Je v tomto čísle váš osobní údaj (jméno, adresa…), který nechcete mít v archivu dohledatelný? Požádejte o jeho skrytí. Informace o zpracování osobních údajů.
Text čísla 4/1994
Text naskenovaných stran byl převeden strojově a může obsahovat chyby. Platí podoba na obrázku strany.
Strana 1
Číslo 4 Ročník XXI. 21. září 1994 Z obsahu čísla: Účtování * Z jednání zastupitelstva * ŽÁDOST O OBNOVENÍ OKRESU * Před volbami do zastupitelstva * Připomínky občanů * Policie hlásí * Hospodaření města za první pololetí roku 1994 * XII. všesokolský slet a cvičitel * Úkol Sokola po sletu * Koželužské proměny * Zajímavosti Báseň Touha * Z naší matriky ÚČTOVÁNÍ... Mandát člena současného zastupitelstva města zaniká dny nových voleb, tj. v pátek 18. a v sobotu 19. listopadu tohoto roku. Zaznamenejme proto pro naše potomky jmenovitě stávající členky a členy zastupitelstva města Nový Bydžov v abecedním pož pa M Jsou to dámy a pánové: ředitel ZUŠ Jan Filip, Jaroslav Hezký, MUDr. La- : dislav; Horký - předseda zdravotní * a sociální komise, Vladimír Hrubý, Jiří Hruška, Dobromil Hušek - člen radý, Karel Mádlo - člen rady, Miroslav Macháček, Ing. Blanka Macháčková - předsedkyně ekologické komise, Mirostlay Marek - předseda kontrolní komise, Zdeněk Mařas, Vladimír Mocek; Vladislav Motyčka, MUDr. Ludmila Navrátilová, Josef Nevrlý, Petr Novotný - člen rady, Jiří Patka - předseda finanční komise, prom. historik Taroslav Prokop - člen rady, Ing. Jiří Rejthárek starší - člen rady, prof. Václav Rund, Vladimír Řehořek, Zdeněk Suchánek (za Novou a Starou Skřeněř), primářka MUDr. Helena Šafaříková - členka rady, Karel Šprinc - starosta, ředitel ZŠ PaedDr. Milan Štoček - předseda školské komise, Karel Talpa - předseda bytové komise, ředitel ZŠ Josef Verfl, Josef Žibrun - místostarosta, Břetislav Žilka (za Skochovice a Žantov), Zdeněk Žižka - člen rady. : Co zanechá, co předá vyjmenovaných třicet členů zastupitelstva svým dvaceti pěti nástupcům? (I když je možno očekávat, že s některými jmény se znovu setkáme na seznamu nově zvolených zástupců, což bude samozřejmě věci jen ku prospěchu.) Co udělalo zastupitelstvo pro bezpečnost občanů a pořádek ve městě? Byla zřízena městská policie v počtu devíti mužů, spolu s pultem centrální ochrany, který nepřetržitě hlídá majetek místních podnikatelů a soukromých osob, pokud mají zájem. Dnes se ukazuje, že uvedený počet nestačí, ovšem vzhledem k finančním nákladům, spojeným s provozem městské policie, a ke stavu městské pokladny dále zvyšovat počet strážnmíků nelze. Veškerá jednání s okresním velitelem české policie o zvýšení počtu „zelených“ policistů na místní stanici neměla zatím žádoucí výsledek. Snad příchod nového okresního velitele a připravovaná výstavba nové stanice české policie v Novém Bydžově dovolí zvýšit počty „zelených“ policistů tak, aby byl zastaven stálý kriminality. V oblasti zdravotnictví podporuje ' zastupitelstvo základní privatizační projekt bezúplatného převodu nemocnice na město. Tento a konkurenční projekt zůstávají v současné době na příslušných ministerstvech a čekají na konečné posouzení a rozhodnutí. Zlepšení životního prostředí a pohodlnější způsob vytápění zaručuje rozvod topného plynu po městě, který v současné době úspěšně pokračuje a bude z rozhodnutí zastupitelstva Pokračování na str. 2
Strana 2
Dokončení ze str. 1 dokončen v roce 1996, i když z tohoto důvodu bylo nutno přikročit k tinanční výpůjčce. Bezpečnost občanů a ochranu jejich majetku znamená v jistém slova smyslu i přístavba prvního patra na stávající garáže a dílny prožesionálních i dobrovolných hasičů v ulici bratří Mádlů, kde bude umístěna i městská policie a stanice rychié lékařské pomoci. Finance pro tento účel poskytne Okresní úřad v Hradci Králové, Svaz požární ochrany a měste Nový Bydžov. Nedostatek bytů je řešen prozatím předáním dvaceti bytových jednotek v novostavbě u bývalých jatek, dále je připravena studie a výběrové řízení na projekci a výstavbu třiceti šesti bytů v proluce u sokolovny. Zde ještě celou záležitost brzdí nevyjasněnost finančního zdroje (v současné době probíhá jednání). Jistá už je výstavba třicetibytového penziónu pro za sokolovnou, kde ještě letos budou zahájeny zemní práce. V letošním roce je také uváděn do provozu Domov pro důchodce v Humburkách. Tím by se měly uvolnit některé byty patřící městu. Zde je však třeba přiznat, že to zdaleka nebude stačit k uspokojení žádostí o přidělení bytu, kterých je v současné době evidováno asi tři sta. Byla také vypracována pravidla privatizace bytů a bytových domů ve vlastnictví města, která umožňují odprodej celých domů i jednotlivých bytů. Tady předává stávající zastupitelstvo svým nástupcům těžký úkol zajišťovat nadále bytovou výstavbu města. Jinak se produktivní část obyvatel města bude stěhovat za bydlením a prací jinam, a to je perspektiva velmi neradostná. V dobrém stavu je lesní hospodářství města, které vykazuje aktiva pod vedením zkušených odborníků. V současné době vlastní město víc jak 659 hektarů lesa a je nutné pokračovat v jednání s řádem břevnovských benediktinů, jelikož stále ještě není definitivně určeno, komu patří sporných dalších 250 hektarů lesa a přibližně tolik polností. : V pokročilém stadiu je generální oprava radnice. Lešení z průčelí. bude odstraněno ještě letos a vzhled radnice, která je opravena podle původního projektu, jistě potěší každé oko. Oprava radnice z boku a ze dvora má být dokončena v roce 1995. Také v tomto případě je zajištěn potřebný přísun financí. Dále zastupitelstvo města požádalo o navrácení sídla okresu, přičemž byla zdůvodněna požadovaná kritéria, dle kterých budou žádosti posuzovány, tj. středisko spádové oblasti, územní a historické souvislosti a zdroj financí. Byly zakoupeny obě budovy bývalé Jednoty v Karlově ulici, které budou sloužit jako pracoviště případného okresního úřadu. V době psaní článku je v jednání umístění poboček pozemkového a katastrálního úřadu včetně geodézie, dále úřadu práce, okresní správy sociálního zabezpečení a také ordinace oční lékařky. Nepodařila se dostavba Jiráskova divadla. V současné době je stavba slovy odborníků „zakonzervována“, to znamená, že její stav se nezhoršuje, ovšem nedostatek financí pro tento účel nedovoluje pokračovat v dokončení stavby dle projektu, tedy uvést do provozu velkou i malou scénu. Ve stadiu příprav je zástavba současné tržnice na náměstí, je vypsáno výběrové řízení. Na využití také čeká chátrající stará soudní budova s Gallatovou síní, o kterou přes různá jednání není zájem. Obdobně čeká „vybydlená“ budova v ulici Na šarlejích, patřící městu, kde měly vzniknout tzv. „holobyty“, určené mepřizpůsobivé vrstvě obyvatel města. Na tento účel však také nejsou v současné době peníze. © Dále jsou tu přetrvávající a neustále se opakující problémy v oblasti zdravotnictví, školství, služeb obyvatelstvu, dopravy, ekologie, skládkového hospodářství, sociálního zajištění obyvatel a také používání obecních peněz. M. Jejich řešení je každodenní pracovní náplní zaměstnanců Městského úřadu, starostou počínaje, a bude se jimi neustále zabývat i nová městská rada a zastupitelstvo. V závěru možno říci, že něco se stávajícímu zastupitelstvu města vyřešit podařilo, něco se podařilo připravit nástupcům tak, aby mohli v započatém díle pokračovat, a jak to bývá, některé problémy přetrvávají. Do jaké míry stávající zastupitelstvo splnilo očekávání občanů města, to ať zhodnotí sami občané. Protože nebudou samozřejmě spokojeni, o to víc by měli dbát na výběr těch, kteří je budou zastupovat další čtyři roky. My odstupující v každém případě přejeme našim nástupcům více úspěchů v jejich práci, hodně štěstí při získávání peněz pro potřebu města a pevných nervů na jejich čtyřleté pouti příštím volebním obdobím. Karel Šprinc, starosta města Z jednání zastupitelstva Poslední jednání zastupitelstva před listopadovými komunálními volbami se konalo 15. září 1994 a projednávalo několik zásadních bodů. Především jednomyslně schválilo žádost města o navrácení okresu, která byla už předtím po projednání a jednomyslném schválení v.radě odeslána na Ministerstvo vnitra České republiky v Praze. S textem žádosti a s jejím bližším zdůvodněním se mohou čtenáři seznámit na až 5. Zastupitelstvo také schválilo odkoupení sídla Jednoty v Novém Bydžově za kupní cenu 4.300 000 Kč. Peníze k úhradě městu poskytl Okresní úřad v Hradci za podmínky, že město se zavázalo Okresnímu úřadu po 20 let užívání 11 kanceláří o minimální celkové výměře 250 m?* pro pobočky úřadu (první patro staré budovy). Po tuto dobu nebude Okresní úřad městu hradit z uvedených prostor nájem, je však povinen platit skutečné náklady na vlastní spotřebu energie, tepla a vody. Objekty Jednoty přešly do majetku města už 10. srpna 1994. Zastupitelstvo naopak ve shodě s doporučením rady neschválilo, aby ve městě byly umístěny osoby s přiznaným postavením uprchlíka, a to zejména s přihlédnutím k vyšší míře nezaměstnanosti v Novém a okolí. Pokud jde o návrh pravidel privatizace bytů a bytových domů ve vlastnictví města, rozhodlo. zastupitelstvo, aby projednání bylo odloženo až na zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Zastupitelstvo bez připomínek schvározbor hospodaření Městského úřadu za první pololetí roku 1994 a rozbor hospodaření Technických služeb. Zastupitelstvo dále schválilo zpracování projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí pro stavbu bytového domu (34 bytových jednotek) u sokolovny. Náklady na projekt činí 300.000 Kč a budou zaplaceny v roce 1995. Vedle schválení odprodeje pozemků manželům Žaloudkovým a manželům Kloučkovým a bezplatného převodu části pozemku Fotbalovému klubu Chudonice zastupitelstvo také schválilo příspěvek na opravu varhan v děkanském kostele ve výši 30.000 Kč. Na závěr zasedání starosta města Karel Šprinc poděkoval členům zastupitelstva za práci za celé volební období a těm, kteří po nových volbách budou v nelehké práci ve prospěch města a jeho obyvatel pokračovat, popřál, aby byla co nejúspěšnější. J. P.
