Je v tomto čísle váš osobní údaj (jméno, adresa…), který nechcete mít v archivu dohledatelný? Požádejte o jeho skrytí. Informace o zpracování osobních údajů.
Text čísla 1/1997
Text naskenovaných stran byl převeden strojově a může obsahovat chyby. Platí podoba na obrázku strany.
Strana 1
Ročník XXIV. 12. března 1997 7 Hospodaření města v roce 1996 * Z jednání zastupitelstva * Policie hlásí * A ještě městská policie * Poznámky k městské policii * Jen upřesnění * Hokejové mládí * Zahrádkářství na Novobydžovsku — 1. část * Aby se nezapomnělo — seriál Zd. Smutného * Za starých časů — druhá část vzpomínek Ing. J. Provazníka * Nohejbal v Sokole * Soutěž dětských recitátorů * Pozvánky * Inzerce * Z naší matriky V roce 1996 byla zahájena na ZŠ Klicperova půdní vestavba, která byla dokončena do prázdnin a od nového školního roku 1996/97 začala sloužit žákům i jejich učitelům. Byl využit stávající půdní prostor nad tělocvičnou, který poskytl zajímavý a netradiční učební prostor pro výuku výtvarné výchovy. Bylo nutné provést vložení ocelové stropní konstrukce pro novou podlahu. Následovalo rozdělení dispozice příčkami, zřízení nového bezpečného přístupového schodiště a samozřejmě nezbytné sociální zařízení. Uvolněním prostoru I. patra mohly být zřízeny další dvě učebny. V MŠ Palackého byla dokončena půdní vestavba, které předcházela rekonstrukce a části stropních konstrukcí posledního podlaží. I zde vznikly zajímavé prostory třídy, herny, sociálního zázemí a ředitelny. Byla dokončena oprava vnějšího pláště budovy radnice ve dvorní části, při které byly vyměněny nosné konstrukce dochovaných pavlačí. Od roku 1996 sídlí Hasičský záchranný sbor v našem městě v novém objektu v ulici Bratří Mádlů, který vznikl nástavbou stávajících garáží. Do loňského roku měli hasiči tak říkajíc garáže z ruky, neboť sídlili v Palackého ulici na dvoře Technických služeb. Byla zahájena obnova ohradní zdi židovského hřbitova, který je významnou kulturní památkou. Byla provedena rekonstrukce a výměna některých schodišť ve věži kostela sv. Vavřince včetně očištění všech dřevěných konstrukcí a jejich chemického ošetření. Kostel sv. Jakuba na Metličanech začíná dostávat konečnou podobu díky barevnému nátěru fasády, který by měl být dokončen v letošním roce. Rovněž bude dokončena rekonstrukce bytového domu Korneliova, kde získá nový domov 17 rodin. V penzionu pro důchodce čeká 30 bytových jednotek pro nové nájemníky (23 bytů 1+1, 7 bytů 2+1) zázemí CSPS, prostor prodejny, kadeřnictví a ordinace lékaře. Situace na stavbě do loňského září byla velice složitá, stavba se dostávala do skluzu. Změna ve vedení dodavatelské firmy znamenala obrat k lepšímu a 20. 2. 1997 proběhlo kolaudační řízení. Ale je nutné odstranit některé nedostatky společně s projektantem a dodavatelem. stavby, zajistit obsluhu výtahů a kotelny a dokončit venkovní úpravy — parkoviště, chodníky, terénní a sadové úpravy. Na závěr zbývá popřát všem, kteří naleznou nový domov — ať už v Korneliově ulici; nebo v penzionu — hodně zdraví, štěstí a hlavně dlouhá a spokojená léta prožitá v jejich novém domově. Antonín Vojta, investiční technik
Strana 2
HOSPODAŘENÍ MĚSTA V ROCE 1996 Hospodaření města za uplynulý rok skončilo po finančním vypořádání se zůstatkem peněžních prostředků Kč 2,545 tis., při splnění příjmů na 1115 % a čerpání výdajů v rozpočtu upraveném na 106,3 %. Naplnění příjmů, na jejichž tvorbě se podílí jednak Finanční úřad svými daňovými příjmy, tak i Městský úřad na poplatcích, bylo na 110,0 %. Pro přehled uvádíme příjmy tzv. plánované vlastní příjmy, které tvoří příjmovou základnu rozpočtu. Rozpočet Skutečnost daň ze závislé činnosti 11,090 12,952 daň z příjmu právnických osob 9,545 8,408 daň z příjmu právnických osob obce 560 560 daň z příjmu z podnikání fyz. osob 4,184 4,632 daň z nemovitosti 3,577 4,219 poplatek ze psů 41 41 poplatek z veřejného prostranství 707 897 správní poplatky 1,750 1,899 sankční poplatky 32 73 z prodeje majetku 550 1,057 pokuty 45 8 Dalšími předvídatelnými příjmy byly v průběhu roku příjmy z bankovních účtů, kde jsme dle finančních možností ukládali peněžní prostředky na účet depozitní směnky, převody mezi obcemi na žáky a další jiné. výdajích byly v průběhu roku rozpočtové prostředky posíleny o poskytuté dotace ze státního rozpočtu a Okresního úřadu Hradec Králové v celkové částce-Kč 15,684 tis. Z těchto finančních zdrojů byly hrazeny stavby: penzion pro důchodce, bytový dům čp. 34, vodovod Skochovice, kostel sv. Vavřince, židovský Hřbitov, kostel sv. Jakuba, radnice, půdní vestavba ZŠ Klicperova ul. a volby do Poslanecké sněmovny a Parlamentu ČR. Na financování velkých staveb, jakými jsou pro město penzion pro důchodce, bytový dům čp. 34 a plynofikace, jsme se podíleli uskutečněnými úvěry, a to v celkové výši Kč 11,500 tis. a zavázali splácení v roce 1997. Účelové dotace a úvěry byly výhradně na uvedený účel zcela plně vyčerpány. Ze svého rozpočtu má právo město poskytovat příspěvky na prospěšné či jiné užitečné činnosti, to ze svých fondů, kterým je fond rezerv. Radou bylo rozděleno celkem Kč 31.500: Ústav sociální péče Skřivany, na turnaj ve stolním tenise, Společnost ochránců památek na vydání knihy Historie Pocidliní, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, členský příspěvek, Nadace transplantace kostní dřeně, Region. mládežnický sportovní klub Cidlina, příspěvek na činnost, Centrum sociální pomoci na nákup vánočních balíčků a provedení transplantace jater chlapce z Čelákovic. Z vybraných poplatků veřejného prostranství o pouti byla rozdělena částka Kč 122.500 sportovním klubům v Novém Bydžově. Přehled výdajů: Rozpočet Skutečnost investičních a neinvestičních upravený k 31. 12. 1996 Vodní hospodářství, životní prostředí 4,994 3,855 | Správa lesů ij 1,988 1,896 Doprava 1,250 835 Školství 11,502 11,537 Kultura“ 3,663 3,703 Vnitřní správa 15,789 15,659 Sociální věci 14,390 17,483 Bytové hospodářství 13,683 19,115 Technické služby a plynofikace města 10,983 - 10,983 Stavebnictví, výkupy, GIS, plynofikace 4,411 2,626 "Všeobecná pokladní správa 1,850 2,175 Celkem výdaje 84,503 89,870 Vedoucí finančního odboru Zdena Dvořáková Z jednání zastupitelstva Na posledním zasedání konaném 26. února byly postupně projednány a schváleny následující hlavní body programu. Zastupitelstvo schválilo výkup domu čp. 47 od p. Zdeňka Mádla do majetku města, odprodej pozemku o výměře 102 v katastr. území Chudonice z majetku města společnosti PROKEŠ Co., s.r.o. a bezúplatný převod kabelového vedení pro DPS Duha v celkové délce 730 m do vlastnictví Východočeské energetiky se sídlem v Hradci Králové. Zastupitelstvo dále rozhodlo, že dnem 26. února 1997 bylo zahájeno předkolo privatizace bytů v domech č. 893, 894, 895 a 896 ve Fučíkově ulici a 27. května pak bude zahájena jejich privatizace v souladu s Pravidly privatizace bytů a bytových domů ve vlastnictví města Nový Bydžov. V průběhu dalšího jednání zastupitelstvo schválilo Požární řád města, členství knihovny v asociaci knihoven, finanční příspěvek z rozpočtu města ve výši 1 milión 10 tisíc Kč ke státní dotaci na Program regenerace městské památkové zóny a odprodej akcií Skláren Bydžov, a.s. z majetku města firmě BL, s.r.o. Na základě předložených návrhů zastupitelstvo schválilo zřízení nové městské policie, vytvoření komise pro zajištění místních záležitostí veřejného pořádku a vypracování zevrubné zprávy o dosavadní činnosti inspektora veřejného pořádku. V závěru zasedání byly projednávány hlavní zásady návrhu rozpočtu města na rok 1997, který bude schvalován na dalším zasedání městského zastupitelstva. I. P.
