Je v tomto čísle váš osobní údaj (jméno, adresa…), který nechcete mít v archivu dohledatelný? Požádejte o jeho skrytí. Informace o zpracování osobních údajů.
Text čísla 3/1988
Text naskenovaných stran byl převeden strojově a může obsahovat chyby. Platí podoba na obrázku strany.
Strana 1
Ročník XV. 27. X. 1988 Z obsahu třetího čísla: Josef Eduard Proche 4 Poděkování autora Jaroslava Doležala + Klenoty našeho muzea, XI. část 4+ Vzpomínka na prof. Josefa Schránila + Šikovné ruce + Přehled služeb v Novém Bydžově +- Pravidelné rubriky 4+ Osobní kronika NOVÝ BYDŽOV V LITERATUŘE OCHRANA PAMÁTEK, uvědomování moci stáří není staromilství. Jde o přítomnost, o socialistickou kulturu organicky navazující na minulost, o ovzduší či specifický tvůrčí prostor našeho domova, jež nemá ve světě obdoby. Minulost se tu spojuje s přítomností, množí její intenzitu a podněcuje duchovní samostatnost budoucnosti. V. V. ŠTECH Je až s podivem, kolik vyšlo v posledních letech publikací, které zachycují historický a kulturní význam Nového Bydžova, anebo které se různým způsobem k našemu městu a k jeho nejbližšímu okolí hlásí. V některých dílech nalézáme jen suchý výčet pamětihodností, v jiných postřehneme prožitek vzpomínky anebo dokonce fHlyrizující chválu naší „fádní“ krajiny. Vždy však můžeme být hrdi na to, co se o našem městě v těchto publikacích píše. Proto se domnívám, že náš patriotismus bude zdravě posílen, když si zde tato díla vyjmenujeme a komentářem trochu přiblížíme. Ovšem tento záznam z odborné i krásné literatury si nečiní nárok na úplnost (není to ani v možnostech jedince při počtu titulů, které ročně vycházejí). Je spíše náhodný a časově ohraničený posledním čtyřletím. Vydejme se tedy s první publikací nejprve k jednomu z nejstarších a nejzajímavějších údobí naší státnosti, do doby, ve které bylo založeno i naše město. Publikace má název: STOLETÍ POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ ČESKÝ STÁT A SPOLEČNOST VE 13. STOLETÍ. (Vydalo nakladatelství Panorama v Praze v roce 1986 v edici Stopy, fakta, svědectví. 324 stran, 39 Kčs.) V kapitole „Venkovská kolonizace, rozvoj měst a hornictví“ autor Josef Žemlička na str. 110 uvádí: „Ve druhé polovině 13. století se začala rozhodným způsobem uplatňovat města. S počátky městského zřízení se česká společnost seznámila za Přemysla Otakara I., teprve vláda jeho stejnojmenného vnuka však znamenala skutečný rozkvět měst v Čechách a na Moravě... Za Václava ti. vlna městských lokací koruny zřetelně opadla. Tehdy došlo pouze k založení Plzně, Kutné Hory a Nového Bydžova, na Moravě snad Ivančic ....“ Popis, jak docházelo k založení některých měst a přímé důvody k založení našeho města, nalézáme na str. „Počátky nejednoho města doprovázelo i takzvané přenesení. Víme, že na mnohých místech se od časného středověku vyvíjela regionální střediska řemeslné výroby i trhu, rozmanité překážky však někdy bróánily tomu, aby z nich později vyrůstala města. Nepříznivý terén, malá vydatnost vodních zdrojů, poloha opodál významnější kmunikace: nebo majetkové složitosti limitovaly budoucnost těchto jinak nadějných lokatit. Nová městská obec, třebaže přejímala jimi vytvořené hospodářské vazby a částečně i obyvatelstvo, navazovala proto bezprostředně na jejich areál, ale povstávala jinde. Nezřídka dědila i jméno svého předchůdce, při- Nese podtitul: [i čemž prvotním sídlištím zůstával přídomek „starý“. Původní osada, která obvykle postrádala městských práv, potom žila ve stínu šťastnějšího nástupce. Nedaleko Starého Kolína tak vznikl Nový Kolín, tedy dnešní Kolín, Staré Mýto bylo vytlačeno Vysokým Mýtem, Starou Plzeň vystřídalo na sklonku 13. stol. rozsáhlé založení Nové Plzně... Klasickou ilustraci poskytuje příklad východočeského Byd. žova. Nadějně se vyvíjela trhová obec kolem dnešního Starého Bydžova, nedostatek vody však bránili dalšímu rozvoji. Václav I. dal proto sídliště přenést o několik kilometrů na jihovýchod. Zde nechal při řece Cidlině vyměřit a zbudovat město o pravidelném šachovnicovém půdorysu. Tak se zrodil Nový Bydžov." Na následující stránce je pak uveden proslulý půdorysný plán našeho města. K tomuto půdorysu se volně váže i další text: „Kde město vzniklo v prostorové návaznosti na starší lokalitu, postrádá výrazné rysy pravidelného uspořádání. Nový útvar nemohl totiž zcela pominout dřívější předlokační zástavbu. Bylo třeba respektovat již stojící kostely a kaple, sídlištěm procházely obchodní cesty a živé tradice mívalo i tržiště.. Obvykle tu vznikal rozlehlý a různě tvarovaný rynek, do něhož ústily městské komunikace. Do této skupiny patří zejména sídliště při starých hradských centrech, kupříkladun Hradec Králové, Litoměřice, Žatec, Brno... Jiné příklady vypovídají o jednorázovém zayožení, kdy lokátor vytyčil základní osnovu města. Ve Pokračování na str, 3
Strana 2
Z JEDNÁNÍ RADY MĚST NV 7. rada dne 19. května 1988 schválila a) zprávu o stavu plnění volebního programu NF na léta 1986 až 1990 b) návrh mimořádných odměn z FRR MěstNV členům komisí, OV, aktivu SPOZ uložila a) zajištění prověrek správy ochrany národního majetku u organizací řízených MěstNV b) zabezpečení snížení neinvestičních výdajů rozpočtů NV a řízených organizací v rozsahu 1,5 až 2 % 8. rada dne 2. července 1988 vzala na vědomí a) kontrolní zprávu o úrovní čenské zábavy b) zprávu o stavu sdružování finančních prostředků schválila a) uvolnění částky 20.000 Kčs z FRR MěstNV na dotaci soutěže OV b) statut MLK v integrovaných částech Nového Bydžova 9. rada dne 23. června 1988 spoleschválila a) plán práce komisí MěstNV na I!. pololetí 1988 b) bytový pořadník na II. pololetí 1988: 1. Jana Suchá 2. Josefa Hellerová 3. manželé Valovi 4. Jaroslava Halířová 5. Jiří Zilvar 6. Ludmila Bělíková 7. Bohumila Žofková 8. Lotta Kobrová 9. Jarmila Glattová 10. Eva Šafaříková 11. Jan Talavašek 12. Antonín Pavelka 13. Irena Jindráčková 14. Milada Němečková 16. Kateřina Dušková 16. Jarmila Haltufová 17. Václav Horák 18. František Gondek 10. rada dne 7. července 1988 vzala na vědomí a) předloženou zprávu VLK MěstNV z následné prověrky - využití půdního fondu b) zprávu o stavu vyřizování stížností za 1. pololetí 1988 a zprávu o vyřízování připomínek OV za 1. pololetí 1988. 11. rada dne 28. července 1988 schválila ) vyhodnocení plnění úkolů JPKVTZBČ za 7. pololetí 1988 b) odprodej stavební parcely č. 180 manželům Václavu a Drahomiíiře Vosáhlovým c) uvolnění částky 1500 Kčs na zakoupení putovního poháru pro ZO SPO Sloupno 12. rada dne 18. srpna 1988 uložila a) zajistit zpracování prací na čištění řepné kampani b) předložit plenárnímu zasedání návrh na jmenování J. Martínkové do funkce ředitelky Bytového pod. niku s účinností od 1. 9. 1988 c) zabezpečit inventarizaci všech nebytových prostorů na území MěstNV 13. rada dne 8. září 1988 harmonr gramu komunikací při schválila a) rozbor hospodaření TS, Drobné provozovny a MěstKkS za 1. pololetí 1988 b) pravidla financování občanských výborů MěstNV v Novém Bydžově c) stanovení rezervního fondu pro MěstKS s účinností 1. 1. 1988 PŘIHLASTE SE! ČzS SzZzO' pěstitelů citrusových rostlin v Hradci Králové zakládá v Novém Bydžově samostatnou odbočku pěstitelů těchto rostlin. Pěstitelé nebo zájemci o pěstování citrusových rostlin přihlaste se písemně na adresu Josef Tomášek, Králíky 31, 50401 nebo telefonicky : na čísle 235 30: (s. Tomášek), kde obdržíte další informace. soutěž: PRO VÁS! © Také na druhou otázku naší soutěže jsme dostali řadu správných odpovědí. Restaurované hodiny jsou na věži kostela sv. Prokopa ve Starém Bydžově. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tři, kterým posíláme knihu, jsou to Marek HOFMAN z Nového Bydžova, Josef MAREČEK z Kovářova a Ludmila BĚLÍKOVÁ z Nového Bydžova. Odpovědi na dnešní soutěžní obrázek posílejte na adresu redakce. PRO DĚTSKÝ ÚSMĚV Jako každý rok, tak i letos pořádala mateřská škola Sklář ve spolupráci se SRPŠ a Svazem žen, výbor č. 2. akci k MDD. Na zahradě mateřské školy se konal karneval, spojený s různými .soutěžemi, při kterých byly děti odměněny drobnými cenami. Na přípravách se podílely s. učitelky i školy. MOUDROST VĚKŮ Summum malum est calumnia POMLUVA JE NEJVĚTŠÍ ZLO Contumeliam si dices, uudies BUDEŠ-LI POMLOUVAT, SÁM TAKÉ POMLUVU USLYŠIŠ