Strana 3
ŽÁDOST O OBNOVENÍ OKRESU Ministerstvo vnitra České republiky PRAHA V Nověm Bydžově dne 29. srpna 1994 Vážený pane ministře, na základě jednomyslněého usnesení rady zastupitelstva města Nověho Bydžova ze dne 23. srpna 1994 a přání četných obyvatel bývalého okresu se na Vás obraciíme se žádostí o obnovení okresu Nový Bydžov, a to z důvodů historických, územní spádovosti, možnosti zajištění předpokládaných úředních prostor i finančního zajištění. Bližší: zdůvodnění je obsaženo v příloze žádosti. Nový Bydžov byl nepřetržitě sídelním okresním městem po 110 let [1850—1960]). Zrušení okresu mělo pro město Nový Bydžov a většinu dalších obcí okresu velmi nepříznivé následky a dodnes je pociťováno jako jedno z nešťastných a osudových rozhodnutí komunistického režimu. Více než stoletě vztahy okresního města s obcemi Bydžovska, Chlumecka, Smidarska, Vysokoveselska a byly narušeny, ale přesto ve většině obcí bývalého okresu povědomí o Novém Bydžově jako přirozeném centru regionu i po více než třicetiletém přerušení stále irvá. Kromě několika obcí v severním a jižním cípu bývalého okresu všechny ostatní obce dodnes spádově směřují k Nověmu Bydžovu. Nový Bydžov žádal o navrácení okresu už na jaře 1968, ale po 21. srpnu bylo toto úsilí — podobně jako v jiných městech — na dlouhou dobu zmařeno. Jsme si vědomi, že jde o rozhodnutí závažně a v současněm období jistě výjimečně, jsme však zároveň přesvědčeni o jeho naléhavosti a prospěšnosti nejen pro obyvatele Nového Bydžova, ale i celé jeho spádové oblasti. V případě obnovení okresu Nový Bydžov jsme připraveni vytvořit pro jeho činnost co nejlepší podmínky. Karel ŠPRINC, starosta města Příloha žádosti o obnovení okresu HISTORICKÉ DŮVODY Nový Bydžov, jedinečný příklad městského založení na pravidelné geometrické osnově, byl už od počátku 14. století významným střediskem Pocidliní. Původně královské město se stalo sice už v roce 1325 pro dluhy Jana Lucemburského městem poddanským, ale v roce 1407 obdrželo od Čeňka z Vartemberka privilegium, které měšťanům zaručovalo práva měst královských, jmenovitě Hradce Králové. Po dalších vrchnostech — Pernštejnové (od roku 1516) a Valdštejnové (od roku 1548) — se nakonec Nový Bydžov v roce 1569 z poddanského vztahu vykoupil a stal se královským věnným městem. Jako jediné královské město v západní části rozsáhlého Hradeckého kraje byl Nový Bydžov od roku 1751 určen za sídelní město nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské. Z důvodu polohy bylo sídlo kraje od roku 1784 přeneseno do Jičína, ale název kraje zůstal zachován až do roku 1850. Podle soudobých statistických přehledů bylo v Bydžovském kraji v roce 1788 celkově 174.973 obyvatel. Do roku 1833 jejich počet vzrostl na 251.414. V roce 1847 měl Bydžovský kraj 285.778 obyvatel a rozlohu 47 čtverečných mil. Podle počtu obyvatelstva byl na šestém a podle rozlohy na dvanáctém místě v Čechách. Nový Bydžov zůstával po celé období největším městem kraje — v roce 1850 měl 4.919 obyvatel. Z ostatních měst se mu nejvíce přiblížil Jičín — v roce 1850 počtem 4.377 obyvatel. Od roku 1850 byl Nový Bydžov až do roku 1960 nepřetržitě sídelním okresním městem — 1850 až 1855 sídlem politického okresu s okresním hejtmanstvím (podkrajským úřadem) s 94 místními obcemi a soudními okresy Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou, 1855 až 1868 sídlem smíšeného okresního úřadu s okresním představeným, 1868 až 1919 sídlem okresního hejtmanství se soudními okresy Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou, 1919 až 1928 okresní správy politické se soudními okresy Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou, 1928 až 1945 okresního úřadu se soudními okresy Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou a 1945 až 1960 sídlem okresního národního výboru. Okres Nový Bydžov zanikl po 110 letech zákonem o územní reorganizaci z 9. 4. 1960 č. 36/60 Sb. — s platností od 1. 7. 1960. V roce 1900 politický okres Nový Bydžov zaujímal plochu 491 km? a měl 86 obcí a 21 osad s celkovým počtem 55.769 obyvatel. Okresní město Nový Bydžov mělo 7.361 obyvatel. V roce 1930 v politickém okresu Nový Bydžov v 93 obcích a 14 osadách žilo 55.749 obyvatel, z toho v Novém Bydžově 7.055 obyvatel. Územně nedošlo ke změnám, pouze ze 7 osad se staly obce (Dománovice, Chmelovice, Chudeřice, Kolesa, Levín, Luková a Štít). V souvislosti s územní reorganizací, která vstoupila v platnost k 1. 2. 1949, byly z okresu Nový Bydžov do okresu Hořice převedeny 4 obce (Chomutice, Lískovice, Obora a Tereziny Dary) a do okresu Přelouč bylo převedeno 12 obcí (Bílé Vchýnice, Hlavečník, Chýšť, Kolesa, Komárov, Labské Chrčice, Malé Výkleky, Přepychy, Strašov, Tetov, Újezd a Vápno). Naopak nově byly do okresu Nový Bydžov začleněny Skochovice s osadou Žantov z okresu Poděbrady a Babice z okresu Hradec Králové. V takto zmenšeném okresu Nový Bydžov žilo v době zrušení okresu celkem 40.235 obyvatel (podle časově nejbližšího sčítání v roce 1961), v Novém Bydžově (s Chudonicemi a Zábědovem) 7.195 obyvatel. Větší část okresu Nový Bydžov byla připojena k okresu Hradec Králové — 31.557 obyvatel s 66 obcemi a osadami: Babice, Barchov, Barchůvek, Bydžovská Lhotka, Červeněves, Hlušice, Hlušičky, Humburky, Chlumec nad Cidlinou, Chmelovice, Chotělice, Chudeřice, Chudonice, Janatov, Janovice, Káranice, Kladruby, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Kozojídky, Králíky, Křičov, Levín, Libeň, Lišice, Lodín, Loučná Hora, Lovčice, Lučice, Luková, Lužec nad Cidlinou, Měník, Mlékosrby, Myštěves, Nepolisy, Nová Skřeněř, Nové Město, Nový Bydžov, Ohnišťany, Olešnice, Pamětník, Petrovice, Písek, Podoliby, Prasek, Převýšov, Skochovice, Skřivany, Sloupno, Smidarská Lhota, Smidary, Stará Skřeněř, Stará Voda, Starý Bydžov, Šaplava, Štít, Újezd, Vinary, Vysočany, Zábědov, Zadražany, Zachrašťany, Zdechovice a Žantov. Severozápadní část okresu Nový Bydžov byla připojena k okresu Jičín — 3.589 obyvatel s 10 obcemi a osadami: Hrobičany, Kozojedy, Nevratice, Sběř, Sekeřice, Staré Smrkovice, Velešice, Veselská Lhota, Vysoké Veselí a Žlunice. Jihozápadní část okresu Nový Bydžov byla připojena k okresu Kolín — 4.717 obyvatel s 15 obcemi a osadami: Božec, Dománovice, Hradišťko II, Končice, Krakovany, Kundratice, Lipec, Loukonosy, Polní Chrčice, Radovesnice II, Rasochy, Rozehnaly, Uhlířská Lhota, Zbraň a Žiželice. Z jihozápadní části okresu Nový Bydžov pouze jako osada obce Žehuň (372 obyvatel) byly převedeny do okresu Nymburk. Zrušením okresu Nový Bydžov musely být další zásadní záměry v oblasti průmyslu a výstavby opuštěny, jiné byly značně pozměněny či oddáleny. Město začalo celkově ztrácet i na svém společenském a kulturním životě. Poměrně velký počet dojíždějících z Nového Bydžova za prací do Pokračování na str. 5
Strana 4
MAPA OKRESU NWN VÝ BYDŽOV (PŘED ROKEM 1960) RI t.j. 1.88. Stětní silnice usd. I cesly hranice pol. okresu Zajleznice lesy POOL JAS MOS ! I S. Jhborce r č K k edrežony p „00h JA e „si Liková n v Zvíkov (JW B8chorpně o věd
Strana 5