Strana 3
kud L- di od Policie hlasi M Pachatelé N.L. a N.J. dne 21. 1. 1997 v obci Prasek ve středisku ZD Králíky totožným klíčem odemkli dílnu, kde se neoprávněně zmocnili traktoru a valníku s úmyslem přechodně jej užít pro odcizení nafty. Na valník naložili prázdné plechové sudy a kanystry, odejeli k družstevní čerpací stanici s úmyslem odcizit naftu. Byli vyrušeni pracovníkem družstva, a tak od svého jednání upustili. Traktor i valník vrátili na původní místo. Po uvedeném jednání odejeli svým osobním autem do Kobylic, kde totožným klíčem odemkli sklad v užívání mysliveckého sdružení, ze kterého odcizili nejméně 40 litrů nafty. Ve spolupachatelství jsou vyšetřovatelem stíháni pro trestné činy krádeže a neoprávněné užívání cizí věci. M Tr. činu podvodu se dopustila rómská pachatelka D.I. tím, že uvedia v omyl K.V., kdy mu prodala akcie IPF Panok za částku 2.284,— Kč, které již nevlastnila. Firmě ALFA Spectrum se jako majitelka pokusila prodat akcie IPF Panok, kieré již nevlastnila. Obdobného jednání se dopustila i další pachatelka D. B., kdy podvody poškodila C.0. z Chlumce n. Cidl., K. V. z Nového Bydžova, ALFA SPECTRUM Praha, FINOS s.r.o. Hradec Králové. m Pro poškozování cizích práv je vedeno vyšetřování proti P.T. a H. M., kteří si neoprávněně namontovali na svoje osobní motorová vozidla SPZ, které těmto vozidlům nebyly přidělené; Policii ČR uvedli tímto jednáním v omyl, protože vozidla byla neoprávněně označena jinými státními poznávacími značkami. Šetřením policistů bylo zjištěno, že pachatel Ch. Jj. odcizil svému nevlastnímu bratrovi z peněženky finanční částku 100,— Kč, čímž se dopustil tr. činu krádeže. Proti pachateli v současné době je PČR OÚV Hradec Králové vedeno stíhání pro rozsáhlou tr. činnost. Vzhledem k tomu, že poškozený nedal souhlas k tr. stíhání, bude věc dle 8$ 159/2 —11/1h tr. řádu odložena. 0D. M. A JEŠTĚ MĚSTSKÁ POLICIE Po přečtení posledního dvojčísla Novobydžovského zpravodaje, dovolte nám, bývalým městským strážníkům Městské policie Nový Bydžov, abychom se vyjádřili k problému zrušení městské policie. Někteří z Vás si jistě přečetli důvodnou zprávu v Novobydžovském zpravodaji č. 3, proč byla zrušena městská policie. Na tento článek jsme nechtěli reagovat a také jsme na něj nereagovali. Vina za zrušení MP v Nověm Bydžově je zde jednoznačně svalována na bývalé strážníky. K napsání tohoto článku nás vedla odpověď pana Honse na dopis bývalého starosty pana Šprince. Městská policie vznikla v Nověm Bydžově v roce 1992, na základě zákona číslo 553/91 Sb. Počet strážniků byl stanoven na devět. Jedna z podmínek městského zastupitelstva byla nepřetržitá služba po celých dvacet čtyři hodin. Další podmínkou bylo vybudovat spolupráci s místním obvodním oddělením policie České republiky. Již od počátku jsme pociťovali, že MP potřebuje stálou službu na okamžitě předávání zpráv od občanů. Doposud to bylo řešeno cestou záznamníku telejonních hovorů. Proto byl v roce 1993 schválen návrh o zřízení pultu centrální ochrany (PCO). Na pokrytí nepřetržité služby byly přijaty čtyři operátorky PCO. Ty nejenom vykonávaly tuto činnost, ale zajišťovaly adminipráci a v neposlední řadě také úklid služebny. Bývalý starosta pan Šprinc se živě zajímal o práci MP i o postupně získávání objektů na PCO. Několikrát s noční hlídkou sloužil, aby mohl pravdivě informovat členy městské rady i zastupitelstva o výkonu služby. On sám nikdy nezjistil žádný nedostatek. Po nástupu nověho starosty se nic takověho nedělo. Připadali jsme si jako na opuštěné lodi. Pro upřesnění zákona číslo 553/91 Sb. — velitelem MP je starosta nebo jiný pověřený člen: městského zastupitelstva. U MP Nový Bydžov to byl starosta. Jednu velmi krátkou chvili tuto junkci vykonával místostarosta. Do roku 1995 se podařilo na PCO připojit celkem padesát objektů. Další objekty byly před připojením. Kriminalita v obci klesla na velmi nízkou úroveň (krádeže vloupáním). Podařilo se několikrát zadržet pachatele trestněho činu na místě. Spolupráce s obvodním oddělením policie České republiky byla na vysoké úrovni. Na základě toho byla tato vyhodnocena jako nejlepší ve východních Čechách. Byla dávána za vzor,jak mají tyto dvě bezpečnostní složky spolupracovat. Během celého působení MP nebyl ani: jeden: strážník řešen za nějaký přestupek nebo trestný čin. I z těto stránky byla MP plně funkční a bezproblémový orgán městského Nyní bychom chtěli rozepsat, proč dalo šest strážníků vypověď. Podle pana Honse to bylo z důvodu úsporných opatření. Pan Hons tvrdí, že rozpočet MP byl 3000000 Kč. Takový návrh rozpočtu jsme neměli ani v posledním roce, tj. v roce 1995. Návrh rozpočtu činil 2 680 000 Kč. Takže si myslíme, že se někdo nepamatuje a nebo sí nechce pamatovat? V tomto návrhu byla zahrnuta koupě služebního vozidla. Na základě rozhodnutí městské rady z prosince 1995 jsme si měli koupit nějaké poloterčnní vozidlo za 700 000 Kč. Ale již v lednu 1996 nám bylo na zasedání městské rady a potě i zastupitelstva dáváno jasně najevo, že MP je odbor zbytečný, který odčerpává finanční prostředky. Začalo se mluvit o tzv. „úsporném opatření“. Co znamená? Propuštění dvou strážníků, propuštění obsluhy PCO a odprodej PCO místní soukromě bezpečnostní agentuře. Kteří strážníci to měli odejit? Pan starosta nám řekl, že se máme mezi sebou dohodnout a nebo si hodit korunou. Pan Hons píše — citujeme — „od saměho počátku postrádala MP pevnou ruku od svěho městského vedení“. S tím je možné i souhlasit. Ovšem v období, kdy byl starostou pan Šprinc, nic takového nebylo pravdou. Vedení bylo správně a podpora velká. Po nástupu nověho starosty jsme podporu MP nezaznamenali, spíše naopak. Členově MP nevěděli, co bude dál. Tok události byl tak překotný, že se většina strážníků obávala o své místo a nevěděla, co se bude dál dít. Kdyby byl uveden v život tzv. „úsporný“ program, přestala by fungovat stálá služba. Sloužilo by se nepravidelně, údajně pondělí až pátek na 868,5 hodiny. V pátek a v sobotu by se možná sloužila i noční služba. V neděli by se nesloužilo! Tyto informace byly ale jenom dohady. Nikdo z městského úřadu nám nenalil čistěho vina. Nezlobte se, vážení občané města, ale takto si práci MP nepředstavujeme. Občan, který volá policii, ať ve dne nebo v noci, ji potřebuje okamžitě a je mu jedno, jaká policie přijede. Co si asi pomyslí občan, když zavolá na tísňové volání čísla 156 a místo toho, aby mohl sdělit svoje problémy, mluví se záznamníkem. Taková situace by nastala po úsporněm opatření. Podle názoru nás všech by potom byla MP zbytečná a nefunkční a také by čerpala penize, které by se daly využívat efektivněji. Příjmy městské policie byly dva a to: — blokově pokuty, — hlídání formou PCO. Blokové pokuty za rok 1995 činily 90000 Kč. Hlidáním formou PCO byl příjem za rok 1995 300 000 Kč. Takově příjmy neměla žádná městská policie v širokém okolí, přesto pro městský úřad to bylo stále málo. V jednom z návrhů pro rozpočet 1996 bylo vybrat v blokovém řízení 150 000 Kč. S tím jsme zásadně nesouhlasili, protože bychom nedělali nic jiného, než pokutovali za každý i nepatrný přestupek, abychom splnili výše stanovenou sumu. Tento návrh nebyl přijat městskou radou z popsaných argumentů. Na PCO byly připojeny jak velké novobydžovské provozy, peněžní ústavy, až úplně malé obchůdky a drobné živnostenské provozovny. Poplatky byly průměrné a dá se říci, že byly koncipovány pro spokojenost obou stran. Pokračování na s. 4
Strana 4