Strana 3
střédu šachovnicového půdorysu se nacházelo čtvercové nebo podélné náměstí; Tvar samotného města býval nejčastěji oválný (Uničov, Bruntál, Polička, Jevíčko a jiné) či čtvercový (Kolín, Nový Bydžov, Litovel, Moravská Třebová, Nový Jičín a další)." Str. 218— 219. Poznámka na okraj: Všimněme si, že klasický půdorys našeho města je také určen výpadovými komunikacemi do všech čtyř světových stran, což svědčí .i o tom, že naše město bylo od -svého založení významnou křižovatkou cest. U některých měst došlo postupem času k narušení jejich půdorysu. Nový Bydžov si svůj styl během téměř sedmi století i přes všechny požáry, přestavby a přístavby vzácně udržel, a je proto záslužné, že i dnešní územní plán města s dodržením půdorysného stylu počítá i mimo historické jádro. — To je vše o knize „Století posledních Přemyslovců“. Můžeme přejít k další publikaci: Výběr pamětihodností našeho města a jeho blízkého okolí přineslo v nedávné době objem. né dílo ABC KULTURNÍCH PAMÁTEK ČESKOSLOVENSKA (Vydalo nakladatelství Panorama v Praze roku 1985 v edici Pyramida, 680 stran, 120 Kčs.) Ani tato rozsáhlá publikace si však nečiní nárok na úplnost. Kolektiv autorů vybírá do soupisu podle abecedy jen nejvýznamnější místa a jejich kulturní památky. Tím víc nás může potěšit, že je zde popsána také řada pamětihodností našeho města a jeho blízkého okolí. Na stránce 336 čteme: „NOVÝ BYDŽOV, okr. Hradec Králové. Původně královské město, založené před r. 1305 na pravidelném půdorysu s čtvercovým náměstím. Hradby a brány ze 14. zbořeny v 1. polovině 19. století. : Kostel sv. Vavřince — gotický, stavěn od r. 1305 jako trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným presbytářem (presbytář — kněžiště), místo, kde je situován hlavní oltář. — Zde i v dalším textu v závorkách uvádím pro snadnější orientaci vysvětlivky některých méně známých odborných termínů i řiné poznámky — MP), s velkou hranolovou věží s ochozem (tato věž je situována) v severní části průčelí. Původní gotické profilované portály (zdobené vstupy do budovy) na jižní, severní a západní straně, zdivo zesíleno opěrníky. Upraven po r. 1420, v 19. stol. regotizován. Uvnitř. křížová žebrová klenba v západní části literátská kruchta (vyvýšená prostora pro varhany a zpěváky, kůr) z 1. poloviny 17. století, hodnotné raně barokní zařízení." Poznámka na okrai: Rozšířený prostor pro ochoz spolu s arkádami a zdvo'enou bání ře typickou ozdobou naší věže a dominantou v siluetě našeho města. Ve své době sloužil ochoz jako hláska. Věž má být v dohledné době opravena. Podle návrhu má být osvětlena a ochoz zpřístupněn jako vyhlídkový prostor. Můžeme se tedy těšit i na to, že věž bude opět 'vy- Půdorysný plán Nového Bydžova užívána při slavnostních příležitostech jako kdysi. Pro naši generaci jsou například nezapomenutelné večery, kdy z osvětleného ochozu se městem rozléhaly slavnostní fanfáry trubačů na Štědrý den nebo zahajování studentských merend ap. Pokračujeme v četbě publikace: „Radnice — novogotická, postavená v r. 1865 architektem Míčou; s bohatě členěnou fasádou. Radní síň zařízena pseudogotickým nábytkem. Ve vestibulu zasazena kamenná gotická konzola, zobrazující mnicha, výrazná plastická 'práce asi z 80. let 14. století, jediný pozůstatek kláštera minoritů. hřbitově". Vchod by měl být řešen ozdobnou mříží. Velký dík patří studentům novobydžovského gymnázia, kteří se v rámci Svazu ochránců přírody v poslední době Wujali údržby tohoto místa. Metličanský kostelík, jak už bylo naznačeno, je v publikaci uveden pod samostatným heslem: METLIČANY, obec Nový Bydžov, okr. Hradec Králové a pod tímto hesiem nas tr. 305 čteme: „Kostel sv. Jakuba — bo rokní jednolodí postavené na nízkém návrší východně od města na místě NOVÝ BYDŽOV V LITERATUŘE Městské muzeum -— ve sbírkách archa novobydžovská z 30. iet 16. stol., obraz P. Marie Bolestné od Petra Brandla, renesanční epitafy." Uda'e k heslu Nový Bydžov jsou dále doprovázeny městským znakem a ukončeny odkazem k heslu „Metličany“. Poznámky na okraj: Domnívám se, že ze sbírek městského muzea mělo být uvedeno více z jeho skvostů. A i když tato publikace zachycuje jen výběr nejhodnotnějších kulturně historických památek, přece se domnívám, že autoři publikace neměli o2omenout alespoň starý židovský hřbitov (s vehodem proti MěstKS), který patří k ne'starším v našich zemích. Ovšem vina je v tomto případě i na nás: dosud sme nedokázali tuto vzácnou a za'imavou památku veře'nosti zpřístupnit. Alespoň ve vydnech, o pouťových slavnostech ap. V každém případě by z upomínky na tato místa neměla zůstat v našem povědomí jen jedna z Bydžovských písniček od Fr. Peřiny a A. Janaty „Na starém židovském staršího, snad románského. V letech 1768—75 stavitelem Františkem Kermerem z Hradce Králové. Nad západním (?) průčelím hranolová věž s cibulovitou bání, boční fasády zvlněné, členěné lisénami (svislými plochými obdélnými architektonickými ozdobami, zpravidla tvořenými jen vrstvou omítky). Obdélná loď s průnikovou klenbou, polygonálně (mnohoúhelně) ukončený presbytář sklenut kupolí na pendativech (klenební útvary tvaru sférického trojúhelníka). Zařízení pozdně barokní, hlavní oltář a kazatelna snad od jaroměřského řezbáře Kroupy.“ Poznámky na okrai: Co z toho už není pravda? Co všechno z barokní výzdoby bylo v naší době nanávratně zničeno? O záchraně nejcennějších částí řezbářského díla se dočteme v jedné z dalších pubiikací. Ale musíme být povděční především za to, že stavba byla v minulých letech betonovou in'ektáží a novou krytinou zachráněna před zřícením. Zlom a chátrání zdiva se projevily již za vál- Dokončení na str. 4
Strana 4
ky, zvláště po seříznutí boční strany hřbitova při snižování silnice. Už tehdy se na opravu kostelíka sbíralo a na tyto sbírky přispěli například i Jiráskovci výtěžkem ze hry Divá Bára, kterou sehráli přímo v prostoru fary starého metličanského hřbitůvka. V popisu stavby je v publikaci omylem uvedeno, že věž je nad západním průčelím. Je zvláštností metličanského kostelíka, že svou orientací vybočuje ze zvyklosti situovat oltář na východ (což kromě symboliky sleduje asi také ten záměr, aby se z oken nad oltářem zmnohonásobily světelné efekty při východu slunce). Oltář u této stavby je však na straně severní a věž tedy nad jižním průčel.m. Stavitel metličanského kostelíka byl k tomu jednak terénem návrší a snad i snahou o estetické začlenění stavby do okolní krajiny, zvláště při pohledu z nedalekého města a ze sloupenského benediktýnského panství, k němuž kostelík a přilehlý hřbitůvek patřil. Ale stavba v této poloze vévodí jako dominanta celému novobyd.- žovskému kraji zvláště při příjezdu od Hradce Králové. Také o autorovi architektonického projektu této stavby se dosud diskutuie. I k této otázce se vrátíme v dalších publikacích. Z okolí našeho města uvádí ABC kulturních památek ještě dvě další cenné stavby. Na str. 304 pod heslem: MĚNÍK, okr. Hradec Králové - čte me: 1770; tehdy byla stavba omítnuta, Zařízení barokní z poloviny 18. Poznámka na okraj: Kdo z nás, kteří: jezdíme za kulturními památkami po celé naší vlasti, navštívil tyto kulturně historické vzácnosti z našeho nejbližšího okolí? Vysočanský kostelík upoutal svého času i Boženu Němcovou, jak se ještě v našem přehledu dozvíme ... M. Provazník Societatis vinculum est ratio et oratio POUTEM SPOLEČNOSTI JE ROZUM A ŘEČ Cicero
Strana 5