n Dokončení ze str. 3 Hradce Králové se ještě zvětšil. Uvolněné budovy po úřadech eskresu začaly sloužit jiným potřebám. Snahy o okresu Nový Bydžov pohřbemé na dlouhou dobu po okupaci v srpnu 19638 zmovu ožily v nových poměrech po listopadu 19839. Ve městě postupně vznikl Finanční úřad v Novém Bydžově, spadající pod Krajské ředitelství v Hradci Králové, s působností pro 28 okolních obcí, dále byly zřízeny pobočky Úřadu práce a Pozemkového úřadu Okresního úřadu v Hradci Králové, rozšířena byla také působnost některých odborů Měsíského úřadu v Novém Bydřově pro část spádového území (odboru výstavby a životního prostředí, odboru správního — na úseku sociálním) a Obecního živnostenského úřadu v Novém Bydžově. Přes přiblížení části úřední agendy okresu Hradec Králové pro spádovou oblast do Nového Bydžova obyvatelé města a větší části bývalého okresu očekávají, že zlepšení může přinést až obnovení okresu v Novém Bydžově, v přirozeném historickém a spádovém středisku regionu. ÚZEMNÍ SPÁDOVOST Novým Bydžovem procházejí násiedující silnice 2. třídy — 324 od Městce Králové do Hradce Králové, 327 — z Kutné Hory přes Chlumec nad Cidlinou, navazující u Podhorního Útezda na mezinárodní silnici E 442 (Hradec Králové — Jišín — Turnov — Liberec) a 326 z Nového Bydžova, napojená před Hořicemi na mezinárodní E 442. Další silnice 3. třídy se rozz Nového Bydžova po celém území bývalého okresu. Silnice 327 v Chiumci nad Cidlinou navazuje na mezinárodní silnici 1. třídy E 67, vedoucí přes Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou a Hradec Erálové a procházející jižní částí bývalého okresu Nový Bydžov. V severní části ve Smidarech protíná silnici 327 další silnice 2. třídy 2580, vycházející od silnice 326 u Sukorad a vedoucí přes Smidary do Kopidlna a dále. Už první pohled ma mapu okresu Hradce Králové ukazuje poměrně velkou vzdálenost obcí západní části okresu od Hradce Králové — Nový Bydžov 28 km, Chlumec nad Cidlinou 28 km, Smidary 32 km. U dalších významnějších obcí se pohybuje vzdálenost ad 24 do 35 km. Naopak do Nového Bydžova je z nejsevernější obce Ohnišťany 15 km, z nejjižnější obce Štít 19 km a z nejzápadnější obce 21 km. Chlumec nad Cidlinou je od Nového Bydžova vzdálen 11 km. Ve srovnání vzdáleností obcí a osad připojených v roce 19690 k Jičínu opět ve většině případů převažují kratší vzdálenosti k Nováómu Bydžovu. Pokud jde o obce připojené v roce 1359 k okresu Kolín, je ve většině obcí vzdálenost k Novému Bydžovu větší než ke Kolínu. Základní části bývalého okresu Nový Bydžov protíná poměrně hustá síť autobusových spojů. Zatím nejirekveztovanější jsou linky s okresním (50030 — Hradec Králové — Nechanice — Nový Bydžov, 50C60 — Hradec Králové — Libčany — Barchov — Nový Bydžov, 50061 — Hradec Králové — Libčany — Kosice — Nový Bydžov, 50230 — Hradec Kráiové — Mokrovousy — Suchá — Králíky — Nový Bydžov). spojení s jednotlivými částmi bývalého okresu Nový Bydžov zajišťují následuřící linky: 50500 — Kozojedy — Nový Bydžov — Chlumec nad Cidlinou, 50540 — Chlumec nad Cidlinou — Lužec nad Cidlinou — Nový Bydžov, Skochovice — Nový Bydžov, aut. st., 50570 — Chlumec nad Cidlinou — Mlékosrby — Nový Bydžov, 50590 — Nový Bydžov — Smidary — Žlunice, Kozojedy — Kopidlno, 50600 — Hořice — Nový Bydžov — Chlumec nad Cidlinou — Kolín, 50610 — Nový Bydžov — Smidary — Chomutice — Ostroměř — Holovousy, Chodovice, 50620 — Nový Bydžov — Nový Bydžov, Nová Skřeněř — Hlušice, 50630 — Vysoké Veselí — Nový Bydžov, 52800 — Jičín — Vysoké Veselí — Smidary — Nový Bydžov — (Chlumec nad Cidlinou, 53480 — Hořice — Suchá — Nový Bydžov. Autshnsové spojsní s Hradcem Králové a s Chiumcem nad Cidlinou ještě nosilnje soukromá firma AP Tour. Nový Bydžov má také dlouhodobé autobusové spojení s Prahou na lnkách: 10310 — Praha — Hořice — Trutnov — Pec pod Sněžkou — Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy, 50650 — Pec pod Sněžkou — Trutnov — Nový Bydžov — Praha, 58250 — Pec pod Sněžkou — Rtyně v Podkrkonoší — Trutnov — Hořice — Poděbrady — Praha. Novým Bydžovem prochází železniční trať 040 — Chlumec nad Cidlinou — Trutnov, na které jsou následuřící stanice s obcemi bývalého okresu (v závorce ie uvedena vzdálenost od Nového Bydžova): Chlumec nad Cidlinou (11 km), Luková (6 km), Nový Bydžov, Skřivany (3 km), Smidary (6 km) a Ohnišťany (11 km). Na této trati bylo v současné době podstatně posíleno spojení Nový Bydžov — nad Cidlinou. V Chlumci nad Cidlinou ře možnost přestupu: ma důležitou trať: 020 — (Praha) — Velký Osek — Hradec Králové — Letohrad, na které jsou další stanice s obcemi bývalého okresu (v závorce je opšt uvedena vzdálenost od Nového Bydřžova): Choťovice (21 km), Převýšov [15 km), Chlumec nad Cidlinou Nové Město nad Cidlinou (15 km) a Káranice (19 km). Na další přestupní trati 652 — Chlumec nad Cidlinou — Křinec isou dvě stanice obce Lovčice — Lovčice obec (17 km) a Lovčice (19 km). Na trati 040 je možno v Ostroměři přestoupit na trať 041 — Hradec Králové — Jičín — Turnov. MOŽNOST ÚŘEDNÍCH PROSTOR Odkoupením budovy Jednoty městem dne 10. 8. 19934 Nový Bydžov získal 11 místností pro pobočky Okresního úřadu Hradec Králové a většimu dalších místností, což vytváří dobrý základ pro úřední prostory obnoveného Okresního úřadu Nový Bydžov. Navíc vzniká možnost využít i části uvolněných místností na nově rekonstruované radnici, v sídle Městského úřadu Nový Bydžov. FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ V případě obnovení okresu Nový Bydžov předpokládáme převedení poměrné části finančních prostředků ze současného Okresního úřadu Hradec Králové na nově vzniklý Okresní úřad Nový Bydžov. Město Nový Bydžov zůstalo přes nepřízeň minulých desetiletí přirozeným centrem větší části obcí bývalého okresu. Z průmyslových podniků k nejvýznamnějším v současné době patří: Sklárny Bydžov, a. s., PML, a. s. (mlékárna), NOBYKO, a. s. (koželužna), Cukrovary BANOP, a. s., Later, a. s. Chrudim (cihelna) a PROKEŠ X Co., s. r. o. (pryžové výrobky pro automobilový průmysl). Zemědělskou výrobu zastupuje především Zemědělské družstvo Nový Bydžov. Ve městě jsou tři peněžní ústavy — pobočky České spořitelny, a. s., Komerční banky, a. s. a Regiobanky, a. s. Telefonní spojení zajišťuje automatická telekomunikační ústředna. V oblasti zdravotnictví vyniká rozsáhlý areál nemocnice s poliklinikou, ve kterém je dokončován moderní pavilon porodnice a gynekologie. Zdejší nemocnice zajišťuje lékařskou péči pro celou západní a střední část okresu Hradec Králové. Dlouholetá tradice školství pokrařuje ve čtyřech středních školách — Gymnáziu, Střední zemědělské škole (obor podnikání a služby), Střední zdravotnické škole a Středním odborném učilišti. Kulturu ve městě zastupuje Kulturní klub, Kino, Městské muzeum a Městská knihovna. Na generální rekonstrukci stále čeká budova Jiráskova divadla. Sportovnímu vyžití slouží velký fotbalový stadión, Zimní stadión s umělou ledovou plochou, areál tenisu, koupaliště, sokolovna, tělocvična TJ Jiskra a moderní tělocvična při zeměďdělské škole. Seznamy mapových příloh 1) Hranice Bydžovského kraje (1751—1850) 2) Generální mapa okresního hejtmanství bydžovského z r. 1912 3) Mapa okresu Nový Bydžov z roku 1930 4) Mapa okresu Nový Bydžov před rokem 1960 5) Mapa správního rozdělení okresu Hradec Králové s vyznačením hranic okresu Nový Bydžov 6) Mapa okresu -Hradec Králové — současný stav
Strana 6
Na základě vyhlášení voleb prezidentem republiky, uveřejněném ve Sbírce zákonů dne 18. 8. 1994, se volby do zastupitelstev v obcích v r. 1994 uskuteční ve dnech 18.— 19. 11. 1994. Hlasování dne 18. 11. 1994 začíná ve 14.09 hod. a končí ve 22.00 hod., dne 19. 11. 1994 pak v 7.00— 14.00 hodin. Počet volených členů zastupitelstva je zveřejněn na úřední desce MěÚ a činí 25 členů zastupitelstva. PŘED VOLBAMI DO ZASTUPITELSTVA od 3. 1i. 1994 se občané budou moci o místu a konání voleb seznámit mna zveřejněných vyhláškách. Aby každý občan měl možnest svého volebního práva využít, bude zřízeno 6 okrskových volebních místností ve městě, po jedné pak v Zábědově, Vysočanech, Staré Skřeněři a Skochovicích. Právo volit do zastupitelstva v obci má státní občan České republiky, který v den konání voleb dosáhl věku 18 let a má v obci trvalý pobyt, u kterého nenastala některá z překážek výkonu volebního práva. Seznamy voličů jsou k dispozici na MěÚ (evidence obyvatel), kde se každý občan může přesvědčit, zda je v seznamu zapsán. Hlasovací lístky obdrží každý cbčan 3 dny přede dnem konání voleb. Výsledky voleb budou po podepsání zápisu o výsledku hlasování místní volební komisí zveřejněny na úřední desce Městského úřadu. Městský úřad upozorňuje občany, kteří nemají dosud státní občanství ČR vyznačeno v občanském průkazu, že tak mohou učinit prohlášením u matrikářky MěÚ (nevztahuje se na občany, kteří dosud měli občanství Slovenské republiky). Správní odbor MěÚ Bez podpisu Skříňka „Připomínky občanů“, umístěná v průjezdu radnice, dala opět jednou svůj obsah. Dopisy — jak jinak, anonymní, bez podpisu. Stále nechápu, proč. Vždyť obsah dopisů je burcující, a především v jádru pravdivý. Posuďte sami: „V úterý v 10 hodin byla u hřbitova nádoba na odpad, během 5 minut zmizela — půlka prázdná!! Ve sběrně železa je věčně zamčeno. TO NÁS PÁLÍ. Oprava zdi hřbitova ve Vysočanech HNUS — na to peníze jsou?