Dokončení ze s. 3 Tato služba jak pro občany, tak i pro podnikatele byla dobře hodnocena jak od subjektů připojených na PCO, tak i ze strany místního obvodního oddělení PČR. Předpokládaný příjem po upravení poplatků na rok 1997 činil 700 000 Kč. To není zanedbatelná částka a společně s blokovými pokutami již tvoří dost peněz, které městský úřad může použít na jakoukoliv jinou činnost. Prováděli jsme také transporty peněz pro místní odborově organizace, které patří pod městský úřad. l tato činnost přinášela určitý zisk. Celkem vzato, je to stále málo peněz? Nebo to tak není? Od poslanců městské rady jsme byli upozorňováni, že se zvyšováním poplatků na PCO by se muselo opatrně z důvodu konkurence místní soukromě bezpečnostní agentury. Myslíme si, že tento problém by byl velmi rychle vyřešen jak po stránce kvality vlastního zásahu (dvojčlenná hlídka MP společně s hlidkou PČR), tak po zvýšení poplatků konkurenceschopnosti (CBS tato činnost živí MP - doplněk k příjmům) a v neposlední řadě pravomocemi. Vrcholem všeho byla anketa o městské policii. Mnozí z Vás ji jistě objevili ve své poštovní schránce. V ní byl uveden návrh rozpočtu a u něj dvě alternativy: buď zachovat současný stav, nebo jej radikálně snížit dej PCO, propuštění dvou strážníků, propuštění čtyř pracovnic PCO). My si myslíme, že tato anketa byla pouze snahou městského úřadu zbavit se odpovědnosti za snížení a potě zrušení městské policie na prostě občany města. V článku Novobydžovského zpravodaje se píše, že bylo více hlasů pro druhou alternativu, a to radikálně snížit stav. Dovolte, abychom Vás seznámili s pravdivými výsledky ankety. Bylo rozesláno 1600 anketních lístků [některé i do Humburk, které nepatří do působnosti Nověho Bydžova): — pro zachování MP bylo 152 hlasů, — pro radikální snížení bylo 140 hlasů, — pro zrušení MP byl 21 hlas. Anketa ukázala, že při tak malém procentu návratnosti jsou občané Nověho Bydžova pro současný stav a to tedy pro zachování MP. Skutečnost však byla úplně jiná. Po dalších jednáních a vymýšlení úsporných opatření se návrh rozpočtu dostal na zasedání městského zastupitelstva. Jako jediný! Ostatní rozpočty již byly dávno schváleny. Jednání bylo velmi dlouhé a namáhavé. Nakonec byl rozpočet pro městskou policii schválen ve výši 2118000 Kč. V květnu 1996 však městské zastupitelstvo rozhodlo, že o novém rozpočtu na rok 1997 se již bude jednat v září 1996 (opět ůúsporný program, prodej PCO). Nyní vlastně nikdo nevěděl, co bude následovat a co bude s MP dál. V tu chvíli přišla nabídka od Městské policie Hradec Králově, zda bychom nechtěli jít pracovat k nim. Na rozmyšlenou jsme měli týden. Proto dalo šest strážníků výpověď. Výpovědi byly přijaty a vše mělo již rychlý spád. Mimořádné zasedání rady a potě zastupitelstva (odprodej PCO za směšnou cenu 50000 Kč místní soukromé bezpečnostní agentuře). Jen vlastní zařízení PCO stálo v roce 1993' 65 000 Kč. Tržní cena PCO by byla minimálně šestinásobná, protože se jedná o zavedenou placenou službu s pravidelným měsíčním příjnem, tudíž jeho tržní hodnota může činit 300 000 Kč. Proč městský úřad nevyhlásil konkurz na odprodej PCO, když mu tak scházely peníze? Městská policie dostala od sponzora za počítačovou sestavu. Ta byla neustále předmětem výtek a měla se vrátit nazpět sponzorovi. Nakonec však zůstala na městském úřadě a zbytek ceny se musel zaplatit. Na to peníze byly? Městský úřad si zřídil inspektora veřejného pořádku, který přebral ve velmi malém rozsahu naši práci (skládky, noční klid). Co asi zmůže jeden člověk? Nejsou to také vyhozeně peníze? Nebo je to jen obranný maněvr městského úřadu? p Nyní s odstupem času nás zastavují lidé z Nověho Bydžova, kteří nám fandili a také nás podporovali a dávají nám za pravdu, že jsme tuto nelehkou práci vykonávali dobře a že zde chybíme. Nás tento fakt velmi mrzí, ale nedá se již nic dělat. To je vše, co jsme chtěli k těto události napsat. Bývalí strážníci Městské policie Nový Bydžov POZNÁMKY K MĚSTSKÉ POLICII Dle zákona č. 367 $ 13 obce mohou zřídit na zajištění MÍSTNÍCH ZÁLEŽI- TOSTÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU OBEC- NÍ POLICII, která by měla zejména dbát na dodržování vyhlášek města, místní úpravy dopravních předpisů, zasahovat proti osobám rušícím noční klid nebo budícím veřejné pohoršení a pochůzkovou činností dbát na čistotu a pořádek ve městě. Z článku bývalých strážníků městské policie vyplývá, že nepochopili zcela jasně svoji roli. Zajištění provozu pultu centrální ochrany a linky tísňového volání, na čemž byla činnost městské policie především postavena, jsou činnosti, které přímo nevyplývají ze zákona o obcích a ve svých důsledcích způsobily navýšení nutného rozpočtu městské policie o pracovnice stálé služby. Pro rok 1996 byla navrhovaná výše rozpočtu na městskou policii pro členy městského zastupitelstva neúnosná. Jako zásadní úsporné opatření se jevilo odbourání PCO a linky 156 a s tím spojené snížení stavu útvaru městské policie o pracovnice stálé služby. S tímto řešením pracovníci městské policie zásadně nesouhlasili a nakonec 6 strážníků podalo výpověď. V tuto chvíli město nemohlo dodržet smluvní podmínky PCO, ani další činnost městské policie. Strážníci se prostřednictvím pultu centrální ochrany zabývali především odhalováním trestné činnosti. Za úhradu bylo napojeno celkem 35 objektů a ty ani zdaleka nestačily pokrýt náklady spojené s provozováním PCO, který byl tudíž značně prodělečný. Na PCO byly napojeny též objekty nacházející se mimo katastrální území našeho města a integrovaných obcí, kde ale podle již zmíněného zákona nesměla městská policie provádět jakoukoli činnost. Kdyby při eventuálním zásahu v některé z obcí mimo katastrální území Nový Bydžov došlo k ublížení na zdraví nebo ke škodě na majetku, sami strážníci městské policie by se vystavili nebezpečí trestního stíhání. Obdobná situace byla s linkou tísňového volání 156. Tyto a další důvody vedly městské zastupitelstvo k tomu, že rozhodlo pro prodej PCO, jehož pořizovací cena byla 56.827 Kč. V první řadě byl nabídnut odcházejícím městským strážníkům, kteří o odkoupení neprojevili zájem. PCO byl prodán místní bezpečnostní agentuře, která již tuto činnost v našem městě a okolních obcích provozovala za podmínek pro město velmi výhodných. Pro všechny objekty, které jsou v majetku města, a i pro objekty, které budou napojeny v budoučnu, zajistí bezpečnostní agentura jejich střežení za 1,— Kč měsíčně po dobu 15 let. Počítačová sestava, kterou městská policie, jak uvádí, získala od sponzora, byla vázána na dodržování smluvních podmínek za hlídání objektu napojeného na PCO. Další hlídání objektu zajistila bezplatně soukromá bezpečnostní agentura až do vypršení smlouvy. Do majetku města počítačová sestava přejde k 1. 5. 1997. Anketa, která proběhla, měla dát občanům města prostor k problematice se vyjádřit. Vzhledem k malému počtu vrácených odpovědí neměla zásadní význam pro rozhodnutí o existenci nebo naopak zrušení městské policie. Výsledky ankety uváděné bývalými strážníky byly ve skutečnosti odlišné a jsou uloženy na Městském úřadě: a) pro zachování stávajícího stavu — 8 strážníků + obsluha PCO — 140; b) pro snížení — 154; pro zrušení městské policie — 21. Zcela na závěr chci podotknout, že invektivy na adresu současného starosty jsou neopodstatněné. Josef Žibrun, zástupce starosty
Strana 5