DRUŽEBNÍ MĚSTO V pondělí 3. října zahájil předseda MěstNV v Novém Bydžově Jiří Chmelař výstavu Amatérská tvorba. Šestý ročník byl otevřen v družebním městě Brezně. V projevu předseda uvedl: „jsem rád, že vás mohu přivítat v prostorách výstavní síně závodního klubu Mostáreň Brezno na výstavě, kterou jsme vám přivezli z Nového Bydžova města, které už tolik let udržuje přátelské styky s Breznem. Jako přátelé si vyměňujeme nejen dobré zkušenosti, které nám pomáhají v naší práci, ale zpříjemňujeme si i: čas našeho volna a odpočinku. A s právě pro tyto chvíle je určena i ňaše výstava, kterou připravilo naše městské kulturní středisko společně s vaším osvětovým střediskem. To jsou totiž dva nejpilnější aktéři naší družební spolupráce. Jednou z důležitých oblastí působících na utváření morálních vlastností člověka je oblast umění. Naše společnost podporuje rozvoj umění. Jde o podporu takové tvorby, která v bohaté obsahové, výrazové a žánrové mnohotvárnosti obohacuje život člověka o nové pohledy. Výstava Amatérské tvorby má v Novém Bydžově už tradici. Pravidelně už po šest let se na ročnících Amatérské tvorby představují výtvarníci, kteří svou prací patří k Novému Bydžovu. Letošní ročník otevíráme poprvé v družebním městě Breznu. Na výstavě se vám představují výtvarníci-amatéři z našeho regiónu: Jiřina Šílhanová, Rudolf Janouch, Pavel Tyč, Petr Křivánek, Josef Vacek, Jan Vantura, Josef Maur a Karel Scherks. Láska k malování je provází od samého dětství. Malují pro své potěšení, ale jejich obrazy přinášejí zážitek i ostatním. Zážitek z nově objevené skutečnosti, oproštěné od nepodstatných detailů. Hluboké zážitky z obklopující, denně přítomné přírody, provázející jako stálý podtext i celou jejich pozdější tvorbu. Svou prací patří k Novému Bydžovu, k městu, okolí a lidem, vyjadřují k nim svůj vztah onou složitou cestou intuice i logického rozumu. Ale jistě mají co říci i vám, návštěvníkům výstavy uspořádané zde ve výstavním sále závodního klubu v Brezně, protože většina z nich jsou vyjádřením pocitů a nálad, zobrazením skutečnosti, do které vložili své city a fantazijní představy." Co se psalo v denním tisku o našem městě? Městské kulturní středisko otevřelo 13. srpna výstavu Svět a lidé kamerou Jaroslava Doležala. Článek k této významné události uveřejnila Pochodeň v č. 183 5. 8. Výstavě Jaroslava Doležala byly věnovány i informace v Rudém právu č. 191 15. 8. a č. 194 18. 8. 1988 v rubrice Světem kultury. Také Tvorba upozornila na tuto akci kulturního střediska v Novém Bydžově a to v č. 33, 17. 8. Český svaz chovatelů pořádal ve dnech 13. až 14. srpna okresní výstavu a novobydžovští zahrádkáři výstavu Člověk a příroda, tak informovalo čtenáře Nové Hradecko č. 32, 9. 8. O vysoké úrovní místních zpravodajů v okrese Hradec Králové, mezi něž je zařazen: i Novobydžovský zpravodaj, hovoří článek Roste význam místního tisku v Novém Hradecku č. 34, 23. 8. Na návštěvu do našeho města zavíredaktorka Marcela Pavlíková z Nového Hradecka, aby připravila článek věnovaný službám a obchodu v Novém Bydžově. Na její otázky odpovídali předseda a místopředseda MěstNV. Významnou událostí v životě okresu bylo zasedání OV KSČ ke službám, které se uskutečnilo 30. srpna ve velkém sále Parku kultury a oddechu v Hradci Králové. Jak plnili úkoly komunisté na národních výborech okresu zhodnotil předseda ONV ing. Jaromír Honza. V projevu mimo jiné hodnotil i Nový Bydžov. Všiml si celkové rekonstrukce prodejen ve městě, dobrých výsledků drobné provozovny. Předsedovi MěstNV Jiřímu Chmelařovi poděkoval za podíl na vzniku drobné provozovny a současně dal podnět k vytvoření reprezentační prodejny výborných mlékárenských výrobků, které se v Bydžově vyrábějí. Úplné znění projevu předsedy ONV přineslo Nové Hradecko v č. 36 a 37. (im) Hodie mihi, cras tibi DNES MNĚ, ZÍTRA TOBĚ Bídákům se zrak snadno vztekem zakalí, leč šlechtic ducha, ten neoplácí ránu. Král zvířat vyslechne, jak drze vyjí šakali, a pak je se soucitem vezme pod ochranu SAKJA-PANDITA JEDNOTA DĚTEM V Jednotě Nový Bydžov se stale dobrou tradicí každoročně organizevat při příležitosti Mezinárodního dětského dne řadu velice pěkných akcí pro děti členů a pracovníků družstva. Akce organizují jednak dohlížecí výbory, které nám působí po celém okrese a dále ZV ROH, který umožňuje účast dětem pracovníků rovněž z celého okresu. Dne 4. června uspořádal ZV ROH celodenní akci pro téměř dvě stovky dětí různého věku. Akce byla zabezpečena v Lužci nad Cidl. Dopoledne v kulturním domě děti s rozzářenými tvářemi shlédli program „Halo — klaun“. Tolik radosti a smíchu“ pod jednou střechou přinesi s sebou pořad, za který všechny děti dlouho tleskaly. Po dobrém obědě pokračoval program na místním hřišti. Sportovní odpoledne zahájil seskok parašutistů Svazarmu, pak následovaly různé hry, soutěže a uřputné zápolení všech přítomných dětí. Za tuto snahu byly všechny děti odměněny různými výhrami v podobě sladkostí, drobných odměn. Za velice zdařilou každoroční akci tleskáme spolu s dětmi kulturně sportovní komisí při ZV ROH pod vedením obětavého soudruha Václava Donáta. Pro prázdninové dny připravujeme v ZV ROH pro děti, které nemají možnost odiet do tábora či k moři, zajímavý týdenní program. Každý den budou pro děti organizovány různé celodenní akce s návratem domů. Jsou připraveny výlety, táborák, koupání a různé sportovní soutěže. Každý pracovník družstva, zejména zaměstnané ženy, mají možnost poslat svoje děti na tento nový druh rekreace. Toto je jen malý výčet akcí, které Závodní výbor ROH v Jednotě Nový Bydžov pro děti svých zaměstnanců v období letních měsíců organizuje. Snahou funkcionářů ROH je zajišťování různých akcí, rekreací a ostatních sociálních jistot pro maximální stabilizaci pracovníků v Jednotě Nový Bydžov. Marcela Bílkevá 5
Strana 6
J. Doležal s chotí na vernisáži výstavy Z VÝSTAVNÍ SÍNĚ MěstkS Po zahájení výstavy fotografií z mého cyklu „Svět a lidé" a na základě ohlasu, který hned po otevření vyvolala, považuji za správné a vhodné vyjádřit až abdiv k její instalaci v porovnání s mými třemi výstavami předcházejícími. Podle mého úsudku byla perfektně připravena a prezentace snímků na panelech i na pultových vitrínách je opravdu na výši. Zároveň s potěšením konstatuji, že i propagaci výstavy byla věnována mimořádná pozornost, neboť byl včas připraven a vyvěšen plakát i úvodní tiskovina. Je mi líto, že jsem nezachytil 12. 8. ve státním rozhlase pozvání na výstavu a ani podrobnější informaci | v odpoledmín vysílání Vernisáž 13. srpna 1988 PODĚKOVÁNÍ AUTORA 13. 8., o čemž mne několik známých informovalo. Pokud jde o vernisáž, velmi se líbila kulturní vložka folkového soubonu LŠU z N. Bydžova a prosím též o vyjádření uznání řediteli J. Filipovi. Jsem opravdu rád, že právě v mém rodišti byla výstava na tak vysoké úrovni a přijměte proto mé poděkování za možnost jejího konání a vyslovte zvláštní uznání pracovníkům, kteří se na přípravách podíleli. Věřím, že budete souhlasit s tím, abych v případě záimu vystavovatelů dával Vaše kulturní středisko za vzor. S pozdravem Jaroslav Doležal Dokončení ze str. 4 Nemoc se do chovu zavleče nejčastěji nákupem latentního roznašeče (dospělým králíkům tato nemoc nevadí) a nebo při připouštění u jiného chovatele. Příznaky onemocnění se objeví hlavně na jaře a na podzim (přechody krmiv a tím zatížení trávícího ústrojí). Střevní a jaterní forma kokcidiozy probíhají současně. Akutní průběh se především u mladých králíků projeví náhle. Králíci jsou neteční, sedí osaměle v rohu kotce, mírně nadmutí, někdy u nosu serosní výměšek a frkají, nežerou a výživný stav je špatný, vyhubnou, často slyšet skřípání zuby, objeví se i páchnoucí průjem a následuje úhyn. Tyto příznaky trvají asi 12—24 hodin. Poslední dobou zjišťujeme i perakutní průběh, kdy je úhyn do 6 hodin po zjištění. U králíků, kteří přestáli slabší invazi vzniká chronická forma. Tito jedinci nedostatečně prospívají, jsou přenašeči nemoci a jejich chov je nerentabilní. Diagnosu stanoví veterinární lékař dle anamnesy chovatele, pitvou uhynulého králíka a vyšetřením trusu na oocysty. Léčba se provádí přípravky plv. a Sulfakombin - píše a určí dávkování veterinář. Hlavní zásady prevence: — dobrá zoohygiena chovu - tzn. sucho v kotci, časté odstraňování výkalů a potřísněného steliva (toto kompostovat), seno a zelené krmivo dávat do jeslí, suchou podestýlku, na podlaze rošty nebo pletivo — na jaře a podzim zabránit náhlým přechodům v krmení — nově nakoupené králíky 1 měsíc karanténovat a během této doby odčervit a nechat vyšetřit trus — březí ramlice odčervit v polovině březosti a mláďata 5—6 týden stáří 1—2X ročně preventivně provést odčervení celého chovu — nemocné králíky z chovu vyřadit — k desinfekci kotců, napáječek, krmítek použít 3% louh sodný nebo Chloramin, 4% Odorit ale ve vodě 80—100% teplé, provádět při venkovní teplotě nad 15%C. Toto provést dvakrát po 30 minutách. Pokud dovolí bezpečnostní předpisy je výborná letlampa. — veškeré problémy konzultovat s veterinárním lékařem MVDr. Kunc Miroslav Sulfapřede- 19. LISTOPADU JE SOBOTA 19. listopadu je COUNTRY BAL už čtvrtý - proto čtyři kapely ve velkém i malém sále MěKS NADORAZ ŠVINDLÍŘI - KDK - TŘI plus JEDNA Místenky v MěksS