“ „Stále se jen hovoří o životním prostředí, ale zda se někdo přesvědčí o tom, kam odvážejí soukromníci folie ze džusů a obaly. 'Oáza' každé pondělí pálí folie a celá ulice je v bílém dýmu!“ Na témž papíru je jinou rukou připsáno: „My všichni to odvážíme a on nemusí, on je někdo jiný? TAK TO ZAŘIĎTE!“ Jako starosta, ale zároveň občan města přidávám svoje osobní poznatky — improvizovanou autodiílnu na parkovišti proti Promilu, vrak Moskviče typu „Leninovy saně“ u kina, sérii divokých skládek u panelové cesty od budovy Sběrných surovin směrem do Vrší (kdopak tam ási mohl odhodit naráz tolik autobaterií?), divokou skládku na rozcestí Lužec — Skochovice — Nová Skřeněř, další... Ne, nemá cenu to stále opakovat. V. uvedených případech, kdy jistá část našich občanů dělá ze svého města chlívek a tím sebe příznačně klasifikuje, mohu odpovědně prohlásit, že pověřená pracovnice Městského úřadu a příslušníci Městské policie dělají, co je v jejich silách. Ale viníka musíte chytit při činu, jinak se potťouchle zeptá: „Máte svědka?“ Když je přichycen nebo usvědčen, na pozvánku do přestupkové komise Městského úřadu nepřijde. Po druhé je předveden policistou, věc je s ním projednána, dotyčný většinou huláká, nadává a vyhrožuje, udává ostatní, a když je mu vyměřena pokuta, na převzatou složenku žádné peníze nepoukáže. Prostě nezaplatí. Po jisté lhůtě jsou na něm peníze vymáhány soudně. Taková je skutečnost. Cesta práva daleká, často marné volání a seznam dlužníků městské pokladny je dlouhý, velmi dlouhý. Tolik znovu k divokým skládkám. Pokud jde o nádoby na odpadky, odpovídá na jiném místě Zpravodaje zástupce Technických služeb města. Na výtku o opravě zdi hřbitova ve Vysočanech dává věcné vysvětlení pověřený pracovník Městského úřadu - odboru výstavby. K případu Sběrných surovin mohu říci; že podnik je v likvidaci už od ledna letošního roku. První likvidátor byl letos v jarních měsících stižen infarktem, proto bylo nutno čekat, až bude schopen celou agendu předat. V současné době pokračuje v likvidaci podniku Sběrné suroviny jiná osoba. Na moje opakované dotazy nikdo z příslušných pracovníků není schopen odpovědět, kdy bude podnik zlikvidován. Teprve pak se městu naskytne možnost převzetí skladu na kopci za Bydžovem. Máme ve městě zájemce, kteří jsou připraveni pokračovat v provozování sběru surovin a čekají jen na ukončení likvidace. Taková jsou fakta k uvedeným problémům. Vím, že lidi dosud stále ještě mající zájem o věc moje odpověď neuspokojí, stejně jako netěší mě samého, bohužel, zatím jinou nemohu poskytnout. Vím také, že jsou nanejvýš nutná opatření, která tvrdě postihnou prokazatelného viníka, která znemožní různým „chytrákům“ kličkovat mezi paragrafy, kdy konečně zákony začnou sloužit spořádaným občanům tohoto státu tak, jak to oni již delší dobu očekávají. Karel Šprinc, starosta města KONTEJNERY Rada městského zastupitelstva rozhodla o stažení rozmístěných kontejnerů po městě a integrovaných obcích a jejich jednorázovém umístění pouze v období jarního a podzimního úklidu. Jestliže byl u hřbitova kontejner, byl přistaven: pouze za účelem naložení a odvozu odpadu od hřbitova, vlastně pouze na úklid tzv. černé skládky. Proto byl vyvezen, i když byl naplněn pouze z jedné poloviny. V podzimních měsících budou kontejnery umístěny na obvyklých místech pro podzimní úklid po dobu cca 3 až 5 dnů a pak opět budou staženy. Obyvatelé mohou vyvážet odpad každou sobotu od 8.00 do 12.09 hodin za benzinovou pumpu, kde je odpad pracovníkem TS tříděn do přistavených kontejnerů. Ostatní kontejnery jsou využívány pro potřeby Technických služeb. TS
Strana 7
Hřbitovní zeď ve Vysočanech V roce 1993 bylo zadáno vypracování projektové dokumentace na opravu hřbitovní zdi. Při podrobnějším průzkumu bylo zjištěno, že stávající zdivo je mělce založeno, což bylo hlavní příčinou jeho poruch. Na základě vypracované projektové dokumentace bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele prací. Z předložených cenových nabídek od firem CHLAD Kosičky, SPAND Chlumec nad Cidlinou, NBS a.s. Nový Bydžov, Energovod Praha, VHS Teplice, Medis a. s. Hradec Králové a LČ zámečnictví Nový Bydžov byla vybrána nabídka firmy CHLAD Kosičky pro stavební práce a LČ zámečnictví Nový Bydžov, s nimiž byly uzavřeny smlouvy o dílo. Firma LČ zámečnictví přes zimu vyrobila nový kovový plot do ulice. TS Nový Bydžov zajistily bourací práce a stavební práce zajišťuje na základě smlouvy firma CHLAD Kosičky. Firma CHLAD slíbila v roce 1994 provést zdivo podélných stran a čelní s kovovým plotem. Zdivo za márnicí je možné provést až po opravě márnice. Předběžný návrh na opravu márnice představuje částku 400.000,— kč a v případě realizace bude nutné zajistit projektovou dokumentaci, stavební povolení a zejména finanční prostředky. A. V. Policie hlási V měsíci červnu a červenci 1994 odcizil pachatel L. R. v obci Prasek a Borovnice horská jízdní kola v hodnotě cca 10.000,— Kč. Ovšem dlouho se z této krádeže neradoval, protože byl policií zjištěn a bude se za své jednání zodpovídat před okresním soudem. | M Důsledná práce policie byla korunována úspěchem, kdy byl zjištěn pachatel R. V., který se dopustil krádeží vloupáním do rekreační chalupy v obci Sloupno, prodejen v obci Skřivany, Kobylice, Králíky, hostinců, restaurací a barů v obci Králíky, Novém Bydžově u Stehlíků, Loudů, baru Eden, Petr a Iva. Celkově si přišel na různé zboží v hodnotě téměř 200.000,— Kč. Rovněž spoluúčast M. D. na některých z uvedených krádeží, spočívající v tom, že R.V. poskytl potřebné nářadí k provedení vloupání i odvoz kradeného zboží, bude zhodnocena po zadokumentování vyšetřovatelem okresním soudem. Adresa: Ing. Jan Rejthárek Masarykovo nám. č. p. 1 MĚSTO NOVÝ BYDŽOV vyhlašuje výběrové řízení na investora zástavby západní fronty MASARYKOVA NÁMĚSTÍ V BYDŽOVĚ Předpokládaná funkční náplň: objekt občanské vybavenosti (ubytovací, prodejní kapacita) Uzávěrka písemných přihlášek: do 30. září 1994 Na základě přihlášky Vám budou předány podmínky výběrového řízení včetně dostupných podkladů proti úhradě Kč 300,—. MĚSTSKÝ UŘAD NOVÝ BYDŽOV 504 01 Nový Bydžov tel. č.: 0448/23011, fax č.: 0448/23446 HOSPODAŘENÍ MĚSTA za první pololetí roku 1994 Výsledek hospodaření Městského úřadu v Novém Bydžově za I. pololetí 1994 představuje přebytek ve výši 6,344.000 Kč, a to při splnění příjmů na 53 % a čerpání výdajů na 40 %. Plánované vlastní příjmy byly splněny na 60 %. Plnění příjmů převyšuje schválený rozpočet u daně ze závislé činnosti, vybírané Finančním úřadem v Novém Bydžově, dále u příjmů z činnosti rozpočtových organizací a ze správních poplatků. Lze tedy očekávat, že u těchto příjmů bude roční rozpočet překročen. Ve výdajích je rozpočet čerpán na 40 %, čerpání jednotlivých kapitol "odpovídá plánu na I. pololetí. Schválený rozpočet byl posílen účelovou dotací Okresního úřadu Hradec Králové ve výši 300 tisíc Kč (na úpravu prostranství 20 bytových jednotek, ulice U jatek). Ve II. pololetí budou tyto náklady doplněny na částku 600 tisíc Kč. Na opravu radnice byla v měsíci červenci a srpnu přidělena finanční dotace Okresním úřadem Hradec Králové ve výši 3,000.000 Kč a Ministerstvem kultury České republiky 1,790.000 Kč. Tyto finanční prostředky podmiňují další práce na této stavbě. Zdenka Dvořáková, vedoucí finančního odboru M Koncem měsíce srpna 1994 byl v Novém Bydžově kontrolován řidič K.. R., u kterého byl dechovou zkouškou zjištěn alkohol. Tato skutečnost mu dodala potřebnou kuráž k tomu, aby v následujících dnech po opětovném . posilnění potřebnou dávkou alkoholu odešel k budově po- | licie v Novém Bydžově, kde v pozdních nočních hodinách demoloval zařízení na budově. jeho aktivita bude řádně zhodnocena okresním soudem. M V měsíci srpnu 1994 byl opět, již po několikáté, vykraden stánek PNS v obci Smidary. Ovšem z této krádeže se pachatelé Jj. D., M. K. a S. S. dlouho neradovali a jsou vyšetřovatelem stíháni nejen pro tento skutek, ale i další rozsáhlou trestnou činnost v Novém Bydžově a okolí. K. V.
