útok se strojem a s vodou. Obecenstvo se přitom dobře bavilo. Naše Základní organizace svazu požární ochrany snaží se také i v naší vesnici získávat mládež pro důležitou a potřebnou požárnickou č:nnost, aby v ní potom zdárně pokračovala i v POŽÁRNÍCI OSLAVOVALI 100 let trvání Sboru dobrovolných hasičů ve Skochovicích oslavila v neděli 14. července 1985 odpoledne téměř celá vesnice za účasti i okolních požárních sborů Hlušice, Lužec, Starý Bydžov a Skřeněř. Přítomna byla i delegace Okresního výboru Svazu požární ochrany z Hradce Králové, vedená předsedou soudruhem Fišerou. Nejdříve prošel obcí od požární zbrojnice až na hřiště početný průvod požárníků i s ukázkou jejich staré i nové požární techniky. Průvod se zastavil u pomníku padlých občanů v obou světových válkách, kde byl pietně položen věnec, — také jako vzpomínka na všechny zemřelé místní hasiče a požárníky. Na hřišti; před velmi: početným obecenstvem žahájil a'rozhlasem řídil celou slavnost předseda místního výboru Národní fronty. : : Po něm předseda ZO SPO Skochovice stručně vylíčil: činnost skochovických požárníků v uplynulých letech. — Pak předseda OV SPO s. Fišera pozdravil požárníky i všechny přítomné občany, a blahopřál jim ke slavnému výročí požárního sboru. — K blahopřání se připojil i- s. Jareš, předseda okresní revizní komise Svazu požární ochrany. > Potom řada místních požárníků převzala z rukou předsedy OV SPO četná vyznamenání a medaile, které jim za dlouholetou, dobrovolnou a poctivou práci v požární ochraně udělil Okresní výbor Svazu požární ochrany. V dalším programu slavnosti nás!edovala Pohárová soutěž přítomných požárních družstev, — v požárním útoku a ve štafetě. Rozhodovali nestranní rozhodčí z OV SPO. První se umístilo požární družstvo ze Skochovic, druzí byli požárníci z třetí z Lužce a čtvrtí ze Starého Bydžova. tři družstva získala skleněné broušené poháry a diplomy. Kromě toho ještě všechna družstva dostala malovaný diplom na- památku za účast na oslavě 100 let požárního sboru ve Skochovicích. - : ze Skřeněře přijeli na Požárníci ukázku s historickou, devadesát let starou ruční hasičskou stříkačkou, kterou stále řádně opatrují a udržují, takže ještě dnes je schopna spolehlivě plnit svoje poslání. To také všemu občanstvu ochotně předvedli. Pumpovali ručně a stříkali vodu daleko a plynule. Za tu ukázku byli odměněni pochvalou a uznáním všech zařízení, které toto kulturní středisko užitku všech našich občanů. Místo diplomu dostali děti od Zo SPO Skochov'ce nový kopací míč, k prospěšnému a účelnému využití volného času o prázdninách. Pracovníci Městského kulturního střediska z Nového Bydžova vyplňovali všechny volné chvíle příjemnou hudbou, prostřednictvím rozhlasového zařízení, khteré toto kulturní středisko ochotně zapůjčilo a instalovalo i obsluhovalo v čele se s. Karlem Kučerou. Místní požárníci připravili pro hosty i pro četné obecenstvo vhodné občerstvení v dostatečném množství, takže spokojenost byla na všech stranách. Bylo i pěkné letní počasi. Slavnost pokračovala -ještě večer na hřišti u táborového ohně. Tam se všichni: občané společně veselili a zpívali za zvuků dvou harmonik až do pozdních nočních hodin. Pak byl oheň po požárn'cku řádně uhašen a tím také oslava 100 let trvání požárního sboru ve Skochovicích úspěšně skončila. Jarka Macura Z úspěšného zájezdu kapely do NDR V tomto roce uplynulo 20 let od Z vzniku tanečního orchestru: KLUB 7. Dovolte mi malé ohlédnutí za tímto údobím. Pro účinkování na výroční schůzi JZD v Lužci nad Cidlinou se v roce 1964 dala dohromady parta hudebních nadšenců. Určitě nikdo z nich netušil, že jejich koníček bude trvat takřka čtvrt století. V roce 1965 došlo k oficiálnímu ustavení hudebního souboru, který zpočátku vystupoval pod názvem '„Lužanka". Zřizovatelem souboru se stal Kulturní klub JZD Lužec n. C. (Odtud pozdější název KLUB 7). Vedoucím se stal Milan Krejčovský. Každé začátky jsou těžké. Nejinak tomu bylo i u začínajícího souboru, zvláště když soutěžil o přízeň publika s tak vynikajícími kapelami jako byl orchestr J. Bradny ze Skřivan, či soubor M. Hlaváčka z N. Bydžova. Kromě toho chyběl notový materiál, aparatura, byly i problémy s dopravou, Když například na vystoupení do Lánova se jezdilo v mrazu pod plachtou nákladního auta. Všechny útrapy vyvážila řada veselých příhod a hlavně dobrá parta, která se udržela řadu let. Největší popularity dosáhla kapela v letech 1970—80, kdy účinkovala nejen: v: širokém okolí (hlavně: okres Nymburk a Kolín), ale začaly i' zájezdy do NDR, které trvají dodnes. O oblibě souboru u tamního publika svědčí řada děkovných dopisů a požadavky na každoroční účinkování. V té době účinkovala v orchestru řada velmi dobrých muzikantů — var- Pokračování na str. 6
Strana 6
Dokončení ze str. 5 haník Jirka Táborský, baskytarista Jiří Omasta, zpěvák Standa Hudec, členové dechové sekce Láďa Hladík, Jarka Hezký, Láďa Krois. Pochopením zřizovatele, JZD SČSP Nový Bydžov, bylo pořízeno odpovídající vybavení, orchestr: měl repertoáru současné novinky, z nichž. velkou část aranžoval člen souboru Jiří Omasta. Hudebníci se scházeli nejen při zkouškách a vystoupeních, ale trávili společně dovolenou, pomáhali si navzájem: při stavbách rodinných domků, scházeli se při jednotlivých hudebníků. Nic však netrvá věčně a to platí i u hudebníků. V roce 1983 dochází k větším personálním změnám. Odešla rytmika — někteří posílili orchestr Tox, jiní žili nový soubor Evergreen. S příchodem nové rytmiky: došlo u- KLUBU 7. nejen k modernizaci: zvukové stránky, ale i repertoáru 'v souladu: se současným trendem, . takže soubor přináší. svým příznivcům opět dobrou hudbu. o Lidé nám píší. Všímají si- toho co uděláme, hodnotí, jak to děláme. Vyjadřují svou spokojenost, nesmiřují se s tím, co se jim nelíbí. Je to dobře. Znamená to, že se o nás hovoří a že se o naší práci ví. Dopis, který jsme dostali 12. srpna 1985 otiskujeme na přání pisatelů v plném znění a př:pojujeme také naši odpověď. Napsali nám manželé z Nového Bydžova 138: „V pátek 9. 8. jsme s manželem navštívili diskotéku, která se konala v Městském kulturním středisku v Novém Bydžově. O hudební produkci Jardy Řezníčka se nedá vůbec pochybovat. Kvalitní hudba, světelné efekty i ukázka break dance se nám velmi líbila. - Na druhé straně prostředí, ve kterém se diskotéka pořádá má do kulturního hodně daleko. Nevětraný, zakouřený, léta nevymalovaný sál, v hale nejméně dva cm vody a moče, která vytéká z pánského WC. Pořadatel disko by se měl zamyslet i nad tím, kolik lidí do sálu pustit. Snad by bylo vhodné prodat jen tolik vstupenek, kolik je míst k sezení, aby se nestávalo, že mladí lidé, kteří se přišli pobavit jsou nuceni sedět na balkóně na stolech, u kterých nejsou židle, na schodech a nebo celý večer stát. Za těchto podmínek se nám zdá vstupné 15 Kčs za osobu dost drahé. Věříme, že náš dopis otisknete v Novobydžovském zpravodaji, přesto, že je z větší části kritický. Přání pisatelů, manželů Havlíkových z ulice Na svépomoci 138, vyhovujeme, ale přikládáme i naše stanovisko: Havlíkovi Vážení manželé Havlíkovi, děkuji Vám za poslaný dopis i za to, že jste se přišli podívat na pořad, který je v současné době tak moderní, na diskotéku mládeže. Pořad, o kterém jsem psal v Novobydžovském zpravodaji a který přináší starosti nejen nám. Děkuji za ocenění kvalit diskžokeje Jardy Řezníčka, který je naším pracovníkem. Kritizujete prostředí, ve kterém se diskotéka konala. Město Nový Bydžov nemá žádné vhodné prostředí pro konání jakýchkoliv kulturních a spole čenských zábav. Když jsem před třemi lety do Bydžova nastoupil, převza! jsem budovy, kde se kulturní činnost vyvíjí — a nejen budový — ve velice neutěšeném stavu. Do budovy MěkS zatékalo, tři místnosti byly nepoužitelné, střecha v havarijním stavu, sál a ostatní místnosti několik let nemolované. se nám získat finanční prostředky a začít postupně prostředí zlepšovat: otevřeli jsme výstavní sály, zařídili jsme klubovnu a přednáškový sál a v roce 1984 vše vymalovali! Právě před rokem jsme za vymalování zaplatili 25.000 Kčs a tak to, co jste viděli a zdálo se vám léta nevymalované, je výsledek chování návštěvníků společenských | zábav v kulturním středisku. Návštěvníků, kteří si vůbec nevážili čistého prostředí a během roku zničili malbu ve vstupní hale, přísálí, schodišti atd. Ale naše společnost na plýtvání nemá a tak musíme docílit, aby se novobydžovští návštěvníci dovedli především slušně chovat. Přál bych vám vidět, jak vypadá sál po diskotéce nebo společenském plese! Kolik -zničených židlí musíme opravovat nebo úplně vyřadit. Sál větráme, ale bohužel — klimatizační zařízení, které je umístěné ve stropě sálu se kdysi dělalo, ale nedokončilo! Pokud vím, stavěli si Byd:- žováci kulturní zařízení — přístavbu ke staré sokolovně. Leč toto zařízení nikdy kultura nedostala a bylo „upravené" pro účely tělovýchovy i když zde byly právě místnosti, sloužící společenským a kulturním akcím. A tak kultura zůstala nadále v tělocvičně! Tato nepříjemná skutečnost mě neodradila a věřím, že se nám podaří upravit léta neudržované prostředí. Začneme s úpravou restauračního zařízení; abychom neměli výčepní pult hned vedle WC. Vidíte, ani to po dlouhá léta nikomu v Bydžově nevadilo. Roky se také vědělo, že kanalizace není v budově v pořádku, že při období deště dochází někdy k situaci, kterou jste viděli — WC přetéká. Ale i to zůstalo na nás a tak to dáváme do pořádku. Bohužel, nemám na starosti jen tuto budovu, ale i divadlo, které začneme přestavovat, nebo se vám snad líbí, kolem jaké budovy občané města chodí a čemu říkají divadlo — myslím tím vnějšek budovy. Upravujeme kino, které si to také zasloužilo a značné estetické zlepšení diváci už dnes oceňují. Nezbývá než postupně přistupovat k úpravám, se kterými se mělo začít už dávno. Překročení kapacity sálu dne 9. 8. ti, kteří zajišťovali pořadatelskou službu, členové TJ Jiskra Nový Bydžov - oddíl tenisu. A nezajišťovali ji dobře. Bez našeho souhlasu pustili do: sálu větší počet návštěvníků. Jejich finanční cíle potlačily estetiku a kulturnost. Chtěli získat co nejvíce peněz a nehleděli na hlavní cíl společenské zábavy. Ujišťujeme vás, že se situace nebude opakovat. To je tedy mé vysvětlení a odpověď na dopis, který uveřejníme v našem zpravodaji. Děkuji vám za kritické stanovisko, věřím, že ohodnotíte to, co se nám za poslední roky podařilo pro kulturní život města udělat a přeji vám pevné zdraví a dobrou.pohodu letních dnů. : S pozdravem PhDr. Jiří Malina, ředitel Taková je naše odpověď. Vážíme si každé upřímné rady, dobře míněné kritiky: na řešení problémů, ale stejně tak očekáváme skutečnou pomoc, při- :loženou ruku k společnému dílu — jinak se pěkného kulturního prostředí v Novém Bydžově nedočkáme. BRATŘI DEYLOVÉ Patřili k známým osobnostem předválečné éry novobydžovského gymnázia a novobydžovské tělovýchovy. Neboť nejen dobře studovali, ale jako odchovanci tehdejšího popůlárního profesora tělocviku Zd. Tomáše (který pocházel jako oni z nedalekých Smidar) věnovali se i sportu. Vynikali především jako :gymnasté a atleti, alé byli členy. sokolského družstva házené, která .byla tehdy úspěšným oblíbeným sportem: v našem městě. Z této sportovní generace zůstal v Bydžově již jen Jaroslav Turek (který tehdy 'studoval také' náziu, ale studium z rodinných důvodů přerušil a převzal po otci pekařství). Jaroslav Turek byl osobním přítelem obou bratří až do posledních dnů, přítelem obětavým, pomáhajícím nejen v těžké válečné době, ěžší — při ukládání ostatků do rodinné hrobky 'na smidarském hřbitově. A právě jeho vzpomínání dalo podnět i k této naší vzpomínce... Ale bratři Deylové mají v Bydžově mnoho pamětníků i z mladších generací. | během vysokoškolského studia často zajížděl do Bydžova. František byl v té době i nadále častým hostem naší sokolské jednoty a pomáhal" zde i jako ocvičitel gymnastických družstev dorostu. Nějaký čas bydlel také v Bydžově. Za války se stali význam nými odbojovými pracovníky. A i když oba odešli za povoláním do Prahy, nevynechali žádnou příležitost k návštěvě Bydžova, ať už to byly studentské merendy, abiturientské sjezdy“ či různá jiná výročí, anebo návštěvy rodných Smidar. Vždy zde byli vřele vítáni jako upřímní přátelé a opravdoví kamarádi. Také ve svém povolání byli vynikajícími, uznávanými odborníky. A právě z tohoto titulu byl Milošovi věnován i obsáhlý nekrolog v 6. čísle letošního ročníku Vesmíru (přírodovědeckého časopisu Československé a Dokončení na str. 11
Strana 7
MALÍŘ ANDREJ BĚLOCVĚTOV U NÁS A. Bělocvětov Andrej Bělocvětov je jedním z našich největších současných malířů. A není-li obecně znám tak, jak by zasloužil (malíři a historici umění jej znají vš'chni), má to dvě příčiny. Jednak Bělocvětov vystavuje jen velmi vzácně, jednak je jeho tvorba neuvěřitelně dynam'cká, v průběhu let neustále a zásadně měnící výraz. A. Bělocvětov se narodil 1923 v Praz2> z ruských rodičů, kteří sem přicestovali z Argentiny. Jeho matka byla klavírní virtuoska, kolem nž se skupila společnost, obdivující její umění až do 50. let. Zřejmě po ní zdědil malíř absolutní hudební sluch — sám říká, že své barvy slyší a často je také třeba jeho obrazy jako hudbu chápat. Od mládí překvapoval úžasným nadáním: už první výstava v U- mělecké besedě r. 1941 provokova!l!a recensenty k otázce po kořenech geniality osmnáctiletého chlapce, který jiného učitele, než skvělého Grigorije Musatova. Současně mu vynesia přízeň a přáte'ství tvůrců tak významných, jako byl Jan Zrzavý a fotograf Josef Sudek. Bělocvětov už tehdy ukázal, že dovede malovat . jako nejlepší současní krajináři a por- Mateřství Z výstavních sálů Městského kulturního střediska - listopad 1985 trétisté — kdyby byl při tehdejším tvárném projevu setrval, patřil by provždy mezi malíře módní a nejvyhledávanější. Místo toho jej genius malby štval k stále novým experimentům, intenčně popírajícím a přerůstajícím, které v jeho práci přetrvávají, jsou předchozí údobí. Jediné konstanty, absolutní picassovská čára, o níž sám malíř říká, že musí mít barvu, objem a tvar (neihorší je, že vskutku všech. ny tyto fakticky nenáležité atributy má) a průzračná — současně opojná i úderná — barva. Bělocvětov chápal vždy výtvarnou činnost jako komplexní projev, tendoval k i architektuře — z doby války se zachovala jedna jeho plastická maska, která nezadá nejiepším sochám Zívrovým, ze 70. let architektonické návrhy, jež by provede. ny v trvanlivém materiálu přímo oslňovaly. V průběhu let se postupně a ve!mi důstojně vyrovnal s podněty, jež modernímu malířství přinášel surrealismus, Picasso i Pollock. Vždycky však zůstal svůj hlubokým ponorem pod povrch tvaru, úžasnou vášní k postihování živé skutečnosti. Neilepší práce časného Bělocvětova údobí získala Národní galerie spolu se sbírkou J. Sudka a vystavila je r. 1977. Už před tím výstava v Nové síni ve Voršilské ulici r. 1965 Bělocvětova přesvědčivě ukázala jako jed. noho z klasiků české moderní malby, loňská výstava v Domě železničářů na Vinohradech představila práce jeho posledního údobí z I. 1980—84 a na letošní přehlídce Vyznání životu a míru figurovaly dva jeho obrazy ve Špálově galerii. Po celá desítiletí byl malíř osobností tajemnou — vš'chní o jeho přítomnosti věděli, tak či onak na něj navazovali a současně se od jeho eruptivní dynamičnosti trhali, hledajíce konstantní projev. V celé naší moderní tvorbě bychom jen stěží našli umělce, který se tak organicky, urputně a bez ohledu k sobě samému rve k živému podání tvaru. A současně jen v nejvzácnějších obrazech bychom nalezli ten výraz apollinského“ štěstí okamžiku, kdy tvar je vskutku lapen a ve své nahé sladkosti představen. Mnoho je obrazů k dívání, jen docela málo těch, v nichž se lze s roz: koší utopit. K těm druhým patří obrazy A. Bělocvětova. Dr. Ivo Kořán, CSc.