Jen upřesnění Vážení čtenáři, nabízím vám upřesnění sporných odpovědí na můj článek „Poločas“. Předně upozorňuji, že svým článkem jsem nehodnotil práci současněho zastupitelstva jako celku, pouze jsem si dovolil porovnávat tehdejší sliby některých politických stran se skutečností po dvou letech. Zřídit městskou polici bylo rozhodnutí městského zástupitelstva. Zdůrazňování jměna jediného jeho člena je proto zavádějící. Velitel městských strážníků pan Černohorský byl kvalijikovaným pracovníkem na svěm mistě. Jinak je dokázáno, že osm novobydžovských strážníků přineslo městské pokladně na pokutách více peněz než v jistém období asi sedmdesát strážníků v Hradci Králové. Pokud je činěna narážka na symbolické vedení strážníků starostou města z titulu funkce, je nutno se ptát, jak tedy byli vedeni novobydžovští strážníci po dobu dalších dvou let starostou současným, když nakonec byli stejně zlikvidováni. Strážníci svými výpověďmi jen logicky předešli jejich postupnému propouštění. Dále je známo, že o uvolnění peněz na městskou výstavbu rozhoduje městské zastupitelstvo. O vzhledu stavby a její fJunkčnosti rozhoduje vícečlenná komise, sestavená z odborných pracovníků různých pověřených institucí. Ve výběrověm řízení jsou potom posouzeny jednotlivě nabídky a nakonec v TAJNÉM hlasování každý z členů komise uplatní svůj hlas. Jak možno jednotlivé členy komise ovlivnit v jejich konečněm rozhodnutí, to nevím. Můj hlas byl vždy ku prospěchu tohoto města. Pokud tenkrát přesto u někoho vznikly pochyby o správnosti jednání starosty, nebylo nic jednoduššího, než jej odvolat z junkce. Proč tehdá takový návrh nebyl podán, by mohlo říci jedenáct staronových členů zastupitelstva. Nepodloženě spekulace teď, po více než čtyřech letech, zavánějí osočováním. Populární značka „Zákaz zastavení“, umístěná před radnicí, byla nejprve doplněna tabulkou s čísly aut Městského úřadu. Po úpěnlivě prosbě paní ředitelky sousední zdravotní Školy jsem nechal připsat dvě čísla aut pracovníků školy. Vzápětí na návrh jednoho člena rady, který v tom viděl překročení pravomocí starosty, jsem nechal dodatkovou tabulku s čísly aut odstranit. Toť vše. Z těto lapálie můžete usoudit, jak byl tehdejší starosta ve výkonu své junkce držen nakrátko. Že by takto cvičeněmu představiteli města, který o svě vůli nesměl vyřídit ani takovou prkotinu, bylo jinak dovoleno něco víc? Ke slovům — cituji: „... bývalé vedení školky hrubě zanedbalo svou pohodlností běžnou údržbu tohoto objektu a následně vznikly vyšší škodý ...“ [konec citátu) — dodávám, že tak tomu nebylo. Pravdu o celé těto dlouhodobě záležitosti může kdykoliv říci jak tehdejší ředitelka mateřské školky, tak tehdejší ředitel Zvláštní školy, kteří spolu a svými žáčky sdíleli v dobrém po dlouhá léta společnou budovu v Palackého ulici. S dotazem u nich se ovšem pisatel pamjletu neobtěžoval. Proč taky? Jemu šlo přece o to, pomluvit „vedení školky“ jen proto, že tehdejší ředitelka školky je zároveř manželkou toho Šprince, který si dovolil popudit panstvo. Jak něco takověho může napsat člověk, který se jinak dovolává slušných lidí, to nechápu. Vážení čtenáři, ujišťuji vás, že po létech služby tomuto městu je moje svědomí čistě a můj spánek nerušený. Ni zisk, ni slávu. A při pohledu na budovu radnice vždy znovu prožívám pocit hlubokého uspokojení. S pozdravem Šprinc [důchodce — rentiěr) Bydžovské hokejové mládí V sobotu 15. 2. se hrálo přátelské hokejové utkání žáků DDM Nový Bydžov — HC Lev Hradec Králové (6. třídy). Hradečtí hokejisté vyhráli několik celostátních turnajů, naposledy v Českých Budějovicích — a patří k nejlepším v republice. Naším žákům se po hbojovném výkonu podařilo zvítězit 4 : 3, což je mimořádný úspěch. Nejlepším hráčem utkání byl vyhlášen bydžovský Lukáš Erban, střelec tří branek. Naši žáci zvítězili i 26. 2. v odvetném utkání na zimním stadiónu v Hradci Králové v poměru 6: 5. V průběhu zápasu prohrávali bydžovští hokejisté už 4:1, ale zlepšením výkonu ve druhé části utkání dokázali opět vyhrát. E. Na zimním stadiónu v Hradci Králové byl 20. 2. uskutečněn meziokresní přebor školních středních škol v hokeji za účasti čtyř družstev. Konečná tabulka: 1. SOU obchodní HK 11:0 6 2. SOU Nový Bydžov 8:3 3 3. SOU Nová Paka 3:7 3 4. SOU Hlušice 3:15 0 Družstva obdržela diplomy a věcné ceny. E Na zimním stadiónu v našem městě se 31. ledna hrálo tradiční hokejové utkání KANTOŘI — ŽÁCI SOU Nový Bydžov. Po dvou vítězstvích kantorů v minulých letech v bojovném utkání zvítězili po zásluze žáci v poměru 12 : 6. Za kantory podal v brance dobrý výkon ředitel Rosůlek, nejstarším hráčem byl učitel Paleček — 60 let. Věkový průměr kantorů dosáhl 43 let. Žáci DDM Nový Bydžov
Strana 6
Zahrádkářství na Novobydžovsku V letošním. roce si připomínáme 40 let od založení Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu — nyní Českého zahrádkářského svazu, a tím také jeho odbočky v Novém Bydžově. Založením ČOZS v roce 1957 byla znovu obnovena činnost bývalých ovocnářských a zahrádkářských společností, které byly začátkem padesátých let zrušeny. Brzy po založení se stal ČOZS jednou z nejpočetnějších nepolitických zájmových organizací v našem státě a jeho odbočka v Novém Bydžově největší mna Královéhradeckém okrese. se na bohatou čtyřicetiletou vzdělávací a propagační činnost novobydžovské zahrádkářské odbočky, musíme si připomenout, že je to pokračování rozsáhlého působení předcházejících odborných zájmových společností, které na Bydžovsku byly založeny bržy po 1. světové válce. O založení prvních zahradnických, ovocnářských a zahrádkářských společností na Novobydžovsku se zasloužili předně zahradníci Jan Doležal a Leopold Batěk. Jan Doležal (1861—1942) byl absolventem Pomologického ústavu v Praze-Tróji, byl členem „Zemského ovocnického spolku pro Království České“ a pracoval v ústředním výboru „Zemské jednoty českých zahradníků“, měl za sebou bohatou zahradnickou praxi v Čechách i v cizině. Do Nového Bydžova nastoupil na vypsaný konkurs dne 1. 4. 1898 na systematizované stálé místo okresního zahradníka do právě založené okresní ovocné školky. Pod jeho vedením se stala tato ovocná školka se stanicí na zužitkování ovoce, kterou založil, jednou z mejlepších v Čechách. Mimo úspěšné práce na zvelebování bydžovského ovocnářství je jeho velká aktivita v osvětotové a vzdělávací činnosti. Jan Doležal byl velmi organizačně činný. V Novém Bydžově založil odbočku Zemské jednoty českých zahradníků a odbočku Československé jednoty ovocnické, v obou byl předsedou. Byl dlouholetým externím učitelem na hospodářské a hospodyňské škole v Novém Bydžově, rovněž tak velice činným v okrašlovacím spolku. Byl dlouholetým redaktorem novobydžovských novin „Hlasů od Cidliny“, psal do „Zahradnických listů“ a „Ovocnických rozhledů“. Spolupracoval se svým nejlepším přítelem, pomologem Janem Říhou z Chlumce n. C. Založil okrasné sady v Novém Bydžově a v dalších městech. Za své zásluhy byl jmenován inspektorem ovocnictví a čestným členem Čs. jednoty ovocnické v Praze. Leopold Batěk (1869—1928) zahradní architekt s rozsáhlou sadovnickou praxí, získanou na různých místech v Čechách a v cizině. V letech 1901— 1924 působil jako vrchní zámecký zahradník ve Skřivanech, kde u barona Liebiga přebudoval park a vedl rozšířené zahradnictví. Po neshodách 1. část s vrchností odešel do Prahy a stal se ředitelem pražských sadů. Založil mnoho soukromých a veřejných sadů u nás a v cizině. Leopold Batěk byl velmi literárně a organizačně činný. Založil Zemskou ústřední jednotu českých zahradníků a Národní československou společnost zahradnickou, obou organizacích byl předsedou. Stal se též předsedou Dendrologické společnosti a: členem Čs. akademie zemědělské. Byl v té době nejznáměj- 'ším českým zahradníkem, vynikající odborník a první český organizátor stavii zahradnického. Když byla v roce 1907 v Praze založena Leopoldem Baťkem Zemská jednota českých zahradníků, založil nejbližší Baťkův spolupracovník am Doležal dne 20. května 1907 odbočku této zahradnické Jednoty v Novém Bydžově. Již v p>vním roce bylo v odbočce