Strana 8
Rozhodnutí 92. sjezdu České obce sokolské uspořádat v roce 1994 XII. všesokolský slet v Praze na Strahově postavilo sokolské cvičitele do zvýšené činnosti, neboť na nich záleželo, jak XII. slet vyzní, a to nejen po stránce přesnosti nácviku, ale také účasti cvičenců. Obnovená činnost Sokola po 46 letech v roce 1990 se zdála příliš krátká a byly obavy, že uspořádat slet po tak dlouhé odmlce se nepodaří. Dnes již však víme, že obavy byly zbytečné. Slet proběhl v plné slávě jako slety předešlé. Rozhodující vliv na úspěch měli cvičitelé všech složek. Byla to činnost vyčerpávající, ale nakonec radostná. Výrazně přispěla k úspěchu XII. všesokolského sletu. Nácvik na slet začal v roce 1993. Snahou každého cvičitele bylo získat a zapojit do nácviku co nejvíce cvičenců. Nebylo to ani jiné v případě cvičitele žáků. Jeho úkolem bylo získat co nejvíce žáků, kteří by nacvičili poměrně náročnou sletovou skladbu starších žáků a mladších dorostenců. Cvičení žáků v TJ Jiskra skončilo v roce 1981 odchodem sokolského cvičitele a o další pokračování cvičení v gymnastice TJ ani mnoho neusilovala. Cvičitel žáků Sokola cvičil žákovskou skladbu již na X. sletě v roce 1938, na XI. sletě v roce 1948 vedl početnou výpravu žáků z Nového Bydžova. Věděl, že hlavním úkolem Sokola je dnes péče o děti a mládež. Věděl, že v Sokole získávaly celé generace nejen pohybovou a fyzickou zdatnost, ale také kamarády, disciplínu, zásady etiky, prostě spoustu schopností a vlastností důležitých pro život. Posuzoval to nejen podle sebe, ale také podle mnoha lidí, kteří prošli sokolskou průpravou. Dnes jsou to už samozřejmě starší ročníky, ale pokud cvičenci zůstali věrni pohybu, je to na nich vidět. A konec konců i na jejich chování a jednání. Obecně je možné na dnešních dětech pozorovat, že jsou pohybově zaostalé a jak málo jim říkají pojmy úcta a čestnost. Pokud jde o fyzickou stránku, chybí jim hlavně rychlost a obratnost. A když se kolem desíti let (v předpubertálním věku) začnou odtahovat od rodičů, není tu záchytný bod, který by je podržel. Houtfují se v různých partách a o výsledcích se dočítáme v černých kronikách. Jejich osobnost se nemá kde pozvolna a nenásilně rozvíjet jako dřív třeba v Sokole nebo ve skautském hnutí. Všichni ale nemohou být talentovaní — a kam se mají zařadit ti průměrní? Těch je přece většina. Cvičitel, vědom si této skutečnosti, se plně zapojil do činnosti obnoveného Sokola s vědomím — práce pro národ se neplatí. Musela být obnovena tradice cvičení žáků v gymnastice. Brzy žáci dosáhli uspokojivých výkonů na jednotlivých nářadích, o čemž svědčí dobrá umístění na gymnastických závodech. Četnými vystoupeními na akademiích se naši žáci stali populárními v celé Orlické župě. Tito žáci tvořili základ pro sletovou skladbu. Ke spolupráci. byly pozvány také ZŠ v Karlově ul a ZŠ Klicperova ul. Ředitelé škol souhlasili se spoluprací se Sokolem, neboť poznali, že tato spolupráce bude prospěšná a žáci tak získají více na své tělesné zdatnosti. Dotáhnout celou akci do konce se však podařilo jen ZŠ Karlova ul. Učitel Jan Valenta výrazně přispěl k tomu, že žáci ze ZŠ Karlova ul. nejen zvládli náročnou skladbu, ale také dobře reprezentovali svoji školu v Praze. Akrobatická část žákům ze školy z počátku dělala určité potíže, ale po individuálním nácviku v sokolovně tuto část zvládli. Autor skladby Bohuslav Roubal při celkové kontrole nácviku skladby prohlásil, že je velká škoda, že gymnastika z hodin školního tělocviku téměř vymizela a že každý cvičitel, který přivede žáky na Strahov, je hrdina. Vystoupení starších žáků a mladších dorostenců dopadlo velmi dobře, i když je sužovalo velké vedro, Žáci z naší Orlické župy byli doplnění žáky a dorostenci ze Slovenska a tvořili blok 72 cvičenců, který byl zařazen vpředu před hlavní tribunu. Žáci se mohou pochlubit, že prošli branou borců. Vystoupení na Strahově jim zanechalo neopakovatelné zážitky a vzpomínky na vystoupení na Strahově je budou provázet celý život. Samostatnou kapitolou v šestidenním pobytu žáků v Praze byl průvod Prahou. Procházeli rozjásanou Prahou a davy Pražanů je radostně vítaly. Opět po mnoha létech zavlály sokolské prapory nad Prahou a tisíce lidí volalo: Ať žije Sokol! Fascinující podívaná na rozjásané davy uváděla hochy v úžas, neboť něco podobného dosud nezažili. Z průvodu se sice vrátili zmoženi vedrem, unaveni, ale i s vědomím, že sokolové jsou nejen v celé Evropě, ale i v Americe, Kanadě, a dokonce i v Austrálii. Byli v průvodě. Další část pobytu žáků v Praze byla poznávací a návštěva kulturních akcí spojených s XII. všesokolským sletem. Jejich vedoucí v Praze PaedDr. Pavel Pavelka spolu s Mirkou Smadišovou pečlivě naplánovali program tak, aby žáci co nejvíce poznali: Prahu a navštívili akce, které jsou nejzajímavější. Nechybělo ani koupání na známých pražských koupalištích, jako je Džbán nebo Šárka. Ubytování ve škole v Dejvicích, blízko stanice tramvaje i metra, dávalo žákům možnost rychlého pohybu po Praze. Žáci Sokola Nový Bydžov před cvičením na strahovském Foto M. Pavelka
Strana 9
Hoši se z Prahy vrátili plni dojmů, unaveni, ale šťastni, neboť prožili poprvé v životě tak velkou událost, jako byl XII. všesokolský slet. Nakonec něco z myšlenek spisovatelky Elišky Horelové: „Jsou lidé, kteří říkají, že Sokol je nemoderní, že se přežil. Ano, je nemoderní pro ty, pro něž je nemoderní čest, věrnost, obětavost, schopnost podřídit své zájmy zájmům celku, být druhému ne vlkem, ale bratrem a sestrou. Ale XII. slet ukázal, že Sokol nemá ve svých řadách jen odcházející generaci, tu starou věrnou gardu, jejíž cvičení nám vhánělo slzy do očí, ale že má i mnoho mladých cvičenců. které vítaly naplněné ochozy strahovského stadiónu s nemenším dojetím. Neboť právě v nich vidí ti, kdo přijali sokolské myšlenky za své, naději nejen pro sebe, ale i pro národ.“ M. Pavelka Tělocvičná jednota SOKOL v Novém Bydžově oznamuje všem svým členům, že PRAVIDELNÁ CVIČENÍ VŠECH SLOŽEK začala dnem 12. září 1994 (pondělí) v rozsahu jako v minulém cvičebním roce. Výbor TJ SOKOL N. Bydžov XII. všesokolský slet nově prokázal, že Sokol se vždy nejlépe prezentoval nejen před svým národem, ale před celým světem svými slety. Zopakujme si stručně jejich poslání. Měly vždy veliký význam nejen propagační a tedy náborový, ale především zdravotní (po stránce tělesné i psychické), cvičební, organizační a morální — s výraznými požadavky na kázeň, vytrvalost, obětavost, sebezapření (které zvláště letos vyžadovalo překonávání neobvyklých veder). A konečně svými estetickými hodnotami měly a mají slety vždy veliký citový účin na diváka, který v některých chvílích podléhá až dojetí a ze sletiště odchází naplněn dojmy, které se dají srovnat s těmi, jaké v nás zanechává např. návštěva nezapomenutelného divadelního dramatu či poslech symfonické básně. A navíc slety ve vážných politických situacích dokázaly vždy přispět ke správné orientaci národa. Připomeňme si jen VI. všesokolský slet před 1. světovou válku v roce 1912, X. všesokolský slet před 2. světovou válkou v roce 1938 a XI. všesokolský slet po únorovém puči v roce 1948. To všechno si mnozí z nás připomněli a znovu prožívali po 46 letech při letošním