Strana 8
NES'TOR UMĚNÍ PROSTÉHO SRDCE Dne 27. září se dožil devadesáti let lidový sochař Václav Kudera - Křapík. Významné životní jubileum našeho rodáka a spoluobčana jsme připomněli a oslavili vpravdě důstojným způsobem — dosud největší samostatnou výstavou umělce v našem městě, která současně představila ieho život a dílo v tak celistvém pohledu vůbec poprvé. Ve výstavních sálech Městského kulturního střediska v Novém Bydžově mohli návštěvníci od 12. do 30. září obdivovat na pětaosmdesát kamenných plastik, vzácné soubory dřevořezeb, obrazy, sochařovy komentáře k plastikám a básně, ale seznámili se i s fotografickými seriály z Kuderovy zahrádky, s různými osobními předměty, hudebními nástroji, rodinnými fotografiemi, dokumenty a katalogy. Výstava se právem těšila ve!kému zájmu mnoha návštěvníků. Prožčítáme-li zápisy v návštěvní knize, všude se setkáme se slovy obd'vu a upřím ného vyznání díků za celoživotní d lo. Kuderovy sochy si získaly i návštěvníky z řad školní mládeže. Díky pochopení a svolení autora bude napříště základní soubor kamenných plastik vystaven v hale našeho muzea. Kromě soch se tu návštěvníci seznámí také s výběrem dalších exponátů ze souborné jubilejní výstavy. Nepochybujeme, že i tato komorněji laděná výstava získá další příznivce Kuderova díla. S charakteristikou života a díla a s přehledem umělcových výstav se mohli čtenáři seznámit v tištěném letáčku výstavy. Zde jen krátce připomeňme Kuderův vztah k rodnému městu a jeho spoluobčanům. Václav Kudera se aktivně účastnil Květnového Třídní učitel, učitel chemie a potrhlý Václav Kudera - Křapík v roce devadesátky ve své zahrádce povstání v roce 1945 a svou odvahou byl příkladem ostatním. Hned 15. května z radosti z osvobození národa a obnovení republiky věnoval národnímu výboru 1000 Kčs ve prospěch chudých občanů města. Koncem září daroval ještě dvakrát 500 Kčs na postavení kulturního domu. S pohnutím si přečteme báseň věnovanou Václavu Kuderovi dělnicemi | Elektrokeramiky v roce 1952. Prostými verši vyjadřují za jeho hru na housle, která je pravidelně provázela cestou do práce i z práce. Pro sebe největší skromnost — pro ostatní pak úsměv a zdvižená ruka profesor - pískovec na pozdrav — tak ho známe už dlouhá léta. A láska k lidem, kterou tak přesvědčivě vdechl i do každé z více než dvou set kamenných soch, dětí otevřeného o prostého srdce. Tak také Kuderovo. dílo přijímejme. Nehledejme na sochách prohřešky proti běžné zpodobovací konvenci, neberme na ně slovy tvůrce „tuze přesné lékárnické vážky“. Vždyť právě v odchylkách od tradičních postupů, v oněch podivuhodných rysech Kuderova osobitého pojetí a rukopisu je vlastní poetické kouzlo jeho umění. Proti rafinovanosti hry tvarů profesionálního umění nese každá plasti- Herci Vojta a Marvan zemřeli - pískovec
Strana 9
Dálný východ, buk asi 1943 n) Dvě tváře, pískovec patinovaný bronzem ka výraznou pečeť tvůrce - samouka. Jde o tvorbu vytrysklou z nejvlastnější potřeby člověka vyjádřit se ve vší prostotě, jednoduchosti a bezprostřednosti. Maně se vybavuje rod Hrabalových „pábitelů“, lidí prací posedlých, dělajících vše s vášnivým zaujetím. Kuderovy sochy umocňuje i autorský komentář o okolnostech jejich vzniku. Plastiky zároveň vytvářejí or:- ginální soubory a dohromady pak jedinečnou galérii, kouzelnou Kuderovu zahrádku, neodmyslitelnou i od interiérů domku se stovkami předmětů v roztodivném seskupení. Nechce se ani věřit — hlavní část díla vytvořil člověk ve věku pětašedesáti až osmasedmdesáti let! Jaký gejzír invence, co originálních tvarů z odpadového kamene vytesaly ruce krejčího kladivem a jednoduchým dlátem! Pro Kuderovo dílo platí cele slova Josefa Čapka, jednoho z objevitelů a vyznavačů krásy lidového umění: „Toto umění nejskromnější je prodehnuto Z jubilejní výstavy — nahoře: pohled do hlavního sálu dole: svět pohádek pietou k práci a k životu ... neklade si vysokých met, ale uskutečňuje svou skromnost způsobem ryzím a dojímavým — a to není malá zásluha... jeho řeč nebývá bez vzácné líbeznosti a tiché vroucnosti, je přirozená a pravdivá“. Po přáních k devadesátým narozeninám posíláme našemu jubilantovi i touto cestou poděkování za celoživotní dílo, které pomáhalo a pomáhá šířit dobré jméno našeho lidového umění doma i v zahraničí a spolu s ním i věhlas svého tvůrce a jeho rodného města. Ještě jednou připojujeme přání pevného zdraví a svěžesti do dalších let. Jaroslav Prokop
Strana 10
JAK ŠLI ZA MUŮZAMI DO SVĚTA SERIÁL ZDEŇKA SMUTNÉHO Vy, přátelé této rubriky, patříte k těm, kteří sledují pečlivě kulturní dění v našem městě, zajímá je kulturní historie naší obce a značná část z vás také pamatuje hodně z toho, o čem si spolu každého čtvrt roku povídáme. Vzpomínáte na podrobnosti toho, o čem právě čtete a někdy ani netušíte, jak se ty jednotlivé úseky té naší kulturní historie prolínají, jak se osudy lidí setkávají mimo naše město, aby se pak zase sešly třeba u nás při nějaké kulturní události — osud je sem zavál třeba jen na krátkou dobu — lidé se poznali při společné práci, rozešii se a pak po létech se opět setkávají, aniž by si uvědomili, že tenkrát při prvém setkání je asi nenapadlo, že to byl právě Bydžov, který je spojil buď tento- ROZHOVOR SEDMÝ KONCERTNÍ MISTR Narozen v r. 1924 ve Vysokém Veselí. * Slávku, když se to tak vezme kolem a kolem, bylo vůbec možné nestát se muzikantem, když po celý den zněla u vás doma hudba a to již od rána do večera a může říci, že jsi muziku slýchával opravdu už od kolébky? No, já jsem se narodil. ve Vysokém Veselí jako můj bráška a když jsme přišli v roce 1938 do Bydžova, tak to už jsem měl muziky plnou hlavu. Bylo mi čtrnáct let a otec nás nenechával zahálet. Byl. profesionální hudebník, on absolvoval varhanní školu brněnskou u Leoše Janáčka a v Bydžově učil především na housle a klavír, A tak bylo u nás po celý den muziky dosť a dost. Říkáš, že jsi přišel do Bydžova ve čtrnácti letech, ale pokud se pamatuji, to jsi již hrál na několik hudebních nástrojů. Začal jsem samozřejmě u svého otce a to jako houslista a klavírista a později jsem k těmto nástrojům připojil ještě hudbu na varhany. Původně jsem se také chtěl opravdu varhanní hře věnovat. Už jsem se také připravoval u profesora Khuna. Zároveň jsem v té době ale začal hrát na trubku u člena České filharmonie a profesora pražské konservatoře Jaroslava Koláře. A tak, Slávku, ze všech těch nástrojů, které jsi již ovládal, to vyhrála trubka, viď? Ano, při přijímací zkoušce na pražskou konservatoř a to na trubku, byl jsem přidělen po přijetí k profesoru Václavu Paříkovi. V jeho třídě jsem pak také v roce 1950 absolvoval. Ale pokud vím, tak v té době už jsi profesionálně hrál, ne? 10 krát nebo později. A přímo taková snůška jmen a náhod se nám nahromadila v našem dnešním rozhovoru. Jména známá v našem hudebním životě ocitla se najednou v souv'slosti s kulturním děním našeho města a aniž bychom chtěli, připomenou se nám najednou v rozhovoru. Je to, aiespoň pro mě, vždy připomenutí velmi milé a' myslím si, že i pro vás, kteří máte svoje město, je tato skutečnost velmi příjemným zjištěním. Proto chci ještě teď, než začneme náš rozhovor s dalším služebníkem Múz, připomenout jen stručně ty vztahy, které se staly skutečností i přes hezkou řádku uplynulých