Strana 7
JOSEF EDUAR PROCHE Když v Novém Bydžově v mrazivém pátečním ránu 13. prosince 1822 poprvé spatřil svět v rodičovském domě městského důchodního Procheho, syn Josef, po otci Eduard, nikdo ze současníků netušil jeho příští životní dráhu. Jen málokterá vědecká osobnost z našeho regionu . způsobila takovou širokou polemiku až do dnešních časů, jakou byla a bezesporu zůstává ještě ne zcela probádaná osoba a dílo J. E. Procheho. Ovoce jako jeden ze základních a důležitých rostlinných produktů, provází lidský rod od jeho prvopočátků až podnes. Myšlenku, možnosti štěpování člověk objevil v přírodě. Povšiml si, že větve sousedních ovocných stromů srůstají v místě zkřížení, tam kde je kůra porušena. Tento div pak náležitě využil a rozpracoval. Řecké letopisy uchovávají první zmínky o štěpování ovocných stromů z období, které je od nás vzdáleno téměř tři tisíce let. O pět století později v štěpořské pravlasti, lékař z města Kou Hippocratés popisuje způsob očkování. Na našem území je známo štěpování od počátku 12. stol. Z roku 1684 pochází nejstarší česká štěpařská příručka z pera Jiřího Holíka. Následovaly generace štěpařů, avšak jen jeden mohl vytvořit pevné organizační základy pro vznik budoucí vědy. K svému životnímu poslání se dostal Proche; jak už to zpravidla bývá u velkých průkopníků, cestou nepřímočarou. Okolní příroda malého vnímavého hocha v jeho školních létech očarovala natolik, že veškerými smysly k ní navždy přilnul. Nový Bydžov, bývalé obchodní centrum s tradičními zemědělskými výrobky, obklopené četnými ovocnými zahradami, přímo ovlivnilo rozvíjející se zájmy chlapce. Brzy jeho štěpařské snahy s pomocí souseda, doznaly první radost z úspěchu. Nemalým osobním příkladem a zkušenými dispozicemi dokázal rodinný přítel, chlumecký duchovní Alois Velich (1774—1854), vedle svých kněžských povinností, nezáměrně vtáhnout dychtivého zájemce do tajů roubování. Mladý Proche nebyl jen vnímavý k přírodě, ale také dobře vládl v abstraktní matematice. Proto otec poslal Josefa na střední školu do krajského. města Jičína. Ale již za dvě léta (1834—35) přišel ze studií domů, přestože měl výborný prospěch. Byla to zřejmě reakce na otcův předčasný a nečekaný odchod. Období dospívání, znamenalo oproti dřívější jisté kolísavosti, novou osobitou tvorbu, čistě vyhraněných odborných zájmů. Po kratším čase učebního období u novobydžovských kupců, přechází do Poděbrad, aby získal patřičné zkušenosti. Svými zájmy předurčen, nemohl se neocitnout v úchvatném ovocném království, zvané Sans Poreil (Neobyčejný, rozuměj sad), živá památka po P. Matěji Růssnerovi (1754— 1829). Klidná poděbradská atmosféra, tehdy ještě prostá lázeňského ruchu, se chýlila ke konci. V té "denodenních 1822-1908 Šlavní rodáci době si Proche zřídil v rodném městě z částí dědického podílu obchod se smíšeným zbožím. Trávení času za hokynářským pultem, včetně řešení banálních záležitostí, znamenalo jisté zpomalení odborného růstu. Získal 'však podvědomě větší houževnatost a načerpání nových sil. V bezedných nocích pod světlem petrolejky musil budoucí pomolog prostudovat nepřeberné množství cizojazyčné literatury. Byl vždy přísný sám k sobě a nikdy neakceptoval žádnou polovičatost. Neplýtval úsilím v oblastech úspěšně vyřešených. Sebevětší nadšení, by nepřineslo žádané plody, ani by přinést nemohlo, kdyby nebylo podloženo každodenním systematickým studiem. | sebedokonalejší teoretická příprava je jen jednou stránkou věci. Ta druhá, praktická, provázená nekonečnými pokusy, někdy i zklamáním, nakonec dospěla k zdárnému cíli. Proche na počátku své cesty došel k závěru, že je nutné moderní ovocnářství vystavět na novém vědeckém základě, bez dosavadních rutinérních praktik. První: skutečná expediční výprava k většímu poznání směřovala do Prahv. Zde měl ještě vyřídit některé obchodní záležitosti. Opuštěný a nijak výnosný obchod nemohl nastálo uvázat svého maiitele. Je však nabíledni, že tato údajně obchodní cesta měla s obchodem jen pramálo společného. Celé dny střídavě trávíval ve smíchovské univerzitní botanické zahradě, v blízkosti svého poradce profesora V. F. Kosteleckého a na Vinohradech u oomologa H. R. Dieckera v zahradě Kozačce. J. E. Proche při své výzkumné práci si určil smělý cíl: Přispět k obohacení potravinové základny, vypvěstovat velké mnnožství chutného kvalitního ovoce s vysokou nutriční hodnotou i odolnost stromů vůči mrazům. Přitom se nezaměřil jenom na výběr. Za nejúčelnější šlechtitelský systém považoval hybridizaci. V šlechtitelské práci se přitom stalo běžné používání moderních pomůcek (jako je např. lékařský skalpel, gázové sáčky, mikroskop a další), základním nutným vybavením. Samozřejmým přednokladem musela být dobrá znalost z fyziologie a anatomie ovocných stromů. Zmínili isme se o tom, že mladý vědec se nikdy nesookojil jen s dílčím nahodilým výsledkem. Proto se zabýval kompletně i technologií průmyslového využití a uchování plodů, včetně chemického zpracování. Později v těchto šlépějích postupoval cestou vzhůru nejproslulejší světový ovocnář Ivan Vladimirovič (1855— 1935). Do Čech v té době proniká jména cizích odborníků v oblasti pomologie. Houževnatý entuziasta absolvoval několik cest do zahraničí, aby mohl na vlastní oči porovnat vyspělé metody s domácími. Uhrada tak nakladného programu byla vyvažována obchodní činností.. Od pokrokových ovocnářů ze slunné Itálie, Bavorska a Rakousko-Uherska si přivezl cenné zkušenosti. Na žádost nemocné matky, byl nucen ukončit pobyt a vrátit se domů. Po naléhání vyšel vstříc její žádosti a v roce 1849 zřizuje opět nový obchod. Tentokrát již ne jen se smíšeným zbožím,, ale prodává vedle jiného sortimentu v té době na bydžovsku velice běžná a oblíbená švestková povidla, ovocná vína a zhuštěné šťávy. Jelikož mu scházela obchodní prozíravost a patřičná tvrdost, neuspěl mezi silnými konkurenty. Včasným prodejem byl neprosperující obchod ušetřen dražby. Ani tento nezdar nemohl zcela zbrzdit vysněné záměry. V nijak nelehkém podnikatelském údobí Procheho činnosti, přece zazářila jitřenka naděje. Po dlouhé odborné přípravě roku 1851 vypěstoval první hybrid. Nazval ho po příznivci a posléze i podporovateli Boženy Němcové v jejich těžkých životních chvílích, Josefem. Daňkem, sládkem z chlumeckého pivovaru. Na Daňkovo doporučení si pořídil ze zbývající části dědického podílu po otci v roce 1854 nevelký vysočanský pivovar. Jako podnikatel nepoučen - předešlými nezdary, obstál zde pouze necelých sedm let. V roce 1861 pivovar prodává a zároveň kupuje ve Sloupně zemědělské hospodářství s parcelou o rozloze 1,2 ha. Následujícím rokem, v důsledku převodu nemovitostí a pořízení vybavení, došlo k finančnímu vyčerpání. Avšak rok 1862 je sloupenskému občanu nadmíru nakloněn a příznivý, Od této doby se mohl bez dalších zásahů již zcela oddávat okouzlující pomologické vášni. Bohaté zkušenosti ze zahraničních cest, cizí odborná literatura, to byly základ ní vklady, nejcenější deviza pro založení prvního, skutečného arboreta na vlastní usedlosti. Proche měl mnoho přátel doma i v zahraničí. Bohatá a čilá korespondence s tehdy věhlasnými pomology, přinášela nejenom vzácné rady, ale také i rouby. Zásilky byly odesílány z Vídně, Ruska, Německa. Itálie, Francie. Jmenujme jen alespoň několik nejznámějších odesilatelů od nichž se dochovaly písemné archiválie. Byl to Václav Maruška z Klecan, mladoboleslavský Jan Šámal, Josef Bláha z Tróje, ale také dopisy si vyměňoval se Simonem z Mét, Spčitem z Berlína a s jeinsenským Obedickem. Největší množství dopisů vydává svědectví o přátelství se synem Boženy Němcové, ovocnářem Jaroslavem (Josipovičem) Němcem, ředitelem gymnázia ve Vinnici na Ukrajině. Ve svých dopi- Pokračování na str. 13