XII. všesokolském sletu. A to všechno nás přesvědčilo o tom, že Sokol nemůže a nesmí opustit tento směr tělovýchovy ani v budoucnosti, a že tedy všesokolské slety mají otevřený vstup do třetího tisíciletí. Obavy z toho, že tradice sletů může přinést ustrnutí, jsou neopodstatněné. Budou vždy odrazem své doby a šestileté období, ve kterém se konají, je z tohoto hlediska dostatečně dlouhé. Už jsme si naznačili jejich reagování na mezinárodní a politické situace a také po stránce tělocvičné stačí ohlédnout se do minulosti, abychom poznali, že každý — dnes už z dvanácti sletů — přinesl něco nového. Někdy se sletům vytýkala touha po velikášství. Ale i když počet cvičenců a diváků až do XI. všesokolského sletu neustále stoupal, nikdy nešlo o pouhou megalomanii. Na X. všesokolském sletu v roce 1938 např. cvičilo najednou v meziznačkovém rozestupu téměř 30 tisíc mužů prostě proto, že bylo tehdy tolik mužů v nácviku a že se Fr. Pecháček odvážil uvést na sletiště nový typ skladby. A ze stejných důvodů cvičilo tehdy najednou i 30 tisíc žen reje. Naproti tomu letošní XII. všesokolský slet, jako 'odraz své doby, přinesl významnou změnu v plošné využitím velké plochy menším počtem cvičenců... O uskutečnění XII. všesokolského sletu se dlouho bojovalo — vlastně hned od listopadových událostí v roce 1989. I ve vlastních řadách. A pochyby a varování neumlčel ani Sjezd ČOS v roce 1992, který o pořádání Sletu rozhodl s konečnou platností. Zvláště z řad novinářů se ozývaly varovné a někdy až ironizující hlasy. Kde hledat příčinu tohoto postoje? Snad ve vzpomínkách na spartakiády. Snad v rozporném pohledu na majetkoprávní otázky po vydání zákona 173/90. V každém případě macešský přístup většiny novinářů a reportérů k propagaci XII. všesokolského sletu svědčil o tom, že vesměs patří ke generaci zasažené zamlčováním a zkreslováním sokolské ideje v době totality. To snad vysvětluje jejich nepochopení velikého morálního rozdílu mezi spartakiádami a Sletem až do jeho realizace. Proto byla atmosféra XII. všesokolského sletu a obštavost cvičenců (po stránce finanční i při překonávání útrap veder) takovým překvapením a proto byla během Sletu tak uznale oceňována. Jedním z dalších důvodů nepříznivého postoje novinářů v předsletovém období bylo pravděpodobně také to, že sdělovací prostředky po listopadu propadly nesmyslně téměř výhradně jen propagaci profesionálního sportu. Lidem chléb a hry... Změní tento postoj Slet? Dokážeme po Sletu vhodně ocenit dobrovolnou tělesnou výchovu a její význam a snahu o veřejnou prezentaci? Uvědomili jsme si ten veliký rozdíl, kdy se dívalo 20 tisíc diváků na 20 tisíc cvičenců, zatímco zápasy dnešních gladiátorů sleduje sice také 20 tisíc diváků, ale na hřišti se pro peníze bije jedenáct, šest nebo ještě ménš profesionálů? V čem a kde je úpadek tělovýchovy a sportu? Opravdu na strahovském sletišti;, jak se snaží dokazovat někteří nepřátelé: hromadných vystoupení? Sokol se vrací, ale je to jiný Sokol... Ano, ale je nutno tento slogan upřesnit: je jiná dnešní generace, kterou se snaží Sokol do svých řad získat. je to generace ne svou vinou pokažená čtyřicetiletou snahou o převýchovu v době totality. Úkol Sokola po Listopadu je tedy především uvědomovací. Kromě 'těla cvičení' musí v duchu zdravé tradice navázat na morální výchovu ve smyslu demokracie, humanismu, bratrství. Bez navázání na tuto tradici by nemělo smysl Sokol obnovovat. Sokol se tedy nemůže stát jen snůškou sportů. O to usilovala totalita v tzv. sjednocené tělovýchově. Jaký je tedy náš úkol po XII. všesokolském sletu? Sokol se musí výrazně snažit i dnes nejen o výchovu těla osvědčenými i nejmodernějšími způsoby, ale také o výchovu morálky a ducha. V tom je jeho poslání, v tom je jeho tradice, v tom trvá jeho úkol, směr a cíl, v tom je Sokol jiný než jiné tělovýchovy, zvláště tělovýchova předlistopadová. V tom je Sokol jiný, nový, moderní pro dnešní generace. K tomuto ušlechtilému zaměření otevřel Listopad opět cestu a XII. všesokolský slet prokázal její správný směr. V tom je dnešní mládí sokolské myšlenky, Ihostejno, že ji oživuje starší generace, neboť ta právě poznala a neztratila její hodnoty. Věčné hodnoty, tak jako věčnou hodnotu má demokracie a humanismus. V tom je její síla: čtyřikrát pohřbívaná — počtvrté vstává zmrtvých! XII. všesokolskému sletu patří dík, že prověřil naši cestu do dalších let. Miroslav Provazník
Strana 10
Kozelužské proměny Již více jak 170 let patří k neodmyslitelnému koloritu Nového Bydžova jeden z mejstarších průmyslových podniků regionu, koželužna. Po celou dobu své dosavadní existence byla továrna zdrojem pracovních příležitostí a obživy pro celé generace obyvatel města a jeho okolí. V její bohaté historii lze nalézt nejenom období rozmachu a konjunktury, ale i období přechodných krizí a útlumů výroby. Přesto lze však konstatovat, že nikdy v minulosti nebyla tak zásadním způsobem zpochybněna nebo ohrožena její samotná existence, jako tomu bylo ještě v nedávných dnech. Změny majetkoprávních vztahů, měnící se firemní označení vlastníků či provozovatelů továrny, ale i nedostatek objektivních informací, vytvořily v novobydžovské veřejnosti kolem koželužny řadu spekulací a dohadů. Účelem následujících řádků je proto podat stručný přehled o všech skutečnostech týkajících se nedávného dění a o dalších perspektivách tohoto tradičního výrobce třísločiněných hovězích usní. Základem průmyslové koželužské výroby v Novém Bydžově byla dílna Heřmana Bergmanna, kterou v roce 1847 přeložil jeho syn Jonáš Bergmann do dnešních prostor. Do konce 19. století zde rodina Bergmannových vybudovala prosperující a na tehdejší dobu i poměrně rozsáhlý a moderně vybavený závod. V r. 1900 byla z rodinného podniku vytvořena akciová společnost s většinovým majetkovým podílem První pražské úvěrní banky. K další změně majitele továrny pak došlo až v roce 1933, kdy továrnu odkoupila firma BOSKIN a. s. průmyslu kožního v Praze. Přes různé dílčí změny v podílech a vlivu tehdejších akcionářů, úskalí válečného období a několikaměsíční správu firmy Bata Zlín zůstala továrna majetkem a. s. BOSKIN až do jejího znárodnění v r. 1948. Z těchto důvodů nebyly na závod po roce 1989 ani vzneseny jakékoliv restituční nároky. Po znárodnění byl závod začleněn do nově utvořeného národního podniku Polický jaroměř. Od roku 1949 pak nesl tento podnik a jeho podřízené závody název Závody Antonína Zápotockého, n. p., Jaroměř (ZAZ, n. p., Jaroměř). V případě novobydžovské koželužny se jednalo o závod č. 5. Dílčí kosmetickou změnu prodělal název závodu k 1. 1. 1989, kdy bylo označení mn. p. nahrazeno označením „státní podnik“. Poněkud zásadnější změnu představovala transformace s. p. ZAZ na akciovou společnost TANEX Jaroměř ke dni 2. 1. 1990. Z původních podřízených závodů s. p. se tak staly samostatné právní subjekty, tzv. dceřinné a. s., sdružené v holdingovém uskupení a. s. TANEX Jaroměř. I novobydžovská koželužna nesla tedy od tohoto data oficiální název: TANEX - Novobydžovská koželužna a. s., Nový Bydžov. V zásadě i0 lze však konstatovat, že původní organizační a řídící vazby na bývalé podnikové ředitelství. v Jaroměři: zůstaly prakticky zachovány. 