let. V rozhovoru na ně narazíme podrobně, tak nyní heslovitě. Prof. konservatoře Jaroslav Řídký — byl ke konci války u nás v Bydžově, bydel u pana kapelníka Fišery a mluvili jsme o něm již v našem druhém rozhovoru. Prof. konservatoře Jaroslav Šimsa — toto jméno padlo také již jednou v naš'ch článcích. Byl to on, u kterého absolvoval konservatoř milý host našich koncertů dechové hudby Ladislav Kubeš. Tak to jen tak na okraj, bude řeč ještě o dalších, ale to až při rozhovoru. A kam že nás to dnes vedou Múzy? No přece ještě jednou do domu čp. 18—19 v Revoluční ulici, tam jsme přece našli hned dva m'!adé muzikanty a po létech se jich jdeme zeptat, jak ten jejich muzikantský život plynul. Staršího Františka už jsme vyzpovídali, tak teď je řada na tom mladším. Tak Slávku, na chvíli odlož tu svoji trubku a povídej. Stanislav Štěňha Ano, v té době jsem byl už čtyři roky členem orchestru Smetanova divadla. Začínal jsem v tomto orchestru již jako posluchač konservatoře v roce 1948. Na konservatoři jsi také poznal jednoho velkého příznivce našeho města, viď? Při studiích u prof. Paříka jsem také navštěvoval hodiny komposice u prof. Řídkého. Jak říkáš, opravdu velkého příznivce našeho kulturního města za války. On totiž trávil se svoji rodinou poslední měsíce války v rodině pana kapelníka Fišery, takže měl možnost sledovat život našeho města. Smetanovo divadlo je také často zváno na zájezdy do zahraničí. Kam jsi se s orchestrem podíval? S tímto orchestrem jsem absolvoval celou řadu zájezdů, vzpomínám s: jen tak namátkou na Lucembursko, NSR, Polsko a bylo jich ještě mnoho. Ale, Slávku, Ty přece nemuzicíruješ jen v orchestru Smetanova divadla, kde ještě vypomáháš? Spoluúčinkoval jsem také často s Čes: kou filharmonií a orchestrem FOK a Ze zájezdu Smetanova divadla do Luxemburku r. 1976
Strana 11
s těmi jsem se také dostal hodně do světa. Byli jsme ve Francii, Rakousku, Belgii a v dalších zemích. Tím jsem také poznal kromě operního repertoáru také práci symfonického orchestru. A teď jednu takovou otázku odbornou — co se ve světě víc líbí, naše operní hudba nebo symfonická? To se dá těžko říct, který z těchto žánrů je ve světě ve větší oblibě. Musím ale říct, že jsme byli všude nadšeně přijímáni a naše vystoupení měla vždy srdečný ohlas. Tady, Slávku prohlížím jednu fotku — to jsou přece Pražští pozaunéř:? Ano, to je snímek z televizního festivalu v Praze z r. 1978, kde také komorní sdružení Pražských pozaunérů účinkovalo. Jsem totiž již dlouhá léta členem tohoto sdružení a nyní jsem dokonce po prof. Jaroslavu Šimsovi z pražské konservatoře převzal organizační záležitosti tohoto orchestru. Čemu se usmíváš? Ale vzpomněl jsem si na jednu věc. Víš, aniž by člověk tušil, tak mu najednou přijde jedno jméno na paměť dvakrát — to myslím jméno profesora Šimsy. Představ si, že jsem se s ním setkal již jednou a to když jsem připravoval celovečerní pořad o Ladislavu Kubešovi. Ten totiž vystudoval na pražské konservatoři u prof. Šimsy svůj koncertní nástroj a to pozoun. Tak vidíš, jak se to ve světě motá. Ale to byla jen tak letmá poznámka. Slávku, co Bydžov, jak Ti uvázl ve vzpomínkách? No, na Bydžov vzpomínám vždy velmi rád a s radostí, své muzikantské začátky jsem prožíval na kůru bydžovského kostela vedle svého otce a staršího bratra. Vzpomínám si na příklad na to, kdy můj profesor na konservatoři, o kterém jsem již mluvil, Jaroslav Kolář, zkomponoval mši, kterou jsme spolu s naším Fandou na- Televizní festival a Sdružení pražských pozounérů. 1976 studovali a na poslední zkoušky pak přijel profesor Kolář a také první provedení v Bydžově osobně řídil. Ale obzvláště rád vzpomínám na pana kapelníka Fišeru, se kterým jsem absolvoval nekonečnou řadu vystoupení a to jak muziky operetní; scénické v divadle a nebo v neposlední řadě s jeho tanečním orchestrem. Vzpomínky na Bydžov mám stále živé, protože se velmi často při práci v divadle setkáváme a máme o přestávkách nebo volných chvílích čas si na Bydžov zavzpomínat. Je nás tu pěkná řádka. O některých už jsi psal a jistě dojde i na další. A vždycky vzpomínáme na léta prožitá v našem rodném kraji a městě a na tu spoustu krásné hudby, kterou jsme tam pomáhali vytvářet. Že se ještě vracím k těm pozaunérům — Slávku, to je zajímavá muzika, viď? Jistě, vzhledem ke zvláštnímu charakteru tohoto orchestru je také práce trochu jiná, než s jinými orchestry. Jsme zváni na slavnostní příležitosti, často celostátního charakteru, hrajeme při nejrůznějších příležitostech -a velmi často také hrajeme na hradech a zámcích. . A co, Slávku, budoucnost, přání, tužby, plány? Co do budoucna? Rád bych i nadále spolupracoval ještě s orchestrem Smetanova divadla, kde už budu bezmála skoro čtyřicet let a pak bych rád ještě hrál s Pražskými pozaunéry, protože nyní se starám o jejich organizační záležitosti a pak je to zajímavá hudba. Tak ať Ti to ještě dlouhá léta pěkně hraje a doufám, že si na Tebe vzpomenou i někdy pořadatelé v Bydžově a že si i u nás ještě zahraješ. Děkuji za rozhovor. hh- dd db Ki AT- ZE 20 20 BA SA BE BRATŘI DEYLOVÉ Slovenské akademie věd). Z této posmrtné vzpomínky vyjímáme několik volně doplněných dat: RNDr. MILOŠ DEYL, DrSc. byl naším významným botanikem. Narodil se 19. 6. 1906 ve Smidarech. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Bydžově vstoupil na přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde studoval. přírodopis a chemii. V roce 1931 byl promován na doktora přírodních věd. Vědeckou hodnost doktora biologických věd dosáhl v roce 1961. Pracoval v botanickém odděléní' Národního muzea v Praze. Pět let byl'i vedoucím tohoto oddělení. Podnikl nespočet přírodovědeckých exkurzí u nás i v cizině a přivezl do Národního muzea bohatý a cenný materiál, především hérbářský. V odborných časopisech publikoval mnoho vědeckých článků. Široký okruh čtenářů si však získal především jako spoluautor knihy „Alpínky“ (společně s A. Pilátem, 1964). V tomto obsáhlém díle, které má kromě obrazové části 277 stran, se naši alpínkáři seznámili slovem i obrazem v„ěejen s podrobným přehledem jednotlivých rodů a druhů alpínek, ale i s návody ke stavbě skalek i jiných míst, jež lze alpínkami osazovat. Ještě větší pupalaritu dosáhl později jako autor dvoudílného atlasu „Naše květiny" (s obrázky K. Hlíska, 1. vyd. 1973, 2. vyd. 1980). Prof. dr. Zdeněk Černohorský končí svůj nekrolog ve zmíněném čísle čosopisu Vesmír slovy: „Miloš Deyl - botanik, odbojový pracovník v druhé světové válce vyznamenaný Medailí za zásluhy I. stupně, zahrádkář, včelař, byl muž vysoké postavy, veliké tělesné síly a dobroty srdce: Ač byl zaměstnán mimo vysoké školy a Akademii, přispěl podstatnou měrou k výchově československé poválečné generace botaniků. Nás, Bydžováky, z bigliografie dr. Miloše Deyla obzvláště zaujmou některé publikace, týkající- se květeny našeho kraje. Jsou to např. tyto vědecké články: „Zajímavosti. květeny novobydžovské“ (L.—IlI. Věda přír. 22:85, 1943; 22:241, 1944; 23:304, 1945). „Několik zajímavějších adventivních rostlin z Bydžovska“ (Věda přír. 23: 53— 54, 1944). „Vikve (Vicia sp. div.) okresu novobydžovského (Věda přír. 23:305, Už z těchto několika titulů. vidíme, kolik pozornosti věnoval Miloš svému rodnému kraji i jako vědecký pracovník. — Za necelých pět měsíců odešel za svým bratrem JUDr. FRANTIŠEK DEYL | on byl významným odborníkem ve svém oboru. Působil většinou jako právník v Praze. Ale našemu kraji se ani on nikdy neodrodil. Naopak — i v Proze byl jedním z hlavních iniciátorů pravidelných schůzek rodáků bydžovského kraje a obsolventů me. zi nimi také vždy vřele vítán jako upřímný a dobrý kamarád. Jeho šlechetné, statečné; ale už zjizvené srdce dotlouklo náhle při výletu v Tatrách, když i tam, ač sám nemocen, se snažil ještě pomáhat druhým... Čest jeho památce i památce jeho bratra. Šli vedle sebe životem. Odešli ve stejné době. Žel, odešlo s nimi i kuse historie našeho života a našeho města. Miloslav Provazník 11