Strana 8
KLENOTY NAŠEHO MUZEA xL čásy: NEJSTARŠÍ POHLEDY NA NOVÝ BYDŽOV . Celkové pohledy na města či části krajiny (tzv. veduty) patřily k velmi oblíbené oblasti malířské a grafické tvorby. Zejména od poloviny 18. do poloviny 19. století vznikaly celé soubory vedut a každé větší město bylo vyobrazeno i několikrát. V novobydžovském muzeu se šťastnou shodou okolností zachovaly nejen původní rytiny, ale i dvě velmi vzácné měděné desky (matrice rytin) s vyrytými kresbami městských vedut. Pro poznání charakteru městské zástavby má největší dokumentární a výtvarnou hodnotu celkový pohled na Nový Bydžov na rytině blanketu cechovního výučního listu z osmdesátých let 18. století, zachovaný i na měděné matrici (celkové rozměry 31,1 cm). Tuto matrici získalo muzeum darem ředitelství reálného gymnázia v roce 1907. Podle signatury vpravo dole byla deska vyryta lgnácem Ottem z Trutnova (nar. 1758). Blanket výučního listu vyniká bohatou rokajovou výzdobou vnějšího rámku a pásu oddělujícího vedutu od ozdobného německého textu. V horní části uprostřed je nad rakouskou orlicí německý nápis: Prospekt der Kčnigl. Kreiss u. Leibg: Stadt Neu Bidschow im Kčnigreich Běoheim (Prospekt královského, krajského a věnného města Nového Bydžova v království českém). Výzdobu zde doplňuje v kartuši vlevo zemský znak Iva a vpravo městský znak. Uprostřed dolní části rokajového rámku autor vyryl kruhovou kartuš pro cechovní pečeť a nad ní postavu tovaryše v třírohém klobouku, s rancem na zádech a s holí v ruce a vedle anděla jako ochránce. Podívejme se nyní blíže na vedutu, reprodukovanou v příloze článku pod č. 1. Autor zvolil pohled od východu z metličanského návrší, odkud bylo možno město zobrazit se všemi jeho hlavními dminantami i s výtvarně zojímavým popředím i pozadím. Luka v popředí oživil dobytkem s pasákem, vyvýšenou silnicí na hatích dvěma pocestnými a povozem s koňským spřežením. Při levé straně silnice zaujmou dvě sochy — barokní socha sv. Jana Nepomuckého (předchůdkyně nynější sochy téhož světce z roku 1888 a osazená nakonec do výklenku na levé straně kněžiště kostela sv. Trojice a další barokní mariánská socha: — pravděpodobně socha P. Marie Svatohorské z roku 1774 (po přenesení je při zdi sakristie kostela sv. Vavřince). V městském panoramatu vystupuje několik hlavních staveb — při pohledu zleva: dlouhá sedlová střecha kasáren, druhý městský mlýn se třemi koly, děkanský kostel sv. Vavřince, ozdobné štíty s věží staré radnice, nižší věž Metličanské brány s pozdviženou dřevěnou závorou, vyšší věž Starobydžovské brány, kostel sv. Trojice se dvěma věžemi, první městský mlýn se dvěma koly a věž městské vodárny. Za druhým městským mlýnem autor také zobrazil vyvýšený Kopeček. Překvapí, že v pohledu není zachycen ani zlomek zbývajících městských hradeb od Metličanské brány. V pozadí vpravo vyniká štíhlá věž starobydžovského kostela. sv. Prokopa. Formě zobrazování na starších vedutách odpovídá německý nápis „Zidlina flus“ se šipkou, s označením směru toku řeky Cidliny, Pokud jde o další stavby, autor už je přesně nezachycoval. ! tak však Ottův prospekt Nového Bydžova patří k- vyobrazením, která postihla městské ponorama dosti věrně. Rytina blanketu cechovního výučního listu se stala cenným dokumentem pro početné tovaryše, vyučené různým řemeslům v našem městě. O oblibě veduty z výučního listu svědčí např. dvě broušené a řezané číšky z čirého skla z řezanou vedutou města. Obě číšky (jedna z roku 1842, druhá před polovinou 19. století) pocházejí z bydžovských domácností a jsu zdobeny monogramy - IK, EB. 1 - Veduta města z cechovního výučního listu od Otta z Trutnova (po roce 1780)
Strana 9
2 - Zvětšená část pohledu na město z Berkovy rytiny na titulním listu Veduta Nového Bydžova z cechovního výučního listu byla také v roce 1895 volnou předlohou nástěnné malby městského panoramatu pro upravovaný bývalý sál městského muzea (dříve soudní síň, později Gallatova síň, nyní Dvořákova síň). Celá malířská výzdoba sálu je dílem místního malíře a velkého mecenáše muzea Ludvíka Neiedlého. Při pozornějším srovnání původní veduty a malby zjistíme, že autor provedl řadu dílčích změn nejen v rozmístění a vzhledu jednotlivých domů, ale i v zobrazení okolí města. Do sbírek novobydžovského muzea byla koupí muzejního spolku v roce 1923 získána i drobná měděná deska (7,3X'9 cm) s vedutou Nového Bydžova — matrice rytiny z titulního listu 16. dílu Schallerovy německé Topografie království českého, vydané ve Vídni a v Praze v roce 1790. Miniaturní rytina je dílem pražského kreslíře a rytce Jana Berky (1761— 1838) a vznikla velmi volně podle veduty z cechovního výučního listu. V horní části na obloze je na ozdobné pásce nápis: Kónigl. Stadt Neu Bidschow (Královské město Nový Bydžov). Nepoměrně menší formát vedl autora k podstatně jednoduššímu zobrazení, které v detailech, ale i ve vzájemných poměrech staveb městské panorama výrazně pozměnilo (Srov. obrazovou přílohu č. 2.) Berka také odlišně pojal popředí s vyvýšeným návrším vlevo s křížem a dlouhou silnicí do mírného oblouku ve středu. Druhá rytina skicovitým a velmi nepřesným provedením proto nemůže přispět k poznání skutečného vzhledu města v uvedené době. Základem celé řady dalších variant rytin novobydžovských vedut se stal pohled na město kreslený královéhra deckým kanovníkem J. J. Venutem (asi 1743—1830) a vyrytý pražským malostranským rytcem Jiřím Doble rem (1788—1845) někdy v letech 1815 až 1814 pro soubor pohledů na krajská města v Čechách pod č. 3. Pod vyobrazením je ozdobný nápis: Die Kreisstadt Neu-Bidžow (Krajské město Nový Bydžov). — K uvedenému nápisu je třeba připojit drobnou poznámku. Nový Bydžov přestal být sídlem kraje už v roce 1784, kdy byl krajský úřad přemístěn do Jičína, ale název kraj Bydžovský zůstal zachován nadále a i město mohlo potom užívat označení „krajské“". Veduta známá zatím v muzejních sbírkách jen z fotografické reprodukce zachycuje městské panorama opět od východu, ale z místa položeného severněji, takže vyvýšená silnice je až při levém okraji a nejjižnější část města se už do celkového pohledu nedostala. Proti vedutě z výučního listu byly hlavní městské dominanty 16. dílu Schallerovy Topografie z roku 1790 v měřítku nadsazeny, značně bylo toké vyvýšeno pozadí, které spolu se členitým terénem v popředí dodává celé krajině téměř horský ráz. Autor veduty se dopustil i dalších nepřesností v detailech hlavních staveb. Zvlášť nápadné je chybné zobrazení kostela sv. Trojice jako stavby s gotickými opěrnými pilíři a se dvěma velmi štíhlými věžemi. Krajinu v popředí oživuje postava pasáka zahánějícího prutem krávu pod stráň. Na základě této veduty vžnikla přibližně v téže době neznačená a nedatovaná rytina ze souboru pohledů na krajská města, vydaná v Praze u Marka Berry. (Srov. obrazovou přílohu č. 3.) Subtilně podaná rytina rozměrů 13,2X'17,4 cm je dole označena- dvojjazyčným | nápisem: Neu Bidcžow k. Kreisstadt / Nowý -Bidžow 3 - Rytina městské veduty vydaná v Praze u Marka Berry (kolem roku 1815)
Strana 10