0 relativní samostatnosti svědčí nejenom fakt, že v představenstvech dceřinných a. s. zasedali i funkcináři bývalého podnikového ředitelství, nyní holdingu a. s. TANEX, ale i to, že z různých důvodů některé oblasti (jako např. zahraniční obchod, právní zastoupení, investiční výstavbu ČOV - čističku odpadních vod, atd.) řídili i nadále pracovníci holdingu. V zájmu objektivity je však nutno přiznat, že závod Nový Bydžov neměl v této době k dispozici potřebné množství odborných a řídících pracovníků pro samostatné zabezpečení těchto činností. Počínající odbytová krize koželužského průmyslu, rozpad obchodních vztahů a obrovské finanční zatížení způsobené výstavbou ČOV, a to i přes značné státní dotace, způsobilo, že se závod v průběhu r. 1991 a 1992 dostal do vážných ekonomických problémů. Stále se prohlubující prvotní i druhotná platební neschopnost prakticky v závěru r. 1992 ochromila jeho činnost. Za této kritické situace projevila o závod zájem spol. s r. o. BRNOPLAST Brno, reprezentovaná panem Janem Matouškem. Tento zájem lze m.j. vysvětlit i tím, že p. Matoušek je i podílníkem firmy CAMA, která po odchodu polských stavbařů prováděla dostavbu ČOV. Vzhledem k zařazení TANEXu a. s. Jaroměř jako celku do 1. vlny kuponové privatizace však již nebylo v této době možno Novobydžovskou koželužnu z majetku TANEXu a. s. Jaroměř vyčlenit a odprodat přímým prodejem. Proto byl závod s. r. o. BRNOPLAST Brno pouze pronajat do užívání s přednostním právem odkupu. Zmiňovaná společnost zahájila svoje působení v továrně ke dni 1. 1. 1993. Pro úplnost je však nutno předeslat, že ani po pronajmutí, ale ani nyní po jeho skutečném prodeji novému majiteli, nepřestala a.s. TANEX - Novobydžovská koželužna Nový Bydžov jako samostatný právní subjekt existovat. I nadále zůstává výhradním majitelem čističky odpadních vod. Oficiálně působí dokonce i na stejné adrese a na stejných telefonních číslech jako majitel závodu, přestože faktickou výkonnou činnost zajišťují pracovníci holdingu a. s. TANEX Jaroměř jmenovaní do představenstva a. s. TANEX- Novobydžovská koželužna. Záhy po velkorysém obnovení výroby v únoru 1993 se u nového provozovatele továrny objevily obdobné problémy v hospodaření a řízení závodu, jako měla a. s. TANEX - Novobydžovská koželužna. Tyto nedostatky byly ještě zjevně násobeny neznalostí oboru a prostředí, chybějící odborností, atd. Po celou dobu svého působení v Novém Bydžově se však s.r.o. BRNOPLAST Brno snažila skutečně získat továrnu do svého vlastnictví. A to i přesto, že posléze neplnila ani svoje smluvní závazky vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy. Na základě výpovědi této smlouvy ze strany a. s. TANEX- Novobydžovská koželužna ukončila s.r.o. BRNOPLAST Brno svoje působení v závodě dnem 30. 4. 1994. Současně s odchodem Brnoplastu však přišlo o zaměstnání všech zbývajících 123 pracovníků závodu. Většina z nich pak skončila v evidenci uchazečů o zaměstnání na místní pobočce Úřadu práce. O tom, jak dalece to byl „důstojný rozchod“, svědčí až groteskní způsoby utajování peněz na výplaty a odstupné, způsob předávání výpovědí či stále ještě probíhající soudní spory desítek bývalých zaměstnanců se s.r.o. BRNOPLAST Brno o dalším finančním atd. Dnem (1. 5. přešel závod opět pod přímou správu a.s. TANEX - Novobydžovská koželužna Nový Bydžov. Vzhledem k předchozím nevyrovnaným závazkům společnosti se však jednalo pouze o opětovné převzetí nemovitého majetku bez možnosti získání dalších provozních úvěrů a obnovení výroby. Závod tedy zůstal zcela bez lidí, bez jakékoliv perspektivy, zajišťovaný pouze profesionální bezpečnostní agenturou. Pro úplnost je ještě třeba doplnit, že se v průběhu 1. vlny kuponové privatizace staly faktickými | vlastníky TANEXu a.s. Jaroměř jako celku, tedy i novobydžovského závodu, investiční privatizační fondy. Z celkově nabízeného základního majetku TANEXu ve výši 704258 tis. Kč, získaly fondy majetkový podíl ve výši: — Spořitelní a privatizační a. s. Praha 18,44 % — I. investiční a. s. Praha 18,44 % — Investiční kapitálová spol. KB, Praha . . . . 12,66% — VŮB Invest. Bratislava 10,24 % Akcie v hodnotě 86 183 tis. Kč jsou nabízeny zájemcům i ve 2. vlně kuponové prizatizace, která probíhá v současné době. Za této situace stály investiční fondy před zásadním rozhodnutím, zda závod navrhnout do konkursního řízení, což se rovnalo jeho faktické likvidaci jako koželužny, nebo se ho pokusit odprodat přímým prodejem konkrétnímu, a hlavně solventnímu zájemci. Po řadě obtížných jednání byl závod 20. 6. 1994 prodán spol. s r. o. NOBYKO Nový Bydžov, založené výhradně za účelem koupě a provozování novobydžovské koželužny. I zvolený název NOBYKO, je opět jenom zkratka Novobydžovské koželužny v jiné podobě. Zmiňovaná společnost s r.o. je tvořena 4 společníky, z nichž většina zná z minulosti důvěrně jak samotný závod, tak i jeho problémy a možnosti. Výroba byla v továrně obnovena ke dni 1. 8. 1994.
Strana 11
Po plných 46 letech se tak novobydžovská koželužna odpoutala od vlivu Jaroměře a stala se opšt zcela samostatným soukromým podnikem. K tomu, aby se podařilo koželužnu nejenom udržet a stabilizovat, ale i dále rozvíjet, však nestačí pouhá změna majitele, ale musí dojít i k zásadním a často i nepopulárním změnám ve všech oblastech organizace, řízení a pzovozu závodu. Musí však dojít i k zásadní změně v přístupu k plnění pracovních povinností ze strany některých staronových zaměstnanců závodu. Vlivů na další existenci koželužny je v tržním prostředí samozřejmě daleko více. Proto je nutno konstatovat, že za současné celosvětové krize kožeděliného průmyslu a při nedostatku a rostoucích cenách vstupních surovin zápas koželužny o její další existenci teprv2 začíná. St. Horák zajíimavsli KLEPY PŘED STO LETY. 30. září 1894 uveřejnily Bydžovské noviny pod značkou -ec fejeton, jehož text ani po století neztratil na své aktuálnosti. Posuďte sami! V Bydžově 29. zář Sládek povídá: Cos u nás straší; - říct to nelze slovy, vzduch toho plný, ve vodě to pluje, s chlebem to jíme, krev to omamuje, tak sladkotupě, dým jak opiový. í 1894 Je toho plno všude, kam se u nás podíváte: v krámech, na ulici, všude, všude! Maloměstské šosáctví, klep! Prosim: malá ukázka: Paní X byla včera v divadle a měla novou blousu. Z modrého hedbáví. Po divadle, druhý den ráno: Paní A: „Viděla jste, paní B, jak se ta paní X strojí? Taková maškara stará a vezme si blousu z modrého hedbáví — —“ Paní B: „I Bože, cožpak to! Ale jen kdyby ji aspoň měla zaplacenou! Furie! Chodí to v hedbáví a je to dlužno za každý steh, který má na sobě. Víte, paní A, já nerada klepu, a co se mně řekne, jako by to do hrobu řekl, ale tuhle vám jdu okolo pana N. — On jim šije, a co myslíte, že jsou mu ti X-ovi Tři sta zlatých, považte, tři sta!“ Paní A: „To bych jen ráda věděla, kde na to všecko berou peníze. V divadle jsou každý den, žádná zábava se bez nich neobejde, pan X- sedí den co den do rána v hospodě, a to víte: vodu taky nepije. Doma jedí jako baroni, dcery šatějí, jakoby to byly nějaké comtessy. Bůh ví, můj muž má také pěkně příjny, ale tohle přece netropíme.