Strana 12
BYDŽOVSKÉ Z vyprávění FRANTY ŘEZNÍČKA Pokračování jedenácté: ÚSMĚVY 1. DEN PLNÝ HUDBY Zůstal jsem zkoprnělý překvapením, když jedno dopoledne setkal jsem se nečekaně v bufetu na náměstí s bývalým spolužákem. Využil přestávky v jízdě autobusu: Praha—Pec a šel si zhltnout polévku. Tvářil se však při tom nějak nešťastně. „Mám, Franto, dnes „polívkový den“. Manželka v Praze je s vnoučaty na chatě a zrovna mne zlobí žlučník. Od rána nic nejím, a celý den asi nebudu, než polévky“. A tu mne napadá, že i my můžeme shodou nahromaděných náhod míti své „Polívkové dny" — ať již je dle druhu nazveme: „Dny spěchu“ — „Dny návštěvní“ — „Vyteklých nervů“ — „Dopravních trablů“ a podobně. Já ten jeden den, skutečně zvláštní, jež se naskytl loni v pozdním létě, nazval trochu poeticky: „Dnem plným hudby." Však posuďte, prosím, sami! Hned ráno vyhrávala v dráťáku dechovka.. To není celkem n'c zvláštního... kdyby v sérii populárních polek nebyla i skladba bývalého bydžovského kapelníka a skladatele: Josefa Fišery. Velmi pěkně o tomto muzikantu píše Zdeněk Smutný v 2. čísle Zpravodaje 1984. Vzpomínám, jak zmíněnou polku uváděl autor napoprve při nedělní tancovačce na zahradním parketu restaurace „Na Kněžovce". V ten čas však se mnou ještě lomcovalo pubertální mládí. Nějak rychle to utíká! Ze vzpomínek vyruší mne zazvonění a návštěva paní učitelky Klemencové-Němcové ze zdejší LŠU. Známe se spolu od dětství, je sestrou Jůlinky Sommerschuhové, členky a přední herečky našeho dřívějšího souboru DJ „Jirásek“ — Jiřinka Klemencová, výborná klavíristka a hudební pedagožka přišla si k nám vyčistit novou sukni, na níž ulpěl kus černé vazelíny, jak se při vystupování z podě:- bradského autobusu přišmrnela o matky kola. To spotřebované Čikuli musela splatit přehráním několika melodií z mé oblíbené Pucciniho: Madame Butterfly. Tedy opět hudba. Ještě dříve, než mne manželka vystrnadila s balíkem prádla na mandl, navštívil mě Franta Stehlík, dentista OÚNZ v Trutnově. Narodil se zde v Bydžově, je sourozencem paní učitelky Nové a pracoval jako výborný dentista v zubní ordinaci Jana Průchy na náměstí. Patřil vždy mezi bydžovské elegány a věřte, že překročená sedmdesátka neubrala mu téměř ničeho z jeho osobní přitažlivosti. 12 Velmi hezky zpíval. Málokterý kabaretní pořad v Bydžově i okolí obešel se bez jeho vystoupení. Partnery ve zpěvných duetech mu byli: Drago Čáslavský, nebo jeho bratr Eduard, dále Franta Tión a Franta Pospíšil- Bydžovský. Zvláště Drago Čáslavský a Franta Pospíšil proslavili později jinde náš Bydžov zpěvným kumštem a jistě na ně nebude zapomenuto v některém z dalších pokračování: „Jak šli za múzami do světa: — Dentista Franta Stehlík čte a těší se na každé číslo Zpravodaje, který je za ním do Trutnova sestrou zasílán. Proto mně pro případné zveřejnění přinesl ukázat několik velmi zajímavých fotografií z bydžovského hudebního světa. Obzvláště mne zaujal snímek kompletního „Skafandr-jazzu“ dirigenta Frant. Horkého, kde rozeznáváme mladé tváře členů orchestru: Dejla, Raby, Hlaváčka, Rybína, Sachra, Budiny .a dalších. Loučím se s milým Františkem Stehlíkem již na chodníku před domem a v myslích stále přetrvávají nostalgické: vzpomínky na doby bydžovského hudebního mládí, kdy jsme si mysleli; že Bydžov patří. jen nám — právě tak jako stejně si to myslí i dnes o sobě nadějná mladá generace - Když jsem později s balíkem prádla pod paždí potkal a se zastavil s panem Ing.. Václavem Plachým, výborným klavíristou: a navíc- obdařeným obdivuhodnou hudební pamětí, — věděl jsem již s určitostí, že se u mne rodí skutečný „hudební denř. — 1 s paňem inženýrem zavzpomínali jsme si na jeho tehdejší orchestr v malém obsazení, na slavné sokolské Šibřinky, kde se hrálo i dole v podsálí. Jeho partner na housle byl Pepa Vobořil, přibírali i trumpetistu školníka Hlaváčka a na bicí hodináře Kvasničku. — Mohli bychom vzpomínat do nekonečna, kdyby balík s prádlem netížil a tak celkem nerad loučím se milým člověkem - muzikantem, který, ač původně Pražák, zamiloval si Bydžov, kde se zapojil do běhu jeho normálního a kulturního života. Můj hudební den, až k neuvěření, pokračoval však ještě dále. V pozdní odpoledne setkal jsem se s dalším významným bydžovským muzikantem, všude oblíbeným a vítaným: Janem Píšou. Býval profesorem hudební výchovy na zdejším gymnasiu. Vdechoval tomu pubertálnímu mládí lásku k hudbě, organisoval a vedl studentské orchestry, ba i s od: vážnou náplní hudby komorní. Jeho kroužky pěvecké uplatňovaly se na zdejších i mi!mobydžovských úspěšných vystoupeních a dodnes jeho bývalí žáci (nyní povětšině již významní lidé s tituly, či známí hudebníci) s vděčností vzpomínají na jeho výklady, které jim tak vtiskly základy pro vnímání a cenění hudeních krás. — Ať ještě v plném zdraví a pohodě zní struny jeho nástrojů pro vlastní potěšení 'i potěšení veřejnosti! 3 profesorem Píšou rozloučil jsem se před hotelem „Lev“. Chvíli se ještě. na chodníčku ochomejtám, když přede mnou zabrzdí auto. Z půli staženého okénka se jeden ptá, kudy že se dostanou do Králík. Ukazuji rukou k Metličanům a teprve nyní, když jsem se na .tázajícího pozorněji podíval, „poznal jsem zasl. umělce Karla Gotta. Vedle u volantu seděl zasl. umělec Felix Slováček. „Co to máte támhle za hezkou budovu?“ ptá se ještě Karel Gott a pootvírá dveře auta. Vysunuje jednu nohu ven a.hledí pootočen do náměstí. „To je naše bydžovská radnice" informuji. To již ale Gott vystupuje z auta, přidržuje se otevřených dveří a se zájmem vnímá tu architektonickou chloubu našeho náměstí. „Hezká, — opravdu hezká" praví a pomalu nastupuje zpět. Ještě dříve, než Felix Slováček zařadil jedničku k rozjezdu, děkuje mně Karel Gott za informaci a otevřeným okénkem podává mně a tiskne ruku. Stojím jako bez ducha! Teprve za chvíli si uvědomuji, že je dnes 11. září 1984 a to mají v Králíkách ono slavné „Mecheche“, kde Karel Gott, jak oznamují plakáty, zpívá. Auto již dávno není vidět a já stále stojím s nataženou rukou, jakobych se obával, aby fluidum, dnes již národního umělce Karla Gotta, vydrželo mně na ruce co nejdéle. . Když .přecházím náměstí nemohu sám uvěřit, že tento můj „Den plný hudby“ měl takové slavné zakončení. Kolem mne jakoby se rozezněly všechny zvony věže sv. Vavřince a ostatních bydžovských věžiček a všude plno tónů krásné hudby. V tu chvíli jsem si přál, abych měl tak dlouhý žebřík, který bych mohl opřít o oblaka a rozhazoval na Bydžov jednu Gottovu písničku, co jich nazpíval, za druhou a rozezpíval Bydžováky a celé: město hudBou radosti, pohody a upřímného přátelského soužití.