král. kragské město. Ve srovnání s předlohou neznámý autor horizont krajiny v pozadí poněkud snížil. Zcela shodná rytina, ale jen s českým nápisem je v muzejních sbírkácn ješ tě ve fotografické reprodukci rytiny z Muzea hlavního města Prahy. Z jiné reprodukce známe obdobný nedatovaný a nesignovaný pohled na město s méně členitým popředím a bez figurálního motivu, ale navíc s velkým stromem v popředí vlevo. (Srov. obrazovou přílohu č. 4.) Vedutu opět doprovází dvojjazyčný německý a český nápis. Z jednotlivých městských dominant je odlišně pojato průčelí staré radnice. Tato poslední varianta pohledu na Nový Bydžov byla základem pro další rytinu (81X13,9 cm), zachycující město volnějším rukopisem s členitějším hornatým pozadím a s popředím oživeným | odpočívající pěticí osob na poli, z níž dva stojící muži pijí z korbelů. Strom v popředí vlevo byl zde vystřídán dvěma štíhlými stromy, obklopenými keři. Nedatovaná a neznačená rytina byla zařazena do 3. svazku dosud neznámé německé publikace na str. 101. Pod vedutou je nápis: NEU - BIDSCHOVW. S větším časovým odstupem se veduta J. J. Venuta a J. Děblera stala předlohou pro pohled na město reprodukovaný před titulní stranou Říhova Místopisu a dějin král. věnného města Nového Bydžova, vydaného v Praze v roce 1868. Vedutu (8,5Xx'16,1 cm) pořídil Litografický umělecký ústav Farského v Praze. (Srov. obrazovou přílohu č. 5.) Neznámý autor vycházel z předlohy velmi věrně. Čtenář Místopisu byl však mylným nápisem uváděn do doby o století dříve. Pod vedutou je totiž nápis: Královské věnné město Nový Bydžov roku 1717. Ve skutečnosti pohled zachycuje město až z počátku 19. století. 4 - Pozměněná varianta pohledu na město vydaná pro blíže neurčený soubor vedut (asi kolem 1820) Zvláštní pozornost návštěvníků muzea poutá neumělá kopie této veduty, vystavená při vstupu do expozice. Malba na plechu (62,5X'93,7 cm) od J. Veselého byla původně doplněna hodinovým strojkem ve věži kostela sv. Vavřince a vodními koly obou městských mlýnů. Autorem chybějící mechanické části bývalých obrazových hodin byl hodinář V. B. Košťál. Malba vychází z předlohy dosti volně a nese výrazné znaky naivního výtvarného projevu. Blíže neznámý malíř Veselý oživil cestu sousedem vezoucím na trakaři polena dříví, starou ženou v šátku s košíkem, psem a měšťanem v černém oděvu s kloboukem a hůlkou. Na rozdíl od původní předlohy autor ještě vpravo neuměle přimaloval věž starobydžovského kostela a na obloze černé obloučky letících ptáků. Nedatovaná malba vznikla někdy v sedmdesátých letech minulého století. ! u této veduty je nesprávný nápis: Krajské město Nový Bydžov v roků (!) 1717. Ve skutečnosti se Nový Bydžov stal krajským městem až v roce 1751 a navíc — jak už víme — jde o pohled na město až z počátku minulého století. Přehled nejstarších městských vedut uzavírá poslední a časově nejmladší celkový pohled na Nový Bydžov z diplomu práva měšťanského, vzniklý nedlouho po roce 1865 a zochycující už zcela změněnou tvář 5 - Pohled na město z Říhova Místopisu a dějin král. věnného města Nového Bydžova, vydaného v Praze v roce 1868 10
Strana 11
města z tradiční východní strany. Neznačená veduta (cca 55x30 cm) v horní části diplomu je po stranách doplněna pohledy na významné městské stavby - novogotickou radnici, soudní budovu, děkanský kostel sv. Vavřince a první nemocnici. Jednotlivá vyobrazení jsou propojena stylizovanými rostlinnými ornamenty a uprostřed je český ozdobný text. Dvoubarevná litografie (černé obrysy a světle hnědý podklad) byla pořízena opět v. Litografickém | ústavu | Farského v Praze. V panoramatu města už chybějí zbořené městské brány i původní renesanční radnice a odleva zde dobře rozlišíme střechu kasáren, starý hostinec Na kopečku, novostavbu koželužny s komínem, kostel sv. Vavřince, průčelí novogotické radnice, kostel sv. Trojice, městský mlýn a starý cukrovar s vysokým komínem. Od této veduty vedla později cesta k dalším celkovým pohledům na město — kresleným a malovaným — až ke zcela netradičním leteckým snímkům města. Ale to už je jiná a velmi obsáhlá další kapitola dějin zobrazování města. Jí, podobně i nejstarším vyobrazením jednotlivých městských budov budeme věnovat bližší pozornost někdy později. Z technických důvodů nebylo možno zatím přídit reprodukci nejstarší veduty Nového Bydžova z počátku 18. století od F. B. Wernera, zachované s jinými vedutami českých měst a míst jen ve fotokopiích: v archívu Státního ústavu památkové péče a ochrany v Praze. Bude publikována až v příštím čísle Novobydžovského zpravodaje, kde bude uveden i její stručný popis. Jaroslav Prokop V další části se seznámíme s malovanými deskami z jeslí z kostela sv. Vavřince v Novém Bydžově. VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA Ve dnech 19. a 20. července novštívila naše město paní Marie Alžběta Nováková - Nevyjelová, která do novobydžovského muzea darovala rozsáhlý soubor předmětů velké umělecké a historické hodnoty. Pozorně si prohlédla muzejní expozici, a zejména sál s vystavenou částí darovaných předmětů. Při procházce rodným městem se v živých vzpomínkách vra-
Strana 12
Dokončení ze str. 11 nosti. Seznamoval je i s životem pražské společnosti, v jejichž kruzích ať vědeckých, uměleckých, literárních, či divadelních měl mnoho přátel a známých. Vážil si přátelství Jaroslava Kvapila, Eliška Krásnohorská mu věnovala báseň. Naše město bylo jeho srdci blízké též tím, že zde poznal Jarmilu, dceru místního lékaře Dr. Josefa Orta, se kterou uzavřel sňatek dne 1. 7. 1920. Nebylo mu však dopřáno, aby se dožil znovuotevření Karlovy a pokračoval ve své práci. Zemřel dne 20. března 1940 v nedokončeném 47. roce svého věku. Jeho práce na poli vědy však bude vždy hodnocena jako významný přínos v oboru dějin naší vlasti, neboť jako první podal moderní systém našeho pravěku. JUDr. V. Ort ŠIKOVNÉ RUCE Ten loňský, předvánoční čas připomínal spíše blížící se jaro. Den před Štědrým večerem potkal jsem na náměstí paní učitelku z družiny. Spěchala zdobit dětem vánoční stromek. Prohrábla v tašce několik skleněných ozdob a lesklých řetězů, ale pak opatrně otevřela krabici plnou překrásných výtvorů z těsta, zapečeného v předem vyhřáté troubě. Byla to řada motivů pro vytvoření kouzla vánoc a vánočního stromku, pro který jsou jako ozdoby k zavěšení určeny. Prohlížím je pln údivu a nadšení, vnímám tu krásu díla, obdivuji výtvarnou hodnotu a různorodost motivů — vše sladěno s jemnou představivostí a umocněno takovou zvláštní, podmanivou uměleckou prostotou. ! když fotografická reprodukce značně ubírá na detailech a hlavně těžko znázorňuje to nejpodstatnější: plastiku — přesto vám pohled na několik popsaných kousků poskytne jistě hezký zážitek a i obdiv nad dílem novobydžovské občanky. Uznání dostalo se paní učitelce i od Československé televize (Receptář nejen na neděli), kde V dopise, podepsaném PhDr. Přemkem Podlahou jest m. j. uvedeno: ... S autorkou ozdob se pokusíme včas spojit a pokud bude možno, požádám ji o spolupráci. Dozvěděl jsem se, že tvorbou podobných plastik zabývá se autorka nejen pro období vánočních svátků, ale i pro období velikonoc (pochopitelně s motivy toto období vystihující), dále k jakýmkliv příležitostem, Z odhalení pamětní desky J. Maláta 12 Ukázky práce z těsta k ztvárnění, jimiž příroda v nepřeberných paletách zkrášluje náš život. A to ve výtvarném pojetí, jak je vidí a chápe sám tvůrce plastik - jemností své duše a osobní představivostí. Podařilo se mě získati od paní učitelky předpis: na hmotu: 1/4 kg hladké, nahřáté mouky, 1 dcl vlahé vody a 1 lžíce octa. Těsto propracujeme prsty až docílíme lehko tvárlivou konsistenci (někdy i za 1/2 hodiny) a nyní stačí již malé nůžky, nožík, dřívko a hlavně kus tvůrčí fantasie. Jelikož ve své vrozené skromnosti nepřála si být paní učitelka Křivánková-Kuzdasová jmenována, jistě mi vážení čtenáři prominou, že ji jako autorku pod fotografií neuvádím. Franta Řezníček Ničema vlastní chyby, o něž nouze není, na jiné lidi svalí dozajista. Vrána si také zobák svinstvem zašpiněný otírá o zem - tam, kde je zem čistá. SAKJA-PANDITA
Strana 13