sdruženo 23 zahradníků z Bydžovska, Chlumecka a Městce Králové, většinou ze služeb panství a okresní zahradník Jan Doležal v této odbočce byl zvolen předsedou. Mimo zastávání stavovských práv měla odbočka za povinnost šířit zahradnickou propagaci pořádáním různých přednášek, kurzů a výstav. Po 1. světové válce se rozvinula snaha ustavit nejen stavovské zahradnické organizace, ale též společnosti široce ovocnícké a zahrádkářské. Zvláště ovocnictví bylo na venkově delší dobu ve velice vyspělém stavu, začalo odbornější pěstování ovocných stromů ušlechtilejšími odrůdami. Větší pěstování zeleniny se teprve vžívalo a širší uplatnění okrasných rostlin bylo v počátcích. Proto jako jedno z prvních zájmových sdružení vznikla Československá ovocnická společnost — později přejmenovaná Čs. jednota ovocnická, která sdružovala mimo profesionální zahradníky též počínající ovocnáře z řad ostatních pěstitelů a sadařů. Opět zásluhou inspektora ovocnictví Jana Doležala byl v Novém Bydžově dne 8. února 1925 založen „Odbor Čs. ovocnické společnosti“ za součinnosti 0.S.R.D. na Novobydžovsku a České odborové rady zemědělské. Toto ustanovení schválila Zemská politická správa v Praze na základě výnosu ze dne 4. 5. 1925. V dalších letech byl název pozměněn na odbočku Čs. jednoty ovocnické v Novém Bydžově. Prvním předsedou odbočky ČčJO v Novém Bydžově se stal Josef Matys, statkář z Červeněvsi, a jednatelem insp. ovoc. Jan Doležal. Odbočka sdružovala hlavně ovocnáře z venkova, měla 35—50 členů a mimo to se staly členy některé obce a tím jejich zástupci. Pořádaly se pro ně odborné přednášky, praktické kurzy, výstavky a tématické zájezdy. O bohaté činnosti novobydžovské odbočky je psáno v každém ročníku „Ovocnických rozhledů“, příspěvky zde uveřejňoval insp. ovoc. Jan Doležal a později okres. zahradník Jan Vondrák. Z roku 1935 je stručně napsáno: Deset let činnosti odbočky Ovocnické jednoty v Novém Bydžově. Prvním předsedou byl josef Matys statkář z Červeněvse, dalších 9 let vedl odbořku Jaroslav Šmidrkal rolník z Vysočan, jednatelem 6 let Jan Doležal inspektor ovocnictví a další 4 roky Jan Vondrák okresní zahradník v Novém Bydžově. Souhrn práce Odbočky za 16 let: 62 přednášek, 11 kurzů většinou štěpařských, 7 výstav a další drobnější akce. Odbočka v Novém Bydžově se zúčastnila každé akce k povznesení ovocnictví. Činnost uveřejnil Jan Vondrák. Odbočka se zúčastňovala soutěží o nejvzornější ovocné sady a dalších akcí v širokém okolí. Spolupracovala s bydžovskými zahradníky, sdruženými v Živnostenském společenstvu zahradníků, na společných větších výstavách. Funkci předsedy odbočky až do zrušení, které nastalo po roce 1948, úspěšně zastával přes 20 let ovocnář Jaroslav Šmidrkal a jednatele svědomitě insp. ovocnictví Jan Vondrák. Mezi dalšími významnými členy výboru byli Josef Josíf, ředitel hospodářské školy, Jiří Matys, Václav Vavřínek, Eduard Kebort, František Šádek a další. Druhou zahrádkářskou organizací v Novém Bydžově se stala odbočka „Ústředního sdružení zahrádkářů“ založená v roce 1932, kde funkci předsedy vykonával Antonín Košťál, svrškař z Nového Bydžova, a jednatele zde též zastával okresní zahradník Jan Vondrák. Činnost této organizace byla poněkud skromnější.
Strana 7
V době druhé světové války zahrádkářská činnost bydžovských organizací ještě zesílila, protože se stalo nutností pěstovat vlastní ovoce a zeleninu, které se na trh téměř nedostaly. Začátkem padesátých let byly všechny zájmové organizace v našem státě zrušeny. Přesto činnost novobydžovských ovocnářských a zahrádkářských odboček pokračovala zásluhou inspektora ovocnictví Jana Vondráka jak přednáškami, dobrými radami, tak i výstavami, které se většinou konaly v zemědělské škole. Bohumil Bradna toe Dokončení příšť ABY SE V minulých statích vzpomínek na ochotnické divadlo v našem městě se mluvilo již o všem možném, o hercích, představeních, zájezdech, příhodách při představeních — a to veselých i vážných, o přízni bydžovského publika a mnoha dalších věcech. Nebyla však dosud žádná obsáhlejší zmínka o těch, které divák nevidí, jejich práci mnohdy přímo nevnímá, a přece je jejich činnost pro chod divadla nutná, nezbytná a při tom na jejich práci závisí nejen vznik a příprava představení, ale nakonec i jeho úspěch či neúspěch. Mám na mysli řadu pracovníků, kteří na herce na jevišti pracují, připravují pro něj prostředí kusu, jeho průběh a v celku pak efekt představení. Zvu vás tedy dnes do záku'isí — kam dlouhá léta nebyl přístumn dovolen (bohudík!), ale v poslední době se stalo zákulisí druhým vchodem do divadla a besedním koutkem o přestávkách — a to všechno na úkor odpočinku pro herce a pro urychlení přestaveb. Ale to bylo, doufeime, že v renovovaném divadle se opšt mimo jiné usídlí i kázeň a pořádek v zákulisí. Tak pojďte, dnes máte přístup dovolen, všechno si prohlédneme a řekneme si, jak se takové kolektivní dílo, jako je divadelní představení, připravuje. * Zajděme nejdříve do klubovny, kde právě probíhá výborová schůze jednoty. Usadíme se do pohodlných křesel nebo židlí, které patří k majetku divadelního souboru, a budeme sledovat průběh jednání. Ale promiňte, sháním pro vás potřebné židle a křesla, ovšem musíte zůstat stát, protože při několika loupeživých nájezdech do budovy divadla i mimo ně byly židle a křesla spolu s ostatním nábytkem ukradeny. Tak si tu schůzi alespoň připomeneme. Po vyřízení administrativních záležitostí dojde na nejdůležitější část schůze — a to je „další číinnost“. To dostává slovo dramaturg — tedy první funkcionář, se kterým se divák nesetkává. Tuto funkci mají všechna profesionální divadla, ale také vyspělé soubory ochotnické. Náš soubor tuto funkci měl od počátku až do šedesátých let. Copak nám řekne pan dramaturg? Ten má totiž za povinnost předkládat výboru výčet her, které pokládá za vhodné k uvedení. V tom jsme měli štěstí, od počátku se o tuto záležitost starali opravdu svědomitě naši členové a na repertoiru jednoty se objevovaly opravdu věci hodnotné, žádané, náročné a poutavé. Až na malé výjimky NEZAPOMNĚLO... v době normalizace byly také s chutí odehrány. V této funkci u nás půgobili zdárně členové Ant. Knyttl, Al. Janata, Fr. Peřina, Jar. A. Langr a K. Horák. Když je hra vybrána, je také ihned zadána režiséru k nastudování. Pokud jste také s nimi do styku. A protože za těch devět desetiletí se v naší jednotě vystřídalo tolik režisérů — ať stálých či nahodilých — nebudeme zde předkládat jejich seznam. Jen tolik pro jejich činnost nutno říci, že jsme i v tomto oboru byli úspěšní a naši režiséři realizovali stovky úspěšných představení. Když režisér hru prostuduje a přijme ji k realizaci, začíná pro něho nejzávažnější část přípravy představení — obsazení rolí, spolupráce výtvarníka, kostyméra, případně i kapelníka. K obsazení je nutno říci, že bylo vždy ponecháno na režiséru. Pokud se týká spolupráce s výtvarníkem (mám na mysli především návrhy scény, protože někteří navrhovali i kostýmy), byli jsme na tomto úseku známí po celém kraji tím, že na každé představení se pořizovala nová výprava a nehrálo se v tak zv. „betlémech“, t.j. v kupovaných kulisách, které se jen přeskupovaly a diváci koukali stále na stejné kulisy. A o skutečné nádherné výpravy našich představení se starali výtvarníci — naši členové — i profesionální výtvarníci. Ze členů to byli arch. Jiří Frolík, arch. J. Vosátko, St. Hůttl, proř. MUDr. R. Malec, Jar. Dušátko a řada dalších jednotlivců, z profesionálních pak akad. malíř Boh. Tuma a ing. Salavec, v posledních letech se k nim přidal iscénograťf Klicperova divadla v Hradcí Králové Josef Fairaisl. Když se dohodl režisér s