Strana 13
2. KOMETA Když před hodnou řádkou desítek let odsoudil C. a k. soud v Novém Bydžově (dnešní budova s Dvořákovou síní) pana Evžena Kulatého z metlické ulice k zaplacení dvaceti zlatých a 24 krejcarů za to, že o paní Barboře Hranaté, dokonce před sousedy outrhačně se vyjádřil nazvav ji „odkvetlou fuchsií" — nemohl se odsouzený do konce svého života s tímto rozsudkem smířit. Vždyť on přece a (tvrdila to i obhajoba), naopak poctil paní Barboru lichotkou, neboť ji přirovnal ke květině a ty jsou odjakživa symboly něžnosti a krásy Právě tak by asi ani dnes neuspěl u soudu ten, kdo by nazval některou z našich občanek „starou kometou“. Zase by nebylo nic platné vysvětlovat, že komety jsou krasavicemi mezi hvězdami, ozdobou nočního nebe k jehož hvězdičkám vzhlížejí zraky milenců a ústa šeptají nejsladší slova slibů a lásky. A to se komety objevují velmi zřídka a tudíž jsou tím ještě vzácnější. Na příklad známá Halleyova kometa přibližuje se k Slunci pouze jedenkrát za 76 let. Připomeňme si z její historie: Jedny z prvých informací pocházejí již z roku 466 př. n. !. z Číny. Podrobněji se 'o této kometě začalo hovořit roku 1705 zásluhou anglického astronoma Edmunda Halleye a nadšený vědecký svět nazval ji jeho jménem. Tato kometa však přinesla pro její další pozorování i mnoho úskalí. Pohybuje se totiž opačným směrem než planety naší sluneční soustavy. A lidé prostí? Opředli ji pověrami a přisuzovali přinášení pohrom, neštěstí a válek. Teprve v r. 1910 — tedy při jejím posledním návratu — podařilo se již moderní fotografickou techniku k upřesnění všech předchozích pozorování. Předpokládá se, že komety vesměs skládají se ze směsi balvanů, kamení a prachu, spojených ztuhlými plyny a vodou. Jakmile se přiblíží ke Slunci, jádro se rozehřívá, ionisované plyny a prachové částeč. ky se uvolňují a předvádějí nám známý ohňostroj. Navíc se vědci domnívají, že komety mohou převážet vesmírem i ožité molekuly organických látek a být vlastně oním hypotetickým „Velkým rozsévačem života“ v kosmu zde stručně něco Dobrat se pravdy i v tomto směru bude se snažit při nadcházejícím průletu Halleyovy komety v letech 1985 —86 smečka automatických pátračů, vyslaných člověkem. Dvě sovětské, jedna západoevropská a jedna japonská kosmická sonda protnou dráhu této komety v březnu 1986. Díky koordinované činnosti astronomických pracovišť a jejich velmi zdokonalené technice, víme dnes již zcela přesně, že Halleyova kometa přiblíží se k Zemi dvakráte. Poprve 27. XI. 85 na vzdálenost 93 mil'ónů km, podruhé 11. IV. 86 na vzdálenost 67,5 miliónů km. Co však znali tenkráte naši pra a prapradědové? Tehdy nebyly žádné počítače a vybavenost observatoří jako tomu je dnes. A tak se nedivme, že tužky hvězdářů mohly v rozmezí 76 let před 1910 vypočítat, že snad Halleyově kometě překáží na její hvězdné dráze naše Země, která má krásnou vyhlídku prolétnout přinejlepším jejím chvostem. V očích prostých občanů to byla vlastně srážka. | u nás v Bydžově očekával se onen osudný den v nejistotách a obavách. Čas jakoby se zastavil, obchody vázly, podnikání a cestování odkládány — jen láska, ta mocná čarodějka měla: svůj semafor na zelenou. Někde na břehu Cidliny za Pourovým mlý- B nem, pod klenbou korun olší a vrb, pan Alois Trhanec na své milé žadonil: „Span:lomyslná slečno Márinko, již dva roky trýzníte moji duši i tělo, protože odmítáte být celá mojí. Je přeci Máj, měsíc lásky" — A pokleknuv, objal její nožky skryté pod vrstvou spodniček a zajíkavě pokusil se zarecitovat: Co budou platna srdce naše nespojena? Když stejně zlá kometa vbrzku naše těla rozmetá. " A pomohlo to! Však nebyli sami. dík Tobě, kometo! Osudný den 18. 5. 1910 snad nikdo v Bydžově nepracoval. Na náměstí a v ulicích samý hlouček lidí mezi sebou debatující a všude takové zvláštní napětí. Krční obratle bolely od stálého pozorování nebe, odkud se má blížit ta strašná zkáza Světa, či jeho podstatné části. — Když však nebezpečí pominulo (zřejmě působením gravitačních sil jiných planet), vrátila se našim předkům — Bydžovákům opět jejich bodrá, usměvavá nálada. Hospůdky ožily a bydžovskému nakladateli dán typ k vydání rozverně-humorné pohlednice: Bydžov dne 18. 5. 1910 při srážce s kometou. Prosím, podívejte sel Přírodně zajímavá místa našeho okresu Naše země je zúrodňována dlouhé věky a navíc posledních sto let silné dochovaly jen poslední zbytky málo industrializace způsobilo, že se u nás narušené přírody, tam, kde člověk nemohl nebo se mu nevyplácelo ji využívat ve svůj prospěch. Poslední zbylá, relativně zachovalá místa, umožňují představu jak původně vypadala naše krajina. Dnes to jsou po přírodovědecké stránce velmi cenné lokality a proto byly vyhlášeny za chráněné rezervace k uchování původní flóry a fauny i k zachování původního rázu celého biotopu. Deset rezervací a jedna naučná stezka se nám nabízejí v okrese Hradec Králové k návštěvě pro každého milovníka přírody. Bělečský písník je chráněné území od r. 1982 o rozloze 5,95 ha z toho je 1,84 ha výměra ochranného pásma. U obce Běleč nad Orlicí vedle silnice do Svinar, je starý písník částečně zaplavený vodou. V tůňkách vyrůstá velmi vzácný rdest dlouholistý. U periodických louží a na mokřinách rostou různé mechy a je tu největší výskyt masožravé rostliny rosnatky okrouhlisté ve Východočeském kraji. Na sušších místech rostou plavuňka zaplavovaná a plavuňka vidlačka. žijí zde různé druhy žab, z nichž je nejvzácnější blatnice skvrnitá. Rovněž Pokračování na str. 14 13
Strana 14
Pokračování na str. 13 tu hnízdí vodní ptáci, např. bekasina otavní a mnozí zpěvní ptáci. Bludy jsou chráněným územím od r. 1982 o rozloze 4,76 ha v nejzápadnější části okresu na Chlumecku, na území bývalého Novobydžovského okresu, mezi významnými rozervacemi Žehuňský rybník a Žehuňská obora u obce Lovčice. Rozkládá se na lučnatém zvlněném svahu nad řekou Cidlinou. Je naležištěm suchomilných rostlinných společenstev a ohrožených druhů rostlin např. sasanka lesní, kamejka modronachová, ostřice michelova, pcháč bělohlavý, pcháč pannonský, hořeček brvitý, vemeník dvoulistý, dub pířitý aj. V místě a blízkosti je několik desítek mravenišť. Na travnotých pláních a v sousední oboře se vyskytuje ve značném množství nejvzácnější z českých žab, teplomilný skokan štíhlý. V blízkém okolí hnízdí velké množství vodních i dravých ptáků a přímo v rezervaci např. ťuhýk malý. Při chůzi podél Žehuňské obory je často možné spatřit daňky a muflony. Častovec je chráněným naležištěm od r. 1960 o rozloze 2,23 ha. Leží při červené turistické značce 1,5 km od Bělče n. O. na okraji velkého lesního komplexu Hradeckých lesů. V mírné prohlubní meandrovitého typu zaplovovaném spodní vodou, se místy vytvořila: malá rašeliniště se vzácnou vodní květenou, jako např.: ďáblík bahenní a tundrovými rostlinami, např. suchopýrem pochvatým, vlochyni, klikavou žoravinou, zábělníkem aj. V místě je 65 