EDUARD sech žádá svého přítele o odborné články pro časopis Plodovodstvo, přičemž ho důvěrně oslovuje drahým strýčkem. J. Němec byl zprostředkovatelem mezi Prochem a Mičurinem. Veškerá Procheova korespondence je pečlivě prostudována a není tudíž možné očekávat jakékoli senzační objevy o přímém spojení obou ovocnářů. Z odborných článků a pojednání zcela nevyplývá, že byl proveden úplný a podrobný systematický průzkum v Mičurinsku, za účelem zjištění existujícího písemného styku. Neméně zajímavé by bylo zveřejnění postřehů I. V. Mičurina k práci našeho rodáka. Záhy nevelká zahrada nemohla postačovat k rozrůstajícímu se množství šlechtěných stromů. Proto ovocnář v roce 1883 založil polní sad s 900 stromy. S otcovým citem ošetřoval štěpy od rána do večera. Každému šlechtěnci věnoval zvláštní péči. Po únavné celodenní práci nedbal na odpočinek. Během noci evidoval do seznamů nové poznatky a způsoby šlechtění. Ke křížení použil nejlepší dostupné rodičovské stromy, jako byl Holovouský malináč, Coxova reneta, Blendheimská reneta, Ribstonský jadernáč, Červené ušlechtilé, Boskoplos. ké. Na nich vyšlechtil na sto nových odrůd; přičemž téměř čtvrtině dal jména, další nesly jen Z daleké Rusi přicházely rouby, které přinesly nevídanou otužilost a ve zdejších podmínkách se skvěle osvědčily. K získávání tak značného kvanta šlechtěných jedinců bylo třeba vypracovat řady kombinací mezi druhy. Matematické nadání se stalo jen vítaným katalyzátorem. Při selekci vycházel také z poznatků brněnského mnicha Řehoře J. Mendela (1822— 1884), zakladatele genetiky. Vyčerpávaojící experimenty na soukromé půdě, dál nemilosrdně skromný zisk a rodinné prostředky. Proto byl nucen požádat o půjčku bratra Antonína, žijícího v té době v jeho domácnosti. O tom, že si vážil i malého úspěchu, svědčí výmluvná poznám- Z výstavy SVĚT A LIDÉ kamerou J. Doležala ka: „Kdo nepokračuje, couvá zpět, a i malá hřivna množí součet. Hleďme podle svých sil stát se užitečnými a žít nikoli jen výhradně sobě, nýbrž i příštím pokolením." Ve výběru sort byl velice přísný. Dodnes se traduje, že vykácel i ztepilé stromy, pakliže nesplnily všechna očekávání. Zejména přihlížel na úrodnost a odolnost proti mrazům. Sloupenský mlynář, bývalý člen námořní posádky Waler, stál vždy pevně po boku ovocnáře a neopustil ho ani tehdy, když jinde nenacházel porozumění. Do polního arboreta na vrcholu svých sil umístil přes 1300 šlechtěných odrůd. Největší vážnosti a úcty k J. E. Prochemu chovali ruští ovocnáři. Pozvali ho v roce 1894 na velkou Mezinárodní výstavu do Petrohradu. Předsednictvím výstavy byl pověřen, aby stanul v čele delegace českých pomologů. Mimoto měl zasedat jako člen znalecké poroty. V důsledku pokročilého věku a zdravotních potíží nemohi již absolvovat tak značně namáhavou vzdálenost. Svým jménem doporučil, aby byl nominován mladší vědecký kolega, znamenitý pěstitel, chlumecký Jan Říha (1853— 1922). Oba spojovalo dlouholeté přátelství a vzájemné osobní sympatie. Na petrohradskou výstavu, konanou v roce 1896 Proche zaslal kolekci výpěstků, za něž obdržel čestný diplom. Ovocnický spolek království českého byl odměněn zlatou medailí, Jan Říha a Vojtěch Mareš dostali velký čestný diplom. Proche jako člověk byl obdařen srdečností a vzácně přímóu U své zahrady s kolemjdoucími zájemci dokázal vždy prohodit pár milých slov, okořeněných úsměvnou jadrnou příhodou. Víc výpěstků rozdal, než prodal. Zvláště děti podarovával nejchutnějšími plody. rolníky naučil tomu, co dovedl sám. Přednáškovou činností a zasvěcenými radami si získal obdiv a lásku početných zahrádkářů. Na požádání přišel oroubovat kdejaký ostarek, přičemž za práci odmítal jakoukoli odměnu. Spokojoval se s radostí druhých. Překypujícího dobra obratně dokázali zneužít někteří spekulativní nepoctiví podnikavci a ziskuchtiví machléři. Zvláště smutná a politovánihodná aféra se stala na zdejší zemědělské škole. Místo, aby tam byla oceněna celoživotní práce uznávaného odborníka, stalo se, že bývalý ředitel Burian neomaleně klevetným způsobem při výuce pomologa znevažoval arogantními invektivy., Došel až ták daleko, že ze závisti bezostyšně Prochého Českou pochoutku přezval na Českou korunu. Na zapřenou ji prodával jako svůj vlastní výpěstek. Absurdní jednání zapříčinilo, že vyčerpaný ovocnář na sklonku nelehkého životního údělu zatrpkl a přestal důvěřovat i svým nejbližším. Proche byl otcem sedmi dětí, které nadevše miloval. Tím větší byla hořkost v poslední jeho žití, když nikdo z nich nejevil zájem pokračovat v šlechtitelské práci. Jejich Ihostej- Pokračování na str. 14 13
Strana 14
nost způsobila nezměné životní zklamání. Ty na opuštěné arboretum, jež bylo vysázeno s láskou a nadějí, zcela zanevřely, až úplně zchátralo. Noakonec došlo k vymýcení. Nescházelo mnoho, a jen stěží se podařilo zochránit nepublikovanou část početných zápisků, diagramů a kreseb, které by jinak přišly vniveč. Největší zásluhu na záchraně Procheho skript měl pomolog J. Říha, jež byl vždy vítaným hostem v domě sloupenského druha. Procheho budoucím ovocnářům z hlediska jednoho lidského života byl vskutku obdivuhodný. Přihlédneme-li k tomu, že se ubíral vlastním směrem a neměl rovné předchůdce. Muž, který svými odbornými teoretickými pracemi přesunul sadařství na diametrálně vyšší vývojový stupěň, na samostatnou vědní disciplínu - pomologii. Mimořádně bohaté zkušenosti shromáždil na šesti tisících stranách rukopisu. Ty pak postupně vycházely v následujících publikacích: Sýstematický seznam vysázených ovocných odrůd podle pomologické soustavy dr. A. Diela (1846) Zápisy o sklizni ovoce (1848— 58), Seznam karoafiátů (1856), Seznam ovocných odrůd (1874), Deník o povětrnosti (1878), Odrůdy ovoce z vlastního průzkumu, 7 jablek, 6 hrušek, 2 švestek, reklond a slív, 13 třešní a vyšní, 3 lískových ořechů, 25 vinných rév; 36 angreštů a 24 rybízů (1886), Orientace v sadech a školkách ' s filozofickými úvahami i básněmi (1886—88), Popisy a kresby 237 ovocných stromů (1887), Odrůdy ve vlastním sadě, 414 stromů (1888), Návod ke křížení ovocných odrůd (1890), O škůdcích a ochraně ovocného stromoví (189), Popisy a kresby ovocných odrůd, 671 kus (1891), Popisy, původ a kresby 36 odrůd (1891), Popisy 348 odrůd (1892). Od pomologova skonu uplynul víc jak jeden lidský věk. Přesto se můžeme v okolních sadech setkat s odrůdami z Procheovy školky podnes. Staré sady stále ještě uchovávojí jabloně z nichž jmenujme ty nejběžnější, jako jsou Libernáč sloupenský, Malinové sloupenské, Malinové mnohopolné, Česká pochoutka, Výtečné české, Panenské veliké, Vytoužené, Fialkové, Božena Němcová, Jaroslav Němec, Vrchlického, a v neposlední řadě již jmenovaný Josef Daněk. Nahlédneme-li do sloupenské kroniky, můžeme se dočíst o přípravách k odhalení pomníku v roce 1958. Počátkem toho roku vykáceli sloupenští občané za odvoz přestárlé stromy. Na uvolněné místo byl usazen a dokončen pomník s plastikou z dílny sochaře Karla Bělohradského. Kronika se zmiňuje, že v tu dobu panovalo delší čas nepříznivé deštivé počasí. Vlivem něhož byl ohrožen smluvený termín. Přesto se však podařilo pomník zdárně odevzdat. Slavnostního odhalení se zúčastnily delegace ovocnářských organizací z celého kraje. Polozažloutlé doložené noviny se zmiňují o ovocnářské výstavě, pořádané u příleži- 14 50. výročí pomologova úmrtí; v Novém Bydžově, nazvané „Procheho dny". Škoda, že jsme se nemohli s podobnou aktivitou pořadatelů setkat na letošní výstavě „Člověk a příroda — tvůrce krásy a užitku", představené o novobydžovské pouti. Navrhuji, aby v letošním jubilejním roce nesl sál VKZ ve Sloupně jméno po význačném ovocnáři. O pomník J. E. Procheho před sloupenským hřbitovem se vzorně starají místní občané. Také náležitě si tohoto díla považují. Upravu okrasných dřevin a živého plotu po léta zajišťuje zahradník Josef Pozler. Zlacení nápisu, včetně odstranění mechu provedl Josef Černý a o malé rosarium během vegetace dbají pečlivé ruce zdejších žen. Často vidím některé návštěvníky a to zejména ze zahraničí, jak zmateně bloudí mezi hrobovými místy, aby mohli najít a uctít památku posledního Procheho odpočinku. Domnívám se, že by bylo vhodné, umístit u vchodu sloupenského slavína- orientační tabuli s vyznačením cesty k rovu významného pomologa, jak se s tím můžeme setkat např. na soboteckém hřbitově. Výstižný epitaf na secesním pomníku z hořického pískovce se stylizovaoným růžovým věncem nad hrobkou manželů Josefa a Antonie Procheových příchozím k poctě pomologa hlásá: „Pracoval vždy do únavy, klidu sobě nedopřál — pochvalu vždy zavrhoval, cenu svoji zapíral, srdce jeho zlaté bylo, každému jen blaho přál, | za vše dobré co vykonal, tichý spánek buď mu přán!" V železném ohrazení kolem Procheova hrobu vůbec nespatřujeme symbol hmotného bohatství, nýbrž a to především, nedozírné bohatství věčně nepokojného ducha. : - F., Holmanová " Foto Nora Chaloupková