výtvarníkem, byly návrhy předány do truhlárny a tam dostala výprava detinitivní podobu. Měli jsme na tomto úseku řadu pracovníků, kteří „kouzlili“ scény a připravovali je pro malíře. Jen tak mě napadají jména těch, se kterými jsme se denně stýkali v dílnách divadla — Hátle, Pšenička, Vojtěch, Janda, Vlk, Svatoň. Když bylo v hrubé stavbě vše hotovo, přišli malíři se svými barvami a štětci, aby kouzlili všechny ty hrady, zámky, nádherné pokoje, ale i tajemná sklepení, hladomorny, tajemné lesy, hory, chudé vesnické světničky i královské paláce. A jestliže často diváci při otevření jeviště vydechli obdivem, bylo to zásluhou našich malířů Knížka, Kousala a v posledních letech hlavně zásluhou pana Budiny, který se vyučil speciálně malířem kulis až na dalekém Kavkaze, pak se vrátil domů a plně se věnoval výpravám pro náš soubor. Samozřejmě, že na tak nákladnou a půvabnou scénu bylo nutno vždy řádně posvítit, případně vykouzlit všechny ty světelné zázraky, které divadlo vyžaduje. A poněvadž to je silně odborná práce a pracoviště (v tomto případě klec osvětlovačů) je pracoviště rizikové, měli jsme pro tuto činnost vždy odborné pracovníky a nutno říci, že to byli lidé zanícení pro svou práci a že úspěchy jednotlivých představení byly i úspěchy těchto pracovníků. A svítili na nás za ta léta Fr. Langr, Boh. Měkota, mladý Machek, Fr. Vávra a v posledních létech Jarda Žák a Karel Veinfurter. Další takový nenápadný, ale důležitý pracovník v divadelním hemžení je rekvizitář — to je ten, co dbá o to, aby herec měl vždycky u sebe, co mít má, aby měl na jevišti všechno, s čím hraje, aby přinesl a odnesl, co odnést má atd. I na to jsme měli vždycky štěstí, a pokud paměť sahá, vykonávali tuto funkci u nás B. Hozák, M. Kudrnáč, J. Kabeláková, J. Dušátko a Z. Žáková. Všichni na jedničku. Jednu velkou pomoc mělo divadlo již od svého vzniku, a to byla nápověda. Někdy je zapotřebí „podepřít“ herce, to víte, paměť lidská, to je vrtkavá záležitost, herec přijde do divadla se svými soukromými starostmi a strastmi, často z práce unavený a má zvládnout desítky a desítky stran textu, mnohdy ve verších, k tomu ještě zpívat a baletit — není to snadné. A proto již ve starém Řecku byla nápověda vydatným pomocníkem. Ovšem dobře sledovat text (jak se tomu říká nyní) je umění. A opět naše jednota měla šťastnou ruku pro funkce nápovědů. Legendárním v našem souboru se stal jeden z prvních nápovědů, a sice pan Novotný, který měl v Bydžově drogerii „U podkovy“ Pokračování na s. 8
Strana 8
Dokončení ze s. 7 v Revoluční ulici. Místo po něm v nápovědní budce pak na dlouhá léta zaujala paní Krupičková, která s námi prožívala každou hru z té „žabí perspektivy“, a bylo na ní vidět, jak fandí těm na jevišti, jak naslouchá reakci publika a jak usilovně „pracuje“, když někomu začala „písmenka“ dělat obtíže. Abyste rozuměli, „písmenka“ se říká v herecké hantýrce textu hry. Po paní Krupičkové se pak změnily také poměry v technice, nápovědní budka zmizela z rampy jeviště a nyní opravdu nápověda sleduje text z portálu a je vždycky ku pomoci, kdyby to někde vázlo. A měli jsme zase štěstí, že tuto práci, velmi důležitou pro spád hry, vykonávali naši členové se zdarem a chutí. Ať to byli pí R. Peřinová, M. Sochorová, M. Česáková, Vl. Hrubá a příležitostně řada dalších a dalších. Zajímavou funkcí v divadle je jedna činnost, o které divák vůbec neví, podvědomě jen vnímá její úspěšnost — je to činnost inspicienta. Kdo to vlastně je? To je člověk, který čtvrt hodiny před představením přijde k režisérovi, zeptá se, zda je všechno v pořádku, a jakmile režisér řekne onu kouzelnou větu „tak to můžeš spustit“, v tom okamžiku je za celý zdárný průběh představení zodpovědný ispicient a jemu také všechno v zákulisí podléhá, aby to dohromady klapalo jako dobře seřízené hodinky. A jak to tedy vypadá? Zdánlivě jednost, aby každý herec přišel na jeviště včas, aby bublal potůček v zákulisí, když právě má, aby bylo na jevišti světlo nebo tma (i když si to hlídá také osvětlovač), přitom dbát na to, aby ze zákulisí znělo volání, vá palba či vesnická muzika o posvícení nebo blížící se kroky... Tak vidíte, co všechno má inspicient na starosti, aby to všechno dohromady hrálo. Měli jsme tento obor také na vysoké úrovni, ba možno říci na profesionální výši. Legendární postavou zákulisí byl Franta Semirád, který nejen, že byl výborným hercem — tigurkářem —, ale funkci inspicienta vykonával suverénním způsobem. Navíc k tomu ke všemu, o čem se při této funkci zmiňuji, stačil ještě jedno — zaznamenávat všechna přeřeknutí nebo brebty, které se na jevišti ozvaly. Aby se to nezapomnělo, zaznamenal to pohotově přímo do knížky inspicienta, takže těmto „historickým“ dokumentům se říkalo mezi herci důvěrně „cancbuch“, čili všechny ty „cancy“, jak se říká v hantýrce, byly na věčnou paměť uchovány. A dodnes nám, kteří Frantu pamatujeme, zní jeho důvěrné konstatování, když jsme se vrátili z jeviště do zákulisí — přišel a se smíchem prohlásil nesmrtelnou větu: „Tys zase kecal, ty volel!“ A my to brali jako nejmilejší pohlažení, protože Franta byl formát. A když si ho Nejvyšší povolal tam nahoru, aby tam inspicíroval celou plejádu našich bývalých členů, kteří ho v ceszdatné nástupce v Mílu Honzákovi, Jirku : Kuzdasovi, Mirku kKudrnáčovi a několika dalších, kteří příležitostně vypomohli. K těm všem funkcím a pracovníkům, které jsem vyjmenoval, nutno ještě připomenout práci zvukaře. To je zajímavá činnost — jak v přípravě představení, tak v jeho průběhu. V úzké spolupráci s inspicientem vyluzuje na různých zařízeních všechno potřebné, co si autor předepsal a co je nutné k dokreslení prostředí. Má k tomu řadu desek se zvukovými efekty, řadu si jich musí však vyrobit sám, řádně je natočit, a hlavně pak je najít na pásce magnetofonu. Dnes je zvukařům hej. Všechno se připraví na zařízení a pak se to pouští. Ale pamatujeme doby, kdy si to zvukař z poloviny musel v zákulisí vyloudit sám. A sami byste se dnes divili, jak poměrně objemné zařízení sloužilo k tomu, aby bylo možno vyloudit jarní vánek, silný vítr nebo uragán. Dnes toto zařízení už stojí v rekvizitárně zapomenuto a mnozí už ani nevědí, k čemu sloužilo. To byla procházka po zákulisí. Představili jsme vám část těch, kteří se o herce starají v zákulisí. Byla jich vyjmenována zhruba polovina a příště si povíme o dalších, kteří přímo dotvářejí postavu herce na jevišti. V příštím čísle zase na shledanou. noduše, ale vězte, že zajistit skuteč- tě na věčnost předešli, měl velmi z. S. kA Kapitola druhá, kteráž sleduje pupeční šňůru nataženou mezi mou maličkostí ac. a k. rakousko-uherským mocnářstvím, najmě pak vypráví o podzimních a vánočních časech, o temných výstrahách s blížícím se létem, jejichž naplnění mě dovedlo k duchovní vzpouře a anarchii 1. část Podle předchozího líčení by se dalo i po svých třech letech a rodiče mě lo tak a tak — a ostatní bylo ponesoudit, že moje výchova měla jisté hodili na krk staršímu bratru, místo cháno na vůli ulice a Pánaboha, přinedostatky. Je to docela možné a mne aby mě šoupli do mateřské školky, čemž výstraha — jako vztyčený ukaby ani nenapadlo se o to přít. Mnohem později jsem se od matky dozvěděl, že se s námi mazlila do tří let a pak že jsme museli poslouchat. A z vlastní zkušenosti vím, že to u ní nebyla pouhá fráze. Když jsme začali nějakým způsobem pomýšlet na vzpouru nebo lumpárnu, stačilo jí zachřestit soupravou vařeček, aby byl obnoven pořádek, a když přece nebyl, byli jsme zpacifikováni přímým útokem. Jestlíže jsem měl tedy jakési výhody kde bych se byl uřval nebo přišel na jiné myšlenky, pak to bylo zřejmě proto, že to bylo takto pro ně nejjednodušší. A snad tu hrálo roli i to, že jsem byl v té době nejmladší ze sourozenců, kterému se z toho důvodu občas udělil nějaký ten pardon. V rodinách, kde bylo třeba ohánět se za živobytím a za tím účelem byla využívána i pracovní síla odrostlejších dětí, nevedly se o výchově zpravidla dlouhé debaty. Fakanovi se řekzovák, že pohroma v podobě rychlých nápravných procesů není nikdy daleko, působila vždy neomylně na každou čistou i problematickou duši. Lidé tehdy byli trochu jinačí než dnes, protože žili od věků v kulturní kontinuitě, kterou jim nenabourával žádný zločinecký a stupidní bolševismus s jeho pavědeckými doktrinami na zpotvoření života: přejímali totiž své zkušenosti ze solidních časů svých otců a dědů, jako tito je zase přejí-