cm vysoké mraveniště. V rezervaci a blízkém okolí jsme zaznamenali 58 druhů ptáků z nich tu 49 hnízdí. Jsou to např. holub hřivnáč, pěnice slavíková i černohlavá a na jaře bývá na tahu zastižen dudek chocholatý a skřivan lesní. Důvodem ochrany je uchování rašeliniště se vzácnými chladnomilnými rostlinami. Černá stráň je státní přírodní rezervace od r. 1956 o rozloze 11,46 ha, vzdálená po zelené a žluté turist. zn. asi 4 km od Nového Hradce Králové jihovýchodním směrem. V Hradeckých lesů představuje jeden ze zbytků původního smíšeného porostu tvořeného z větší části kyselou doubravou a buky, jilmy, javory, kleny, habry, lípami, smrky, jedlemi, borovicemi a modříny. Ačkoliv má jen cca 270 m. n. m. má s blízkým okolím hojně zástupců horské fauny — čolka horského, ještěrku živorodou, zmiji obecnou, a i další druhy obojživelníků 'a plazů, např. rosničku zelenou i vzácnou ropuchu krátkonohou. Je zajímavé, že tu žijí společně všechny tři druhy našich čolků což je jistá vzácnost. Obdobně jako u REZ Častovec zde žije velké množství ptáků např. lejsek šedý a bělokrký, na tahu i černý, všechny tři druhy budníčků, králiček obecný i ohnivý, všech pět druhů sýkor, křivka obecná, ořešník kropenatý, hýl obecný a zastižen byl i hýl rudý. Důvodem ochrany je uchování typického starého porostu chodolabské tabule. 14 Hořiněvská bažantnice je státní př. rez. již od r. 1933 o rozloze 21,02 ha a leží přímo u obce Hořiněves. Dubohabrový a na vlhkých místech lužní les představuje charakterist'ckou ukázku přirozených lesů na polabských spraších s bohatým výskytem typické květeny, jako konvalinkou vonnou, ptačincem velkokvětým, a dále bršlice kozí noha, netýkavka nedůtklivá, hrachor lecha i černý, úpolín evropský a další. V místě a přímém okolí jsme zaznamenali 70 druhů ptáků z nichž tu 55 druhů hnízdí, např. krutihlav obecný, pěnice hnědokřídlá, černohlavá a pokřovní, rehek zahradní, dlask tlustozobí a další. Důvodem ochrany je zachování druhové skladby přirozeného biotypu lesa východního Polabí. (REZ leží v pásmu proslulého bojiště z r. 1866 nedaleko Chlumu). Na bahně je rovněž stará st. přir. rez. od r. 1933 o rozloze 3,60 ha, leží 1 km sev. záp. od Bělče n. O. při zel. tur. zn. vedoucí do Blešna. V lučnatém terénu mezi starými rameny mendrující neregulované Orlice leží tato nenápadná rezervace. Tvoří otevřenou malou bažinu a zbytek slatinné březové olš'ny s porostem velmi vzácné květeny. Roste zde hojně ďáblík, v tůních se vyskytuje řezan pilolistý, vachta trojlistá a j. REZ navštěvují konipasové a baohňáci, nedaleko na štěrkových náplavách Orl'ce hnízdí kulík říční. Důvodem ochrany je uchování významného rostlinstva slatin typického pro dolní partie Poorličí. Polabiny jsou chráněné území od r. 1982 o rozloze 1,83 ha leží na katastru obce Opatovice n. L. a zčásti Vysoké n. L. Mrtvé rameno Labe s přilehlým okolím tvoří zajímavý komplev. Mezi pastvinami leží močálovité rameno se skalnatými! břehy a lesním porostem. Roste tu stuhlík žlutý, růžkatec ponořený, rdest, okřehek, vodaňka žabí aj. V pobřežních houštinách a okolních hájích podél Labe hnízdí hojně ptáků, např. moudivláček lužní se svými hnízdy visícím: ve větvoví. Zalétá sem ledňáček, volavka popelavá a v zimě na blízké Labe tisice běžných i vzácných kachen a jiného stěhovavého vodního ptactva. Sítovka je státní přírodní rezervace od r. 1960 o výměře 8,14 ha a rozšířená v r. 1982 o další 6,42 ha v hloubi Novohradských lesů v blízském sousedství REZ Černá stráň při zelené a žluté tur. zn. z Nov. Hradce Králové. Místy představuje poslední zbytky původních lesních porostů s charakteristickým ekotypem borovice lesní, dubem letním, habrem, lípou srdčitou a vtroušeným smrkem. s porostu a vzácných bylinných druhů. V místě a blízkém okolí žijí opět všechny druhy zástupců našich horských a podhorských obojž'velníků .a plazů. U ptačích populací je to obdobné jako u ostatních rezervací tohoto lesního komplexu. Zalétá sem dosti pravidelně v tomto polesí hnízdící čáp črnj, občas lelek lesní. V rezervaci a blízkém okolí hnízdí jestřáb lesní, včelojed lesní, káně lesní a toaké sovy. Důvodem ochrany. je uchování původního smíšeného: lesa na křídových slínech. Zachování tohoto porostu má význam i pro sklizeň semene z dochovaných borovic zdejšího původu. Trotina je chráněným územím od r. 1982 o výměře 9,67 ha, z toho činí vodní plocha 4,53 ha a ochranné pásmo má 19,97 ha. Místo leží nedaleko obce Lochenice na soutoku Labe a Trotinky. Představuje zbytek starého říčního koryta s původními pobřežními porosty a vodním rostlinstvem. Na části pobřeží je přirozený lužní les. Slepé rameno je bohaté na vodní rostliny, které se již dnes v okolních labských tůních nevyskytují, jako stulík, rdest kadeřavý, lakušník, růžkotec ponořený aj. Husté pobřežní křoviny jsou útočištěm drobné zvěře a množství zpěvného ptactva. Zde a v okolí hnízdí poměrně hojně puštík obecný, kalous ušatý i sova pálená a díky vyvěšeným budkám je hojná poštolka. V zimním období sem občas zalétá dřemlík tundrový. U císařské studánky — místo je státní rezervací od r. 1933 a znovu obnovené v r. 1960 o rozloze 1,27 ha. Je vzdálená po zelené tur. zn. asi 2,5 km od Nového Hradce Králové směrem do nitra Hradeckých lesů. V okolí zděné studánky a pomníku myslivců se zachoval zbytek starého. smíšeného porostu tvořeného dubem a borovicí s příměsí habru, buku, smrku, jedle a bříz. Na slatinné loučce je olšový porost na pleistocenních naplavených štěrkopíiscích. V místě a okolí je obdobné množství a skladba ptačích obyvatel jako v ostatních rezervacích tohoto lesního komplexu. Důvodem zřízení této rezervace je uchování typického lesního porostu Holické tabule. K seznamu chráněných míst připojujeme i Naučnou přírodovědnou stezku Krajského domu pionýrů a mládeže. Má délku 3 km s 12 zastávkami a tabulemi s odborným textem. Okružní trasa začíná v pionýrském táboře a vede malebným okolím Bělečského rybníka kolem rybníka, na poloostrov a lesem zpět, dvakrát i přes menší mokřiny po hatích (povalech). Místo má řadu možností pěkných procházek či dává možnost celodenní nenáročné túry s návštěvou řady popsaných rezervací. Je možné YVyjít od konečné stan'ce trolejbusu č. 2 z Nového Hradce Kr. po zelené tur. zn. k REZ U císořské studánky a dále k turist. rozcestníku u Křivé lípy, odtud po žluté tur. zn. kREZ Sítovka a Černá stráň, pěknému lesnímu rybníku Výskyt a dále po červené tur. zn. k turist. rozcestníku ke žluté zn. a po ní k hájovně a k'osku, odkud je asi 50 m k poinýrskému táboru kde je. začátek naučné stezky. Celá trasa vede hlubokým lesem. Dále je možné odejet z Bělče n. O. linkou ČSAD 56060 k nádraží do Hradce K. či trasu dokončit pěšky a'to od rybníka po Dokončení na str. 16
Strana 15