Strana 15
Přehled služeb v Novém Bydžově Název podniku Ulice Čís. telefonu Druh služby VD Velorex Hradec Králové Hradební 23464 oprava kol, kočárků, drobné zámeč. práce Východočeské dřevařské závody Revoluční 23746 pořez kulatiny pro občany a broušení kotoučových pil Tvorba Hradec Králové Čs. armády 23517 zakázkové šití a pletení, sběr deštníků k opravě, sběrna k plisování oděvů Na Staré Cidl. 23192 šití péřových dek z donešeného materiálu i z materiálu družstva. Strojové šití' se provádí na počkání a ruční do 3 týdnů“ Čs. armády 23321 oprava obuvi, příjem drobných brašnářských oprav : VKUS Jičín Dukelská 23093 provádí čištění a šití oděvů Služby Hradec Králové Dukelská 23563 ústředí, pohřební služba zámečnictví Smetanova 23711 broušení nožů, nůžek, strojků na maso a bruslí rámování Smetanova 23453 rámování obrazů . prodej plynu Za mlýnem 23544 kosmetika a pedikúra Husova 23625 inzertní služba Mírové nám. kadeřnictví mandl“ sběrna čistírny Čs. armády 23050 sběr oděvů k čištění čistírna Žižkova 23901 čištění oděvů sběrna prádelny Rudé armády 23072 -praní prádla květinová síň Mírové náměstí 23848 prodej květin zahradnictví | Revoluční 23919 vazba kytic a věnců Eram Hradec Králové . Autoservis Žižkova 23568 oprava automobilů, Babet, sběr pneumatik k protektorování Sběrna oprav elektro Revoluční 23472 sběr a oprava veškerých elektrospotřebičů mimo holících strojků Fotografia Pardubice Revoluční 23401 zajišťuje ve fotoateliéru barevnou fotografii, a to i při slavnostních obřadech : OSP Hradec Králové Čs. armády 23150 práce topenářské Smetanova 23156 práce malířské a natěračské, práce komeno- Jungmannova 23730 sochařské, sklenářské, instalatérské, stavební zámečnictví, tesařství, pokládání PVC © Technické služby NB Palackého 23731 odvoz popela a odpadků, provoz kluziště a koupaliště | : VKUS Hradec Králové Dukelská 23573 šití a opravy oděvů a prádla Družstvo mechaniků Čs. armády 23405 oprava kancelářských strojů Klenoty Brno Revoluční 23671 oprava hodin a sběr zlatých předmětů k opravě Jednota Nový Bydžov Revoluční 23490 výkup ovoce a králíků Sběrné suroviny Hradec Králové Smetanova sběrna - výkup druhotných surovin Chemopetrol Benzina Hradec Králové Dukelská 23783 čerpací stanice | Snaha Jaroměř Mírové nám. 23513 oprava obuvi, obuv na zakázku, příjem drob- :ných brašnářských oprav Dřevotvar Hradec Králové Za drahou 23126 drobné truhlářské opravy a výroba nábytku na zakázku 1. Máje 23016 čalounictví Zelenina Hradec Králové Jungmannova 23221 výkup ovoce a zeleniny ČSAO Hradec Králové Jungmannova 23261 veškeré autoopravárenské práce včetně paltestu, prodej autobaterií a pneumatik Drobná provozovna MěNv U plovárny 23119 práce natěračské, zednické, obkladačské, pokrývačské, malířské, instalatérské, topenářské, autodoprava, střihová služba, práce klempířské, kovotěs, prodej květin, vázání věnců : ČsSPO Dukelská 23094- pobočka pojišťovny ČsSTS Mírové náměstí 23701 pobočka spořitelny Východočeské tiskárny Pardubice Čs. armády 23036 práce tiskařské pro občany ČSAD Hradec Králové Dukelská 23044 kancelář prodeje jízdenek Ovocná školka Malátova 23692 prodej ovocných stromků a ovocných vín a moštů z donešeného ovoce Pošta Jablonského 23250 listovní, balíková, peněžní, telefon 23265 telegraf HLEDÁME svědomitou pracovnicí EKONOMKU pro Městské kulturní středisko v Novém Bydžově. Vzdělání SEŠ, platové podm. ZEUMS il. Inf.: u ředitele, tel. 23413 15
Strana 16
Osobní kronika [skryto]. 10. 11. 11. NAROZENÍ .[skryto] SŇATKY . Vilém Čáp, Třebechovice p. O. 1042 Vladislava Kancnýřová, N. Bydžov - Chudonice 65 . Jaroslav Sanko, N. Bydžov - Starý Bydžov -89 Jitka Snopková, Ohnišťany 146 „. Zdeněk Černý, Pardubice 413 Jaroslava Mikulková, N. Bydžov, CSA 1547 „U Libor Apoštol, Mlékosrby 77 Hona Vyleťalová, N. Bydžov, V Ráji 1301 Miroslov Věříš, N. Bydžov - Skochovice 71 Libuše Papoušková, Klamoš - ŠStít 35 11. 11. 24. 25. 25. 25. 16. 23. 23. 29. 2A. 25. 26. 29. 31. Jaroslav Beránek, N. Bydžov - St. Skřeněř 3 Ladislava Hroudová, Skřivany 38 „ Jiří Kunc, N. Bydžov, Brigádníků 867 Marcela Kubaliková, N. Bydžov, Lidická 839 „U Luboš Téra, HK, Jungmannova 1508 Božena Krejčová, N. Bydžov - Skochovice 58 „ Emil Fogl, Lanškroun - Dolní Třešňovec 139 Marie Komárková, N. Bydžov - Lužec n. C. 113 W. MUDr. Aleš Lukša, Bohumír, Uvozní 634 Helena Šebková, N. Bydžov, Brigádníků 835 . Miloš Řeháček, Sloveč 23 Lenka Vávrová, N., Bydžov čp. 180 „Ú Adolf Roischel, N. Bydžov, Dukelská 1409 Anna Roischelová, N. Bydžov, Dukelská 1409 Zdeněk Poddaný, N. Bydžov - Sloupno 48 Martina Klozová, N. Bydžov, Dukelská 994 „ Petr Machač, N. Bydžov, B. Smetany 1785 Petra Votavová, Habartov 43/1 Miloš Svoboda, Kosičky 61 Iva Štajerová, N. Bydžov, Merendní 1906 Jaroslav Lhota, N. Bydžov, Otmarka 339 Renata Novotná, Písek 13 . Jindřich Poříz, N. Bydžov, Ezopova 1665 Zdeňka Linková, Skřivany 81 Jiří Svěcený, Hlušice - Hlušičky 20 Dana Klozová, N. Bydžov, Fučíkova 904 ÚMRTÍ . Božena Zámečníková 56 let N. Bydžov - N. Skřeněř 46 . Marie Šulcová 78 let N. Bydžov - Sloupno 160 Ť. Anna Černá 90 let N. Bydžov - Sloupno 101 Ť. Marie Honzáková 84 let N. Bydžov, Karlova 210 Božena Fišerová 78 let N. Bydžov, U plovárny 1415 Ť. Věra Němcová 50 let N. Bydžov, Zahradní 444 U. Růžena Kubištová 90 let N.: Bydžov, Erbenova 1271 . Marie Bucková 77 let Starý Bydžov 64 Antonie Kánská 91 let N. Bydžov - St. Bydžov 30 4. 6. Jaroslav Čapek . 85 let N. Bydžov - Sloupno 104 6. 6. Zuzana Štaffová 83 let N. Bydžov, Dukelská 1032 7. 6. Marie Vacková 69 let N. Bydžov, ČSA 45 8. 6. Božena Pechová 83 let N. Bydžov, Purkyňova 1623 8. 6. Václav Franc 67 let N. Bydžov - Zábědov 47 9. 6. Jaroslav Kořínek 66 let N. Bydžov, U památníku 9. 6. Helena Čížková 81 let N. Bydžov, Purkyňova 1589 10. 6. Stanislav Odl 74 let N. Bydžov - Sloupno 23 11. 6. Marie Vacková 92 let N. Bydžov, Kollárova 203 12. 6. Josef Zápotocký 82 let N. Bydžov, Smetanova 1624 13. 6. Vladimír Antoš 46 let N. Bydžov, Tyršova 160 14. 6. Marie Petrová 87 let N. Bydžov - Skochovice 121 16. 6. Dobroslav Lupuljev 69 let N. Bydžov, Smetanova 1625 17, 6. Anna Kynšělová 88 let N. Bydžov, U kopečka 556 20. 6. Jaroslav Vodák 63 let N. Bydžov, Smetanova 1148 22. 6. Anna Drábková 77 let N. Bydžov, U památníku 1204 24. 6. František Hladík 30 let N. Bydžov - Lužec n. C. 61 11. 7. Božena Rychterová 84 let N. Bydžov, Korneliova 35 12. 7. Marie Karásková 81 let N. Bydžov - Lužec n. C. 62 Uznání za práci Otiskujeme dopis, který dostal předseda MěNV od ředitelky OKS v Hradci Králové: Vážený soudruhu předsedo, s potěšením si dovoluji Vám oznámit, že při oslavách Dne tisku, rozhlasu a televize, které uspořádal Okresní výbor Komunistické strany Československa v Hradci Králové, bylo předáno čestné uznání Okresního kulturního střediska a redakce Nového Hradecka soudruhu PhDr. Jiřímu Matinovi za přípravu a organizaci vydávání Novobydžovského zpravodaje. Práci, kterou dr. Malina na vydávání zpravodaje vynakládá, si vysoce ceníme a věříme, že i v příštích letech mu budou pracovníci Městského národního výboru v Novém Bydžově nápomocni. NOVOBYDŽOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní středisko v No vém Bydžově, nepravidelně. Odpovědný redaktor PhDr. Jiří Malina.: Redakční radu řídí tajemník MěstNV Rastislav Kykal. Adresa redakce: MěKS, Revoluční ul. 774, 504 01 Nový Bydžov tel. 23413. Povoleno OK ONV v Hradci Králové pod čj. 2/88. Tisknou Východočeské tiskárny n. p. v Novém Bydžově. Náklad 2000 výtisků. Mimobydžovským zájemcům zasíláme časopis poštou po zaplacení předplatného 24 Kčs. Cena jednoho čísla 4 Kčs.