Strana 9
mali od předků svých. Zdaleka ne každý z nich byl světec a málokterý z nich byl zločinec, ale jejich společenský průměr (masa) měl asi lepší morálku než společenský průměr dnešní společnosti. A zdá se mi, že ti, kteří se narodili v první půlce tohoto století a nemají právě mizernou genetickou výbavu a měli to štěstí, že měli solidní rodiče, kteří své mládí nebo dětství prožili v devatenáctém nebo v první půli dvacátého století, jsou stále jakoby spjati neviditelnou pupeční šňůrou se stařičkým, třesoucím se c. a k. rakousko-uherským mocnářstvím, mihotavým to odleskem oněch solidnějších časů, které jsou dnešním mladým dravcům — často s vylízanými lebkami — pro smích. Abych navázal na toto extempore, prozradím, že konkrétně naše babička, která zemřela v roce 1953 a pamatovala ještě husary z vojny ze šestašedesátého roku, měla svůj podíl na naší výchově. Vzpomínám si, jak jsme se oba „futrovali“ kafem z krajáče, který měla sevřený mezi koleny, v němž byl nakrájený starý chleba, což jsem tehdy považoval za jednu z obzvláštních lahůdek. Napomínala mě, abych nebral pořád jméno boží nadarmo, a kárala mě, že se mě všechno chytá jako hovno košile. A také sí pamatuji, jak mi při bouřce, kterou jsem míval docela rád, vykládala, že „pámba“ se zlobí a hrozí, kterýžto výklad jsem velice rychle pochopil a doplnil si jej názornou představou. Z jedné strany jsem si uměl docela dobře představit košilatého „pámbu“, asi proto, že mi už byly ukázány nějaké svaté obrázky; z druhé strany jsem ze své zkušenosti dobře znal zvuk prázdné plechové bedýnky, co se vkládala do zmrzlinového bednění, když se do ní praštilo: zněla zrovna jako hrom a nadělala spoustu rámusu, ačkoliv byla tak velká, že jsem do ní stěží vlezl. I bylo tedy jasné, že když byla bouřka, naštvaný „pámba“ vytáhl odněkud tuhle bedýnku, vlezl si do ní, pustil se v ní přes náš dvoreček v oblacích, a zlostně do ní mydlil paličkou na maso nebo pěstí. Jak dělal blesky, to nevím; ostatně jejich kauzální spojitost s hřměním mi byla nejasná. Od bouřky k počasí a od počasí k ročním dobám není daleko, takže k tomuto tématu mohu co říci, pak především to, že jsem učinil zkušenost všech starých a starších pamětníků, co jich vůbec přede mnou bylo: v pradávných dobách dětství se počasí chovalo vždy vzorně a příhodně v každou roční dobu. Můj osobní vztah k ročním dobám nebyl arci zcela vyvážený. Jaro mě ponechávalo celkem Ilhostejným, kdežto léto, které bylo teplé a světlé jako bělostná vyhřátá postel, mi připadalo velice příjemné, a to i s jeho bouřemi, jejichž plíživý příchod mi působil docela příjemné vzrušení. Podzim měl cosi do sebe. V době, kdy pel romantismu a poezie Vánoc nebyly dosud setřeny realitou hrubé všednosti a osobní netečností, ale naopak byly živoucí skutečností, provázející dětský duchovní svět jako neviditelné a přece existující fluidum, byl podzim, zvláště ten pozdnější, prvním neklamným znamením, že vánoční čas bude brzy nedaleko. Tehdy ovšem plynul čas mnohem pomaleji než dnes, a zvlášť líně se vlekl, když byl člověk nějak nesvůj, nemohl v noci spát apod., nebo když na něco netrpělivě čekali, jako třeba zrovna na Vánoce, když už byly na spadnutí. Jenže v říjnu a listopadu bylo na netrpělivost přece jen ještě brzy a byly ostatně jiné zábavy. Kromě pečení brambor na strýčkově a tetině poli a vedle jiných podniků jsem čile sledoval — pokud mi věk dovoloval — řepnou kampaň. Dnes si takové věci patrně nikdo nepovšimne a návštěva areálu cukrovaru v době kampaně sotva komu. stojí zato, protože je tam všechno — jako ve všech státem řízených mašinériích — odlidštěné a studené jako psí čumák. Tehdy tomu bylo jinak: byl to jakoby sousedský podnik, na který se přenášely sousedské vztahy z města, odkud se ostatně ponejvíce rekrutovali kampaňoví pracovníci. Občané sem přicházeli odpoledne i večer, často i se svými dětmi pozorovat práci a ruch cukrovaru, nebo si poklábosit. Největší pozornost poutalo několik obrovských koryt zapuštěných v zemi a opatřených jen jednoduchým. zábradlím, která bývala zaplněna hodně přes vrch řepou. U toho zásobníku, v němž se právě pracovalo, postávali čumilové a dívali se dolů na bohatýra, který rozkročen, stál nad kanálem, v němž ustavičně proudila teplá pářící voda, unášející s sebou řepu podzemím do nitra továrny. Dělník srážel dlouhým speciálním hákem hradby řepy před sebou dolů ke kanálu, aby usnadnil její odplavování z koryta a občas musel hbitě nazad ustupovat před řítící se řepnou lavinou, která se pak zvolna propadala do kanálu. V takových chvílích mohl řepař někdy na okamžik ustat v namáhavé a nebezpečné práci, opřel se o svůj hák a odpočíval. Byl si vědom toho, že je středem pozornosti zvědavců, kteří čekají, až ho zavalí lavina, ba i příležitostných radilů, s nimiž si občas vyměnil několik všedních nebo sarkastických poznámek. Mne ovšem ze všeho nejvíce zajímala cukrovarská benzinka, která tehdy obstarávala — seč jí síly stačily — nákladní dopravu mezi cukrovarem a nádražím. Už zdaleka bylo slyšet její charakteristické -d-d-d-d-, buď rychlé a veselé, když pospíchala sama nebo s prázdným vagonem, nebo pomalé, obtížné a dýchavičné, jak lapala po vzduchu, když za sebou namáhavě vlekla tři vagóny, plně naložené řepou. Byla to malá, nízká, ale široká a hranatá mašinka se dvěma kolečky, budkou a dlouhým kornoutkem filigránského komínku, který se zdál být spíše pro parádu než pro co jiného. Mohl jsem ji pozorovat i z největší blízkosti třeba u váhy, když se snažila ze všech sil rozhýbat vagóny naplněné řepou nebo „řízky“, a vyrážejíc přitom dýchavičné -ss-d-D-d — ss-d-D-d — ss-d-D-d, vyhazovala, jak zabírala, zadkem, divže nevyletěla z kolejí. Cukrovar patří k sympatickým továrnám. Jeho vonný dech bývá sladce cítit na kilometry daleko a dráždí čichové i chuťové buňky. Asi tak ve čtvrté třídě obecné školy jsme šli do cukrovaru na exkurzi, ze které si ovšem nejvíce pamatuji okamžik, kdy nás zavedli do haly naplněné haldami sladké, vonné „suroviny“. Byla sem dovážena stále nová a ta byla ještě teplá. Panebože! S jakým nelidským řevem jsme se k těm kupám vrhli a začali mezi nimi řádit! Cpali jsme se o sto facek, ale co to bylo platné — jak se říká, čeho je moc, toho je příliš, a já bych zrovna brečel, že největší chuť na surovinu, ač jsem ji čerstvou zbožňoval, jsem z valné části při pohledu na to hříšné bohatství ztratil. Ing. J. Provazník id drt Horek kol čili Orlové Kolín, 1
Strana 10