“ Pěkný obrázek! Co? Ale skutečnosť je trochu hubenější. Paní X měla starou modrou blousu dovedně přešitou, v divadle byla jednou, a je-li nějaká zábava, má tři dny napřed bolení hlavy od samé starosti, jak by se to dalo prověst, aby zábavu navštívila i s dcerami, a to při výlohách co možno nejmenších, a když některou zábavu vynechala, prosím, pak to vypadá zase takhle: Paní C: „Tihle X-ovi, to jsou vám lakomci! Šlupky. z brambor by jedli, jen aby ušetřili. Jak je nějaká zábava s vyšším vstupným než šesták, už to není doma. To vám, když tam přijdete, hned řekne služka: „Milostpaní není doma, ona odjela včera se slečnami do Rokytnice — A slečinky nevylezou ven, protože si nemají co na sebe vzít, a milostpaní chodí v zimě v létě v jedněch šatech“ — Anebo: „Paní X nebyla včera v zábavě. Inu ovšem! Ono je to tě vrchnosti všecko sprostě. No, jen aby ještě rádi jednou nepřišli ...“ Anebo: „Má to ta paní X neštěstí. Ráda by se těmi dcerami pochlubila, ale ani ven s nimi nemůže vylézt: tak jsou hloupě...“ Anebo: je zábava a paní X nemá chuti jíti. Říci „nepůjdu“ — to se nesmí! Change passé — provede se to tedy jinak. Paní X „odjela“ se slečnami do Prahy — na Žofin do koncertu. Sejde se paní A s paní B. Paní A: „Kdepak asi byli X-ovi, že je nebylo v zábavě vidět?“ Paní B: „I Božínku! Vy to nevíte? Ona jela se slečnami do Prahy na Žofin. Prosím vás, už ji to také leze na rozum, že ji ta děvčata ostanou na krku, proto je chce provdat v Praze, když to tady nejde. No, potěš pán Bůh toho, kdo si je vezme. Peníze nemají, hezké nejsou, vzdělaně také nel“ — Paní A jde dál, setká se s paní C a už jí vypráví, jak jeli X-ovi do Prahy. Tři koše plné šatů vezli s sebou, u obchodníka Y si koupili nově vějíře. Ovšem že za ně zůstali dlužni — to ani v řeči jinak nejde! A než paní C maso koupí, sdělí to už paní D a tak dále. A za hodinu už se vypravuje, jak byli X-ovi v Praze, jak se tam slečny nudily: žádný prý si jich ani nevšímnul; paní X se strašně zlobila — — atd. atd. A X-ovi? Seděli toho večera doma. Pan X, který chodí denně do besedy na jeden dva půllitry, zůstal kvůli rodině doma a hráli v karty. Inu! Není všecko na líc i stejné! na rub * * * Prosím, tohle je jen ukázka klepů o zábavách. Teď si spočtěte, co všecko se v denním životě dělá a nedělá, a představte si to ohromné. číslo klepů, které „plovou“ mezi lidmi. A kdo dělá ty klepy? — Rozhodně ten, kdo nemá nic jiněho na práci! Sir Charley Ewans napsal: „Klep je asi o šestnáct let starší než první dcera Evina.“ Sama dokud byla Eva, tu sotva mohla „klepat“, ale se šestnáctiletou dcerou? Dovolie, to už přece jde! Ač látky našly si věru i tehdá dost. Ptáte se, kdy klepy přestanou? Zbytečná otázka! Klep je potřebný jako sůl; o čem pak by se mluvilo? Čím by nás potěšila ta neb ona horlivá prodavačka v krámě, čím by se páni bavili v trafice, při pivě, dámy na cestě z koncertu, divadla? Je to přece zábavnější než všecky romány. A proto resumě: Klep je soli — šosáckého živobytí. — Vivat! -ec Psal se rok 1894. Na kolik fejetonů by asi vydaly jen nejnovější novobydžovské klepy v polovině září 1994?! P. ROZPIS POHOTOVOSTNÍCH SLUŽEB Zubní pohotovostní služba se bude provozovat v jednotlivých privátních praxích každou sobotu od 7.00 do 13.00 hodin. Dr. Beneš Nový Bydžov 3. 9. 12. 11. Dr. Fišerová Nový Bydžov 10. 9. 19. 11. Dr. Hanzlík Chlumec n. C. 17. 9. 26. 11. Dr. Hanušová Nový Bydžov 24. 9. 3. 12. Dr. Horynová Chlumec n. C. 1. 10. 10. 12. Dr. Keltner N. Bydžov — Revoluční 8. 10. 17. 12. Dr. Loudová Nový Bydžov 15. 10. 24. 12. Dr. Novotná N. Bydžov — Revoluční 22. 10. 31. 12. Dr. Řezníčková Chlumec n. C. : 29. 10. Dr. Šafářová Nový Bydžov 5.11. Rozpis pohotovostních služeb lékařů pro spádové území Nového Bydžova a Chlumce nad je vypracován od září 1994 do konce roku 1994, a pokud se osvědčí, bude pokračovat i v příštím roce. Sdělení referátu zdravotnictví Okresního úřadu v Hradci Králové 11
Strana 12
TOUHA M. A. Nováková-Nevyjelová 8. 3. 1964 Toužím utonout v mladé trávě, její vlny se vzdouvají v přílivu i odlivu, mocnějším mořského. Její vlny voní po naději intenzivněji než ty oceánu či Středozemního moře, omývajíce mé srdce i mě smysly mateřskou rukou domova. Toužím utonout v mladě trávě mařatských vinohradů, poblíž farské studánky. svého dětství, kam jsem chodívala se služkami pro vodu bezmračné oblohy, kterou jsem pila z dlaní spolu se sluncem, s tím dovádivým smiíškem. A tak až-mě najdete utonulou v mladě trávě bezbřehého moře mě mladosti, budu svítit nahotou svěho srdce, z nějž vykvete veliký petrklíč, ten milenec trávy, kterou za mne obejme a políbí. » MACRL —— + 10. 14. 17. 6. 23. 25. 12. NAROZENÍ Barbora Petyniaková, " Nový Bydžov, Dr. M. Tyrše 157 Nela Štajerová, Nový Bydžov, Merendní 1909 " Nový Bydžov, J. Fučíka 854 David Ploc, " Nový Bydžov, Havlíčkova 64 Daniel Pažout, Nový Bydžov, Na Švarcavě 1258 Tereza Drábková, " Nový Bydžov, J. Fučíka 891 ky 28. 29. Jana Bártová, 25. Nový Bydžov, Stará Skřeněř 18 .Ě Filip Doskočil, Nový Bydžov, Nová 1937 Tomáš Drábek, 25. .Ý. Marian Horák, Nový Bydžov, Zábědov 99 Václav Doležal, N. Bydžov - Chudonice, Polní 171 Daniel Macháček, Nový Bydžov, Osecká 732 .Ý Petra Přibylová, Nový Bydžov, J. Mánesa 279 .Ý. Barbora Tobišková, Nový Bydžov, Metličanská 1104 SŇATKY .Ý. Eduard Moravec, Trutnov, Zámečnická [skryto] Lenka Čermáková, Nový Bydžov, U památníku 1148 .Ý Josef Vojtěch, Nový Bydžov, Revoluční 59 Monika Znamínková, Hradec Králové, Velké nám. 153 Aleš Chmelař, Nový Bydžov, Lidická 801 Daniela Klozová, Nový Bydžov, 28. října 1683 16. 7. Jan Mališka, Nový Bydžov, Havlíčkova 64 Renáta Kahounová, Praha 8 16. 7. Pavel Kareš, Sobčice 131 Olga Kubecová, Nový Bydžov, Na Švarcavě 1258 30. 7. Milan Chura, Horní Slavkov Zdeňka Pavelková, Nový Bydžov, tř. B. Smetany 1281 30. 7.. Petr Dejl, Nový Bydžov, Turkova 1343 Lenka Malachowská, Nový Bydžov, Turkova 1343 13. 8. Jaroslav Malý, Nový Bydžov, Čs. armády 6 Vendulka Endlerová, Chlumec n. C., 744/I1V. 19. 8. Jan Jezdinský, Nový Bydžov, A. V. Friče 117 Petra Donátová, " Nový Bydžov, Na Otmarce 337 20. 8.. Ing. Martin Krois, Nový Bydžov, J. Fučíka 854 Jana Vítková, Nový Bydžov, J. Nerudy 1758 ÚMRTÍ 13. 6. Karel Vacek, 79 let Nový Bydžov, K. V. Raise 178 17. 6. Josef Němec, 86 let Nový Bydžov, Vysočany 28 i 25.6. Václav Váňa, 80 let Nový Bydžov, Lidická 828 26. 6. Miloslav Honzák, 62 let Nový Bydžov, Hradební 1505 11.7. Růžena Raichová, 93 let Nový Bydžov, Al. Jiráska 586 8.7. Josef Gabčo, 58 let Nový Bydžov, Dukelská tř. 636 13. 7. Marie Kožíšková, 70 let Nový Bydžov, Na svépomoci 399 21. 7. Jaroslav Baloun, 72 let Nový Bydžov, Dr. M. Tyrše 31.7. Drahomíra Pozděnová, 69 let Nový Bydžov, Havlíčkova 49 18. 7. Miroslav Šimůnek, 71 let Nový Bydžov, Stará Skřeněř 39 12.8. Františka Zrzavá, 89 let Nový Bydžov, 1. máje 32 1.8. Louda, © 84 let Nový Bydžov, Čs. armády 100 9.8. Josef Ouzký, 52 let [skryto] 348 NOVOBYDŽOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městský úřad v Novém Bydžově pravidelně - jednou za dva měsíce. Odpovědný redaktor Jaroslav Prokop. Adresa redakce: Městský úřad, 50401 Nový Bydžov, tel. 23011. Povoleno OK ONV v Hradci Králové pod či 2/88. Tiskne V. 4 A. Janata, Nový Bydžov. Náklad 900 výtisků. Mimobydžovským zájemcům zasíláme časopis poštou. Cena jednoho čísla 5,— kč. Uzávěrka příštího čísla 14. 10. 1994.