NAROZENÍ [skryto], 23. 25. 11. 15. 15. 20. 22. 23. 24. 25. 28. 30. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 15. 15. 25. 25b. 23. 25: 29. [skryto] od 15. 4. 1985 — 30. 8. 1985 Monika Šádová, N. Bydžov, J. Fučíka 895 : Martina Schnábelová, Nový Bydžov, U plovárny 1415 - Veronika Nezbedová, Starý Bydžov-Stará Skřeněř 23 .Ť Michal Schovanec, Nový Bydžov, ČSA 1556 - Michala Rosůlková, N. Bydžov - Chudonice 18 . Lukáš Provazník, N. Bydžov - St. Bydžov 66 . Martina Černá, Nový Bydžov, Husova 1230 .Ť Michaela Vlášková, N. Bydžov, Deylova 1859 . Kamel Čeřovský, N. Bydžov - Dr. Ezopa 1689 . Lucie Rajmanová, N. Bydžov - Na svépomoci 185 - Vendula Paclíková, N. Bydžov - Sloupno 124 Martin 'Pour, Nový Bydžov, Tyršova 159 Pavla Štefanová, Markéta Štefanová, N. Bydžov, Revoluční 18 .Ť. Marek Ullman, N. Bydžov - Zábědov 89 .Ť Aneta Raichová, N. Bydžov, Sukova 645 .Ť Lucie Seidlová, N. Bydžov, U plovárny 1416 Milan Dušek, N. Bydžov - Chudonice 94 .Ť Monika Demeterová, N. Bydžov, Jungmannova 1452 . Jiří Sejkora, N. Bydžov - Zachrašťany 74 Gabriela Macháčková, N. Bydžov, Mánesova 275 Filip Barna, N. Bydžov - Sloupno 162 Ondřej Mádí, N. Bydžov - Metličany 1105 Ondřej Pánek, N. Bydžov, Sukova 368 Ondřej Valenta, N. Bydžov, Osecká 435 Jan Kubánek, N. Bydžov, Smetanova 1188 . Jan Kučera, N. Bydžov, Sukova 388 Zdeňka Rudolfová, N. Bydžov, J. Fučíka 769 7. Radek Zmítko, N. Bydžov, Lidická 842 .Ť. Petra Beranová, N. Bydžov - Chudonice 24 Martin Pochop, N. Bydžov, Dukelská 1133 . Filip Schovánek, N. Bydžov, Riegrova 1572 . Martina Pavelková, N. Bydžov, B. Němcové 518 . Jiří Ornst, N. Bydžov, Dvořákova 477 Z MOST mmm 18. 23. 30. 15. 15. 15. 15. 22. 22. 22. 29. o Martin Holek, N. Bydžov, Dr. Vojtěcha 438 W. Lukáš Hladík, N. Bydžov - Zachrašťany 78 . Kristiana Hradecká, [skryto] Pavel Zámiš, N. Bydžov - Metličany 1084 Darek Dostálek, N. Bydžov, Dr. Ezopa 1687 . Radek Louda, N. Bydžov - Vysočany 12 SNATKY od 1. 6. 1985 — 31. 8. 1985 . Jiří Štefan, Nový Bydžov - Chudonice 94 Jana Svěcená, N. Bydžov, Třebízského 948 . Vlastimil Jánský, Smidary - Červeněves 81 Jarmila Kofránková, N. Bydžov - Lužec n. C. 102 . Oldřich Žíla, N. Bydžov, Dr. Ezopa 1688 Alice Drdová, Praha 10 - Záběhlice Václav Hladík, N. Bydžov - Zábědov 1 Venuše Picková, N. Bydžov - Zábědov 47 - Lubomír Martinek, Chlumec n. C. 3/IVv. Vladimíra Veselá, N. Bydžov, Husova 1172 . Roman Štadimajer, Nový Bydžov - Chudonice Vladimíra Nováková, H. Králové, Selicharova 1293 . Vladimír Řehořek, N. Bydžov, Jungmannova 1844 Romana Klozová, N. Bydžov, Dukelská 993 Ladislav Třasák, Nový Bydžov, Nová 1947 Hana Hlubučková, N. Bydžov, K. J. Erbena Otakar Horák, N. Bydžov, Dukelská 1400 Eliška Chrtková, Ubislavice 95 František Vosáhlo, N. Bydžov, Fučíkova 893 Iva Senková, Havl. Brod, Havlíčkova 2237 . Václav Bělík, N. Bydžov - Lužec n. C. 74 Jiřina Krejčová, Slatiny 132 . Petr Šmidrkal, Prasek 87 Renata Palečková, Nový Bydžov, ČSA 1445 Miroslav Sehnoutka, N. Bydžov, J. Fučíka 892 Jiřina Kociánová, Smidary 328 [skryto]. 29. 29. 12. 20. 27. 27. 10. 10. 17. 24. 31. 31. . Jan Šteflík, Trutnov, Jihoslovanská 32/18 Iva Čapková, N. Bydžov - Sloupno 106 Petr Gracík, [skryto] Luděk Lakatoš, N. Bydžov, U jatek 795 Ivana Mikasová, N. Bydžov, Mánesova 278 Petr Hladík, N. Bydžov - Lužec n. C. 61 Blanka Purmová, Smidary - Křičov 15 . Ladislav Divíšek, N. Bydžov, Otmarka 359 Ladislava Galierlová, N. Bydžov, Komenského 28 . Ing. Otakar 'Beneš, N. Bydžov, Dvořákova 468 MUDr. Jindřiška Trganová, H. Králové, Leningradská 258 Milan Štoček, N. Bydžov, Nerudova 1692 Lenka Šebková, Skřivany, Tovární 87 Richard Devátý, N. Bydžov - Metličany 1063 Naděžda Nedvědová, Chlumec n. C. 581 Petr Doležal, Chrudim, Husova 786. Iva Doležalová, N. Bydžov, P. Bezruče 547 .Ť Marcel Dušek, N. Bydžov, J. Fučíka 903 Kateřina Panochová, N. Bydžov, Na svépomoci 194 .Ť Pavel Svatoš, Beroun 2, Třída míru 1142 Jaroslava Bártová, N. Bydžov - Lužec n. C. 134 . Václav Ondráček, N. Bydžov - Starý Bydžov 35 Jana Šindelářová, N. Bydžov - St. Bydžov 66 .Ť. Jaromír Hruška, N. Bydžov, U jatek 916 Olga Horáčková, Králíky - Řehoty 23 . Jiří Kořínek, N. Bydžov, U jatek 905 Ivana Matoušková, Mlékosrby 58 Pavel Krois, N. Bydžov, Turkova 1343 Jana Maturová, N. Bydžov, Klicperova 716 .Ě Jaroslav Pařízek, Městec Králové 32 Jana Pšeničková, N. Bydžov - Skochovice 15 Roman Pavlas, Praha 3 - V zahrádkách 50 Eva Štajerová, N. Bydžov, Brigádníků 866 Vladimír Kafka, Skřivany 139 Helena Poláková, . N. Bydžov - Zábědov 65 Pokračování na str. 16 15
Strana 16
20. ZLATÁ SVATBA . František a Zdeňka Spudichovi, Nový Bydžov, 28. října 1644 František a Božena Kaválkovi, Nový Bydžov, Na Bělidle 742 ÚMRTÍ od 26. 4. — 31. 8. 1985 Marie Rychterová 65 let Marie Janderová 78 let Božena Maturová 65 let Ladislav Kouba 72 let Anežka Žitná 80 let Ludmila Nedvědová 74 let Karolína Jandová 91 let František Vik 70 let Václav Linnder 74 let Miroslav Kořínek 65 let Miroslav Čihák 70 let Anna Kavková 82 let Marie Vančurová 79 let Anna Boudová 78 let Helena Dolejšová 67 let Jindřich Škarýdko 30 let František Vecko 74 let Marie Sýkorová : 66 let Anna Pořízková 78 let Jan Nosek 73 let Jaroslava Kleplová 58 let Antonie Košťálová 85 let Josef Štajer 76 let Josef. Zima 73 let Františka Sedláková 73 let Marie Valášková 47 let .Ť František Lhoták 72 let Roman Škarýdko 21 let Marie Spejchalová 58 let Věra Kočková 67 let Karei Pour 73 let Josef Marek 80 let Pavel Matura 70 let Božena Faltusová 79 let Marie Koudelková 40 let Rudolf Koudelka 43 let Josefa Hladká 71 let Marie Andresová 85 let Jan Jurička 72 let Václav Vokál 79 let Marie Klozová 77 let .Ý. Božena Nepokojová 84 let . Jiří Matějec 68 let Dokončení ze str. 14 červené tur. zn. kde hned za obcí Běleč je REZ Bělečský písník a od ní je asi 500 m po zelené tur. zn. REZ Na bahně, a zpět. Dále je možné pokračovat po červené tur. zn. k nedaleké REZ Častovec a dále ke koupališti Stříbrný rybník a ke stanici měst. autobusu č. 17, nebo lze pokračovat podél okraje lesa do Hradce Králové Malšovic ke stanici trolejbusu Zpravodaj chválí [I] 11 Za dobrou práci na budování chodníků Rezervace BLUDY č. 7. Celá pěší trasa je dlouhá asi 20 km. Je samozřejmě možné jí otočit a zakončit na konečné trolejbusu č. 2 nedaleko nehlídaného avšak oblíbeného koupaliště v lesním rybníku Biřička s písečnou pláží. (Rybník byl vybudován Pernštejny v letech 1499 — 1560). K.+R. Rozínkovi a M. Dusík TVORBA provozovna v Novém Bydžově přijme ŠVADLENU nevyučenou zapracujeme Informace na tel. 23192 - vedoucí provozovny výroba péřových přikrývek. NOVOBYDŽOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní středisko v Novém Bydžově, nepravidelně. Řídí redakční rada. Odpovědný redaktor PhDr, Jiří Malina. Adresa redakce: MěKS, Revoluční ul. 774, 504 01 Nový Bydžov, tel. 23413. Povoleno OK ONV v Hradci Králové pod čj. 218/72. Tisknou Východočeské tiskárny n. p. v Novém Bydžově. Náklad 2000 výtisků. Mimobydžovským zájemcům zasíláme časopis poštou po zaplacení předplatného 24 Kčs. Uzávěrka příštího čísla 30. listopadu 1985.