SOUTĚŽ dětských recitátorů V 9.00 hodin 29. 1. 1997 se zaplnilo 102 míst sálu DDM účastníky recitační soutěže základního kola, vyhlášená MŠMT České republiky. V nulté kategorii posluchačů mateřských škol spolu s prvňáčky a druháky se umístila na: 1. místě Simona Krausová ZŠ Karlova 2. místě Marek Stretz MŠ Palackého 3. místě Marcela Šedivá MŠ U plovárny V kategorii 3.—4. tříd: 1. místo Denisa Štočková ZŠ Karlova 2. místo Štěpánka Kubínová ZŠ Klicperova 3. místo Tomáš Marek ZŠ Karlova V kategorii 5.—6. tříd: 1. místo Martin Matýs ZŠ Karlova 2. místo Ondřej Smíd ZŠ Karlova 3. místo Simona Vosáhlová ZŠ Karlova V kategorii 7.—9. tříd: 1. místo Zuzana Pípová ZŠ Klicperova 2. místo Markéta Pourová ZŠ Karlova 3. místo David Honák ZŠ Klicperova Úroveň všech soutěžících posuzovala odborná porota složená ze zástupců ZŠ i mateřinek. Byla oceněna i snaha všech zúčastněných dětí, které se neumístily na předních místech upomínkovým listem soutěže a práce jejich pedagogů, kteří je do soutěže připravili. Pracovníci DDM D. Štočková - 1. 3. — 4. tříd místo v kategorii 10 pojišťovna a.s. Největší pojišťovna v Evropě je již pátým rokem v České republice. Nabízíme: Pojištění životní, úrazové, mládeže, Mladá rodina, důchodové, majetku, léčebných výloh v zahraničí, motorových vozidel, podnikatelů a jejich rizik, stavební spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem. POZOR!!! Při uzavření pojištění mládeže nebo Mladá rodina obdržíte navíc z darmoa pro své děti pojištění úrazové a léčebných výloh v zahraničí platné pro celou Evropu. Při uzavření pojištění majetku obyvatelstva získáte za bezeškodní průběh. bonus ve výši 5% pojistného za každý rok. Maximální bonus 30%. NAPIŠTE, ZAVOLEJTE — PŘIJEDU, VYSVĚTLÍM, UZAVŘU SMLOUVU. Obchodní zástupce- — reprezentant Allianz ŠÁDEK JAROSLAV J. Fučíka 896 504 01 Nový Bydžov tel./záznamník 0448/23748 Klub Emy Destinnové v Novém Bydžově Vás zve na tyto pořady: Pořad s filmovou herečkou Zitou Kabátovou, která přednese výběr básní z cyklu „Bouře a klid“ od Emy Destinnové, skladby Petra Iljiče Čajkovského zahraje Anna Lauterbachová- klavír. (27. dubna 1997 v 16 hodin.) K 2. výročí trvání Klubu Emy Destinnové v Novém Bydžově připravujeme koncert japonských umělkyň: Yukiko Saw a - klavír, Sawyko Hiraiwa - zpěv. Na pořadu budou skladby českých a japonských hudebních skladatelů. Umělkyně budou koncertovat 1997 od 17 hodin.) V rámci Malátova Bydžova připravujeme koncert šedesátičlenného pěveckého souboru ze Základní umělecké školy Česká Třebová s dirigentem Petrem Pálkou. Všechny pořádané akce budou v Kulturním klubu v Novém Bydžově v Husově ulici. Na Vaši návštěvu se těší Klub Emy Destinnové Nový Bydžov
Strana 11
PŘIJME DO TRVALÉHO PRACOVNÍHO POMĚRU PRACOVNÍKY OBCHODNÍ SLUŽBY PRO PRACOVIŠTĚ HRADEC KRAÁLOVĚ POŽADAVKY: Písemné nabídky se stručným životopisem — vzdělání SŠ nebo VŠ: zasílejte na adresu: — řidičský průkaz Česká Kooperativa, družstevní pojišťovna — vlastní motorové třída Míru 94, 530 02 Pardubice vozidlo Informace na tel. 040/6530297 840 pí Petriláková Dále klientům nabízíme: PRO OBČANY úrazové pojištění dětí i dospělých osob důchodové připojištění kapitálové pojištění k zaopatření dítěte pojištění domácností pojištění rodinných a bytových domů, rekreačních objektů stavební spoření Wiistenrot penzijní připojištění u Českého penzijního fondu PRO PODNIKATELE pojištění majetku a odpovědnosti za škodu havarijní pojištění motorových vozidel INFORMACE O VŠECH PRODUKTECH VÁM POSKYTNOU KANCELÁŘE CHLUMEC NAD CIDLINOU Klicperovo nám. 62/1, tel. 0448/926220 HRADEC KRALOVÉĚ S. K. Neumanna 1257, tel. 049/36634 Čelakovského 503, tel. 049/5512738 ČESKÁ ZA KOOPERATIVA DRUŽSTEVNÍ POJIŠŤOVNA A.S. Zemědělské družstvo Nový Bydžov - družstvo v likvidaci vyhlašuje ŘÍZENÍ na prodej těchto nemovitostí 1) v kat. území Nepolisy: garáže — zastavěná plocha 351 mž truhlárna - dílna — zastavěná plocha 1.510 m2 kovárna — zastavěná plocha 463 m? sklad +kovárna — zastavěná plocha 1.072 m? garáže +kolna na stroje — zastavěná plocha 1.016 m2? seník — zastavěná plocha 1.337 m2 sklad (včetně pozemku) — zastavěná plocha 582 m2 2) v kat. území Lužec nad Cidlinou: odchovna mladého dobytka — zastavěná plocha 1.124 m2 posklizňová linka — zastavěná plocha 682 m2? dílny — zastavěná plocha 966 m2 garáže +sociální zařízení — zastavěná plocha 635 m2 sklad obilí — zastavěná plocha 1.171 m2 seník — zastavěná plocha 1.029 m? kravín — zastavěná plocha 1.227 m2 sklad olejů (včetně pozemku) — zastavěná plocha 581 m2 mlýn — zastavěná plocha 1.026 m2 sklad, ubytovna — zastavěná plocha 235 m2 výkrmna býků — zastavěná plocha 2.726 m? výkrmna býků — zastavěná plocha 1.200 m2 3) v kat. území Starý Bydžov: seník — zastavěná plocha 720 m2 4) v kat. území Chudonice: výkrmna býků — zastavěná plocha 575 m2 seník — zastavěná plocha 1.197 m2 5) v kat. území Sloupno: kravín — zastavěná plocha 903 m2 kolna — zastavěná plocha 1.160 m? kolna — zastavěná plocha 693 m2 Uvedené objekty jsou bez pozemků, možno využít pro různé způsoby podnikání. Ceny: dle dohody, nutné osobní jednání. Uzávěrka výběrového řízení měsíc po zveřejnění inzerátu. Kontaktujte nás na adrese: a) Ing. Ivana Poláková, Zivanského 12, 621 00 Brno, tel. 05/412 37 071 b) ZD Nový Bydžov v likvidaci, 504 01 Nový Bydžov, tel. 0448/520 374 ing. Novák (středa, čtvrtek) CK EUROCITY, Karlova 84, budova Úřadu práce - 1. patro, tel. 0448/22986 HOLANDSKO 28.4. — 2. 5. 4400Kč exkurze do špičkových květinářských firem Letní pobyty: ŠPANĚLSKO +— hotel, apartmány od 4 800 Kč ITÁLIE — Silvi Marina, apartmány od 3700 Kč ŠUMAVA — 7 denní 1550 Kč Léto na kole: ŠPANĚLSKO 1.— 14. 7. 8000Kč NEW YORK 31.10. — 8.11. 23200Kč USA — národní parky 15. 9. — 20. 10. 33.000 Kč ing. Jan Havlín autorizovaný inženýr — PROJEKTY PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ: novostavby, rekonstrukce, statika Švermova 533/IV CHLUMEC NAD CIDLINOU 503 51 11
Strana 12
NADACE DIVADLO Váós zve na Hrají: ORCHESTR KARLA VLACHA a STRAHOVANKA. Zpívají: YVETA SIMONOVÁ, JITKA ZELENKOVÁ, MARTA ADÁMKOVÁ, KAREL ČERNOCH, PAVEL BARTOŇ a FRANTIŠEK MERHAUT. Každý lístek bohaté tomboly Detail z diplomu práva měšťanského s vyobrazením kostela sv. [vytiskl Farský v Praze koncem šedesátých let 19. stol.) Vavřince [skryto]. NAROZENÍ [skryto] 38 [skryto] 1161 [skryto] 1996 7. 12. [skryto] 810 [skryto] 130 [skryto] 337 [skryto] 675 [skryto] 1862 [skryto] 890 SNATKY Jiří Rejchlík, Nový Bydžov, Třebízského 941 Eva Šindelářová, Nový Bydžov, 28. října 1675 21. 12. Jaroslav Ludvík, Skřivany, Sloupenská 13 Jitka Kofránková, Nový Bydžov, č. Chudonice, Revoluční 105 Dobroslav Solfronk, Nový Bydžov, Merendní 1862 Kateřina Šolínová, Smidary, Jj. A. Komenského 141 21. 12. 1997 18. 1. Petr Melichar, Nový Bydžov, Zahradní 428 Lenka Štěpánová, Nový Bydžov, č. Chudonice, Revoluční 190 ZLATÉ SVATBY 8. 2. JOSEF A JOSEFA VEJROVI, Nový Bydžov, Merendní 8. 2. FRANTIŠEK A EMILIE TRNKOVI, N. Bydžov, Metličanská 1107 1996 2.12. Hana Měkotová, 61 let N. Bydžov, Čelakovského 563 15.12. Miroslava Frýdová, 83 let Nový Bydžov, Jánská 1479 20. 12. Františka Vejvodová, 82 let Nový Bydžov, č. Chudonice, 1. máje čp. 830 20. 12. Vladimir Černý, 28 let Nový Bydžov, U jatek 796 22. 12.. Helena Doskočilová, 93 let Nový Bydžov, J. Mánesa 280 1997 2. 1. Štěpánka Procházková, Nový Bydžov, č. Chudonice, Revoluční 56 15. 1. Božena Hýbnerová, 85 let Nový Bydžov, č. Chudonice, Fůgnerova 98 29. 1. Bohumil Čížek, 76 let N. B., č. Zábědov čp. 35 31. 1. Oldřich Beneš, 76 let Nový Bydžov, č. Chudonice, Fiugnerova 82 5. 2. Jiří Noříž, 56 let Nový Bydžov, Merendní 1862 NOVOBYDŽOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městský úřad v Novém Bydžově pravidelně jednou za dva měsíce. Odpovědný redaktor Jaroslav Prokop. Adresa redakce: Městský úřad, 504 01 Nový Bydžov, tel. 520 310. Povoleno OK ONV v Hradci Králové pod čj. 2/88. Tiskne V. £ A. Janata, s.r.o., Nový Bydžov. Náklad 1000 výtisků. Mimobydžovským zájemcům zasíláme časopis poštou. cena jednoho čísla 7,— kč. Uzávěrka příštího čísla 10. dubna 1997